1.

Úvod

2.	Život Thomase Mora

3.	O nejlepším stavu obce a o ostrově Utopie

3.1.	Předmluva - Dopis Petru Aegidiovi

3.2.	Kniha první

3.3.	Kniha druhá

3.3.1.

O ostrovu

3.3.2.

O Amaurotu

3.3.3.

O zaměstnáních

3.3.4.

O společenských vztazích

3.3.5.

O úřadech

3.3.6.

O cestování

3.3.7.

O otrocích

3.3.8.

O vojenství

3.3.9.

O náboženství Utopijských

4.

Závěr

"O nejlepším stavu obce a o ostrově Utopie

Morovo vrcholné dílo, nejčastěji nazývané zkrácené pouze Utopia (v originále „De optimo rei publicae statu deque nova insula Utopia“ či anglicky „Of the Best State of a Republic, and of the New Island Utopia“), bylo sepsáno v latině.
Utopie se skládá se ze dvou částí, kdy první byla pravděpodobně dopsána až rok po druhé. Druhá, popisná část byla sepsána již v roce 1515. První výtisk byl proveden roku 1516 ve Flandrách, pod vedením Erasma Rotterdamského a Petera Gilese. Finální verze s Morovou korekturou byly v dalších letech tištěny ve Francii a Německu, avšak během Morovo života nikdy ne v Anglii. První překlad do angličtiny byl proveden až v roce 1551 Ralphem Robinsonem, za vlády krále Edwarda VI. Nejlepší anglická verze pochází z roku 1684, kdy se překladu ujal skotský učenec Gilbert Burnet, deprimovaný popravou svého blízkého přítele, plně chápající Morovou podněty a myšlenky.
Hlavním hrdinou je Raphael Hythloday, cestovatel, popisující uspořádání a život na ostrově Utopia. Jeho jméno je složeninou jména archanděla pravdomluvnosti a příjmení, které při překladu do řečtiny znamená „baron prášil“, čímž More čtenářům naznačuje, že skutečný ostrov Utopia neexistuje.

Předmluva - Dopis Petru Aegidiovi
Úvod knihy tvoří autorův dopis příteli do Flander, ve kterém se omlouvá z pracovního a rodinného vytížení, které mu bránilo v řádném sepsání příběhu kdysi vyprávěném cestovatelem Raphaelem.

Kniha první
První kniha popisuje setkání s cestovatelem Raphaelem, který se v touze po poznání vzdal veškerého světského majetku, vydal se na cesty a spolu s Amerigem Vespuccim se seznámil s divochy v Americe. Raphael udivuje širokými znalosti a odbornými názory, a proto se More podivuje nad absencí jeho reálných politických zkušeností. Raphael řadou příkladů vysvětluje, že by to nemělo smysl, protože králové jsou obklopeni rádci, kterým jde nikoli o dobro země, ale hlavně o zisk a příjmy do vlastní kapsy. Jediný člověk by proti šiku odpůrců neměl sebemenší šanci, a byl by v lepším případě pouze vysmíván.
Podle Raphaela je každý národ alespoň trochu špatně vedený, a je v něm spousta věcí, které by mohly vyvolat velké veřejné pohoršení. Jenže jsou to věci a skutečnosti, ve kterých žijeme a se kterými jsme sžiti, takže nemáme důvod uvažovat o bezpráví, pokud nejsme shodou náhod těmi, na kterých je bezpráví pácháno. Ideálem státního uspořádání je podle Raphaela ostrov Utopia. Tam je takové zřízení, které je podle něj nejspravedlivější na světě, nejlépe sestavené a dobrovolně dodržované všemi lidmi.

Kniha druhá
Druhou knihu tvoří samotné vyprávění cestovatele Raphaela o uspořádání ostrova Utopie ve formě monologu. Postupně se zabývá jednotlivými oblastmi jejich života a převypravuje konkrétní podobu a situaci v těchto oblastech.

O ostrovu
Ostrov má tvar měsíčního srpu a vstupní mělčina je široká asi jedenáct tisíc kroků. Z druhé strany ostrova je mnoho přístavů a vstup na pevninu je dobře chráněn, tak aby minimum obránců mohlo odrazit maximum útočníků. Ostrov nebyl vždy ostrovem – Utopus, který přivedl do těchto končin tehdy nevzdělaný lid a vybrousil jej k dokonalé vzdělanosti, dal prokopat šíji patnácti tisíc kroků, kterou tento nyní ostrov byl spojen s ostatní pevninou."

Práce obsahuje gramatické chyby a překlepy.
Názvy kapitol druhé knihy nejsou vždy uvedeny přesně dle spisu.
Vytvořeno na Právnické fakultě Univerzity Palackého jako seminární práce do předmětu Evropské politické myšlení.