1.	Rozpočtový deficit a státní dluh

1.1.	Fiskální nerovnováha

1.2.	Celkový schodek rozpočtu

1.3.	Financování deficitu

1.4.	Dluhové financování

1.5.	Vládní bilanční rovnice

1.6.	Problémy dluhového financování

1.7.	Emisní financování

1.8.	Veřejný dluh a jeho druhy

1.9.	Příčiny a faktory vzniku (růstu) veřejného dluhu

1.10.

Domácí dluhová past

1.11.

Důsledky veřejného dluhu

1.12.

Měření veřejného dluhu

1.13.

Řešení dluhového problému

1.14.

Správa dluhu

2.	Fiskální federalismus

2.1.	Teorie fiskálního federalismu a její předmět

2.2.	Zásady fiskálního federalismu

2.3.	Fiskální jednotky

2.4.	Fiskální potřeba

2.5.	Fiskální kapacita

2.6.	Fiskální pozice

2.7.	Optimalizace situace fiskální jednotky

2.8.	Optimální velikost jednotky

2.9.	Optimální objem a úroveň veřejného statku

2.10.

(De)centralizace funkcí veřejného sektoru

2.11.

Tiebout-Musgraveův model

2.12.

Tieboutova hypotéza

2.13.

Modely fiskálního federalismu

2.14.

Fiskální decentralizace

2.15.

Požadavky na daňové příjmy místních financí

2.16.

Výhody a nevýhody sdílených daní

2.17.

Efekt účelové a neúčelové dotace

3.	Veřejná volba

3.1.	Základní přístupy k veřejným financím

3.2.	Teorie veřejné volby

3.3.	Politický trh

3.4.	Politický vs. ekonomický trh

3.5.	Nabídka na politickém trhu

3.6.	Downsův model politického cyklu

3.7.	Politický trh a volič

3.8.	Teorie racionální neúčasti ve volbách

3.9.	Teorie racionální ignorance

3.10.

Zájmové skupiny

3.11.

Byrokracie

3.12.

Niskanenův model byrokracie

3.13.

Logika kolektivní akce

3.14.

Základní postupy hlasování, jejich rozdíly

3.15.

Hlasovací paradox

3.16.

Cykličnost volby

3.17.

Arrowův teorém

"Příčiny vzniku schodků
a) Aktivní schodek: (strukturální, plánovaný, záměrný) schodek veřejných rozpočtů, kdy se vláda předem rozhodne, že hospodaření bude schodkové. Je jasné, že deficit bude a v jaké výši a také důvody, proč ten deficit bude. Je nástrojem fiskální politiky.
• Expanzivní fiskální politika: vládá zvýši své výdaje popř. sníží své příjmy (snížení daní = nepřímý nástroj) tím se snaží podpořit hospodářský růst
• Politické důvody: pokud se blíží volby, vláda se začne snažit získat voliče (valorizují se důchody, snaha zvládnout otevřít dálnici. Vláda začne více utrácet a to plánovaně. Souvisí s vládním populismem, řada slibů se vůbec nenaplní. (zvýšení důchodu, porodného ,… aniž by k tomu byl důvod, je to jenom kvůli volbám,…) (druhá vláda většinou se snaží zjednodušovat systém a zaměří se na příjmovou stranu, tj. snížení veřejných příjmů – snížení daní apod. )
• Snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků: např. výdaje na stavbu dálnice se pomocí deficitu rozloží na více let, někdy až na několik generací a není to tak hrozné, jako kdyby se to mělo zaplatit v jednom roce (např. jednorázovou daní…) Necháváme daně na stejné úrovni, na začátku investice je potřeba vydat více veřejných prostředků a tudíž se dostáváme do deficitu, ale časem se výdaje na investice sníží, avšak daně budou pořád stejně velké, sníží se tak deficit. Kdybych zvýšil naráz ty daně v prvním roce, pak z toho bude šok pro tu danou generaci, protože by investici zaplatili sami a přitom by to využívaly i další generace. Pokračování viz níže
• Rozložení daňového zatížení na více generací: budoucí generace o tom nemůžou rozhodnout, ale nemůžeme čekat na to, až budou moct rozhodnout, protože by se pak nic nepostavilo. Další generace se budou podílet také na této investici, která bude fungovat i pro ně a nebude to muset zaplatit celé předchozí generace. Proto se nebude hýbat s výší daně. K tomu se používají státní dluhopisy na danou investici, který se postupně splatí pomocí ekonomicky aktivních lidí, prostřednictvím daní.
b) Pasivní schodek: (nechtěný, nezamýšlený, cyklický, neplánovaný) – nezáleží na tom, co si vláda myslí. Vzniká nezávisle na vládě v důsledku působení vnějších vlivů. Vychází z vnějších příčin. Hodně souvisí s vývojem hospodářského cyklu.
• Hospodářský pokles: jsme malá ekonomika, proto má na nás vliv i to, co se děje v okolních zemích, nemůžeme to sami ovlivnit (např. pokles koupěschopnosti v Německu, zřejmě to postupně způsobí i pokles u nás)V současné době se jedná zejména o automobilový průmysl a další obory, kdy už se jedná ne o finanční, ale nyní už i o hospodářskou krizi. Mandatorní výdaje rostou (podpora ve nezaměstnanosti), protože ohrožené obory musí omezit výrobu a propouštět
• Růst cen základních surovin: např. ropa, vláda nemůže ovlivnit cenu ropy, a když, tak jen symbolicky. V současné době poklesla cena ropy, avšak balancování mezi poptávkou a nabídkou už vyvažuje to, co nastalo po vzniku finanční krize.
• Společenská, přírodní apod. kataklyzmata: povodně, zemětřesení, ekologické havárie (i když zde se většinou najde viník a lze ho potrestat)
• Úroky z veřejného dluhu:odvíjí se od úrokových sazeb na trhu, pokud se vyvíjejí nahoru (a nemám fixní úročení), tak musí vláda platit stále víc. Musí se splácet i jistina, ale vláda ji nikdy nesplatí, když jistina dobíhá, tak vláda vydá novou emisi dluhopisů.

- Některé literatury uvádí, že veřejný dluh není problém, protože ho platíme sami sobě. Ale to není pravda, protože ne každý má dluhopis. Takže daně platí všichni, ale výhody z dluhopisů čerpá jen někdo.

Financování deficitu
- Poslední tři jsou nejpoužívanější
 Zvýšením daní tj. zvýšením veřejných příjmů: tato varianta se v praxi moc nepoužívá. Jde hlavně o zvýšení daňového výnosu (ale to se neprojeví hned ten první rok).
 Krácením výdajů – snížení veřejných výdajů nebo zvýšení veřejných příjmů
 Z vládních finančních aktiv: např. prodej majetkových pozic v podnicích (např. prodej části majetkových pozic v ČEZu, prodej TELECOMu…), jednorázové příjmy z privatizace.
 Dluhovým financováním: vláda si může půjčit, emise dluhopisů
 Emisním financováním: domácnost tuhle možnost nemá (jedině že by si tiskl peníze, na co ale nemá povolení). Velmi špatná cesta hospodaření státu. Může dělat pouze ČNB (tisk peněz)"

Práce obsahuje pravopisné chyby.
Práce je částečně psána v odrážkách. Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny.
Práce zahrnuje doprovodné tabulky, grafy a schémata, čistý text dosahuje cca 20 stran.
Grafy a schémata doplňující text vždy neodpovídají svému popisu nebo předmětu výkladu.