1.

Inflace

1.1.	Charakteristika a měření inflace

1.1.1.

Měření cenové hladiny

1.1.2.

Cenové indexy

1.1.3.

Jak ČSÚ počítá míru inflace?

1.2.	Příčiny a normy inflace

1.2.1.

Inflace tažená poptávkou

1.2.2.

Inflace tlačená náklady

1.2.3.

Setrvačná inflace

1.2.4.

Formy inflace

1.3.	Důsledky inflace

1.3.1.

Očekávaná inflace

1.3.2.

Nevyrovnaná inflace

1.4.	Phillipsova křivka

1.4.1.

Phillipsova křivka raná – cenová

1.4.2.

Nedostatky rané Phillipsovy křivky

1.4.3.

Novodobá Phillipsova křivka

2.	Nezaměstnanost

2.1.	Definice a měření nezaměstnanosti

2.1.1.

Struktura obyvatelstva

2.1.2.

Míra nezaměstnanosti (u)

2.1.3.

Míra zaměstnanosti (l)

2.1.4.

Míra nezaměstnanosti v ČR

2.1.5.

Metodika ILO (EUROSTAT)

2.1.6.

Ukazatele nezaměstnanosti

2.1.7.

Vypovídací schopnost ukazatelů

2.2.	Příčiny nezaměstnanosti a její formy

2.2.1.

Cyklická nezaměstnanost v modelu AD-AS

2.2.2.

Dynamický model trhu práce

2.2.3.

Přirozená míra nezaměstnanosti

2.2.4.

Dobrovolná nezaměstnanost

2.2.5.

Nedobrovolná nezaměstnanost

2.3.	Důsledky nezaměstnanosti a její snižování

2.3.1.

Ekonomické důsledky

2.3.2.

Sociální důsledky

2.3.3.

Náklady spojené s řešením důsledků nezaměstnanosti

2.3.4.

Snižování nezaměstnanosti

2.3.5.

Podpory v nezaměstnanosti v ČR

3.	Hospodářské cykly

3.1.	Základní pojmy

3.1.1.

Ekonomický růst

3.1.2.

Hospodářský cyklus

3.2.	Typizace hospodářských cyklů

3.2.1.

Periodičnost cyklu

3.2.2.

Příčiny recese – stranou poptávky

3.2.3.

Příčiny recese – stranou nabídky

3.2.4.

Okunův zákon

3.3.	Teorie příčin hospodářských cyklů

3.3.1.

Teorie akcelerátoru

3.4.	Ekonomie strany nabídky

3.5.	Lafferova křivka

4.	Monetární politika

4.1.	Cíle a nástroje monetární politiky

4.1.1.

Monetární politika

4.1.2.

Nástroje

4.2.	Bezprostřední cíle monetární politiky

4.2.1.

Monetární expanze

4.2.2.

Monetární restrikce

4.2.3.

Dilema centrální banky

5.	Konečné cíle měnové politiky

5.1.	Keynesiánský přístup

5.2.	Monetární politika v modelu AD-AS

5.3.	Monetární expanzivní politika shrnutí

5.4.	Omezení keynesovského přístupu

5.5.	Monetarismus

5.5.1.

Monetaristický přístup k měnové politice

5.5.2.

Omezení monetaristického přístupu

6.	Fiskální politika

6.1.	Fiskální politika a veřejné rozpočty

6.1.1.

Veřejné rozpočty

6.1.2.

Soustava veřejných rozpočtů

6.1.3.

Struktura státního rozpočtu

6.1.4.

Saldo státního rozpočtu

6.1.5.

Rozpočet a jeho saldo

6.2.	Rozpočtový deficit a vládní dluh

6.2.1.

Vládní (státní) dluh

6.3.	Účinnost fiskální politiky

6.3.1.

Nástroje fiskální politiky

6.3.2.

Typy fiskální politiky

6.3.3.

Expanzivní fiskální politika

6.3.4.

Fiskální expanzivní politika – shrnutí

7.	Mezinárodní obchod a vnější obchodní a měnová politika

7.1.	Ekonomická podstata mezinárodního obchodu

7.1.1.

Důvody mezinárodního obchodu

7.1.2.

Absolutní a komparativní výhody – vztahy

7.1.3.

Směnné relace

7.1.4.

Hranice výrobních možností

7.1.5.

Teorie komparativních výhod

7.2.	Nástroje vnější obchodní a měnové politiky (VOMP)

7.2.1.

činky cel

7.3.	Platební bilance

7.3.1.

Horizontální struktura platební bilance

7.3.2.

Rovnováha platební bilance

7.4.	Měnový kurz a devizový trh

7.4.1.

Změna rovnovážného kurzu

7.4.2.

Systémy měnových kurzů

7.4.3.

Brettonwoodský systém – 1944 v USA

"Formy inflace:
- podle závažnosti inflace
o mírná (plíživá)
o pádivá (cválající)
o hyperinflace
- podle forem projevu ekonomické rovnováhy
o zjevná (otevřená)
o potlačená (blokovaná)
o skrytá
indexace smluv = přizpůsobování smluv rostoucím cenám (mzdy, úrokové sazby)

Důsledky inflace
- liší se podle toho, zda inflace působí jako


[schéma]


Očekávaná inflace
- nejpříznivější je když inflace působí jako očekávaná (je setrvačná a lidé jí očekávají)
- OČEKÁVANÁ inflace působí zpravidla jako inflace VYROVNANÁ, je tedy SETRVAČNOU inflací
- taková inflace nemění relativní ceny
- všechny ceny v ekonomice (ceny potravin, oděvů, mzdy, renty, úrokové sazby atd.) rostou každý rok stejným tempem => nominální důchod domácností roste stejně rychle jako životní náklady domácností => reálný důchod se nemění
- taková inflace nemá žádný vliv na reálný produkt nebo na rozdělování důchodu a bohatství v ekonomice
- je to přirozené prostředí v ekonomice

Nevyrovnaná inflace
- je nejběžnějším jevem a působí jako NEOČEKÁVANÁ (lidé svá očekávání neodhadnou na skutečnost, očekávají něco jiného než je skutečností)
- znamená, že všechny ceny a mzdy se nepohybují stejným tempem, mění se relativní ceny v ekonomice
- tato inflace působí zpravidla jako neočekávaná (tj. skutečná inflace je vyšší než očekávaná) a proto způsobuje:
a) přerozdělení bohatství společnosti
- od věřitelů k dlužníkům (inflace snižuje hodnotu dluhu)
- dlužník, je ten, který na inflaci získává, v reálném vyjádření splácí menší hodnotu
b) pokles reálných důchodů
- zaměstnavatelé získávají na vrub zaměstnanců zaměstnavatelé získávají na inflaci tím, že vyplácejí svým zaměstnancům menší reálnou hodnotu, pokud nerostou mzdy
c) taxflaci – růst nominálních mezd může znamenat vyšší daně, důsledkem je snížení kupní síly peněz, vyjádření pro negativní důsledky, lidé platí větší částky na daních, tím získává stát a zaměstnanec ztrácí
d) příjemce fixních důchodů (např. sociálních dávek, starobních důchodů, stipendií …) - klesá kupní síla peněž, např. starobní důchody, stipendia, sociální dávky atd.
e) náklady na změnu jídelníčku – tisk nových cenovek v obchodech, restauracích, častější vyjednávání o cenách …
- všechny jsou založeny na tom, že si za stejný objem prostředků můžeme koupit méně statků a služeb - reálná kupní síla klesá

Phillipsova křivka
- novozélandský ekonom Phillips
- původní Phillipsova křivka – 1958 – vyjadřovala závislost mezi tempem růstu nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti, vycházela z dat Velké Británie za období sta let
- čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je mzdová inflace a opačně
- byla potvrzena existence takové míry nezaměstnanosti, při které je tempo růstu nominálních mezd nulové => dnes se této míře nezaměstnanosti říká přirozená míra nezaměstnanosti
- Phillips objevil existenci míry, která odpovídá situaci, když ekonomika vyrábí potencionální produkt a trh práce je v rovnováze"

Práce je psaná formou odrážek. Obsahuje množství grafů, schémat, tabulek a vzorců. Rozsah čistého textu je cca 25 stran. Klíčové pojmy jsou barevně a tučně zvýrazněny.