1.	Vymezení základních pojmů

2.	Historie vodního hospodářství ve světě a u nás

3.	Jímání a úprava vody

3.1.	Objekty jímání podzemní vody

3.2.	Objekty jímání povrchové vody

3.3.	Jakost vody

3.4.	Úprava vody

3.5.	Homogenizace

3.6.	Chemické hospodářství

3.7.	Kalové hospodářství

3.8.	Zdravotní zabezpečení vody

4.	Zásobování vodou

4.1.	Koncepce zásobování vodou

4.2.	Výpočet spotřeby vody

4.3.

Vodojemy

4.4.	Vodovodní síť

5.	Stokování, stokové sítě

5.1.	Odpadní vody

5.2.	Systém stokování

5.3.	Návrhy stokových sítí

5.4.	Objekty na stokových sítích

6.	Čištění odpadních vod

6.1.	Charakter odpadních vod

6.2.	Typy a stupně čištění

6.3.	Odstraňování dusíku z odpadních vod

6.4.	Metody odstraňování fosforu

6.5.	Stabilizace

6.6.	Zahušťování kalu

6.7.	Přírodní způsoby čištění

7.	Průzkumné práce

8.	Čistící procesy přírodních odpadních vod

8.1.	Ve vodním prostředí

8.2.	V mokřadním prostředí

8.3.	V půdním prostředí

9.	Biologické nádrže

9.1.

Typy

9.2.	Objekty na biologických nádržích

"Stokování je městské odvodnění, je to jedno z nejdražších a nejnáročnějších projekčních staveb, musí počítat s vlivem na ŽP, moderní koncepce spočívá ve vlivu na ŽP a vlivu na povrchové a podpovrchové vody v daném území, v současnosti se navrhuje integrovaný systém - 3 hlavní složky:
1) stokové sítě (SS) - zajišťují hygienickou dopravu tekutých odpadních produktů z odvodňované oblasti. Doprava musí být v souladu z bezpečně hydrologickými požadavky. Měli by chránit člověka proti úniku odpadních vod (OV) v blízkosti člověka, aby OV nenarušovala urbanizované území. Dříve soustavy – návrh odděleně, někdo si čistil sám či trativod – dnes už to být nemělo, ale některé ještě přetrvávají. Podle způsobu odvádění se dělí:
 Jednotná SS – veškerá splašková i odpadní voda je odváděna jedním potrubím od spotřebitelů na ČOV (nejčastější). Nezohlednění ekologických a hygienických rizik. Při přívalovém dešti ČOV nestíhá čistit. Začaly se na síti budovat odlehčovací komory (OK) na hlavních řadech. Za vyšších průtoků skrz OK se voda odseparuje a přes pískový filtr teče do recipientu.
Na kmenové stoce jsou odlehčovací komory, z nich výúsť do recipientu, ostatní jde do ČOV a z ní jde výúsť vyčištěné OV do recipientu.
 Oddílná SS – dešťová voda i splašková jsou vedeny samostatně.
Do odlehčovacích komor jde jen dešťová a ne, jak je na obrázku!!!
Dnes už nejsou dešťovky tak čisté – navrhujeme dešťové zdrže!
 Modifikovaná SS (polo-oddílná) – kombinace jednotné a oddílné SS v rámci odvodňování jednotného odvodňovacího celku. Vedeny dvě vedle sebe trubní sítě – splašková vedena hluboko, dešťová uložena mělce. Při dešti přichází dešťová voda v určitých místech do splaškové, když se zaplní dno dešťová jde do recipientu a splašková do ČOV.
- ulehlý kal – vzniká na povrchu, kdy zájmové území se provlhčí deštíkem, a když začne prudčeji pršet, uvolní i půda.
2) čistírny odpadních vod (ČOV)
3) recipient (R)

Sytém uspořádání gravitačních stokových sítí
o aby byl provoz, co neúspornější  základní princip dopravy OV používaných ve stokových sítí je gravitační doprava. Měl by tam převažovat beztlakový průtok s volnou hladinou.
o záleží na terénu, konfiguraci území, zástavbě, požadavkům na ČOV.
4 druhy - dle členitosti území:
1) radiální stoková síť – aplikuje se na uzavřené kotliny bez přímého spojení na recipient, v údolích.
2) Větvený systém – ve členitém území s nepravidelnou zástavbou, jednotlivé stoky vedeny nejkratší cestou ke hlavní a pak do ČOV.
3) Úchytný systém – v plochých říčních údolích s mírným sklonem odvodňovaného území směrem k vodovodnímu toku.
4) Pásmový systém – pro odvodňování rozsáhlých území s velkými výškovými rozdíly, rozčleněna do jednotlivých pásem."

Práce, zejména první a třetí přednáška, obsahuje pasáže dostupné v balíku materiálů na http://www.unium.cz/materialy/vut/fast/skripta-m12257-p1.html.
Práce zahrnuje doprovodné nákresy, tabulky a schémata, čistý text dosahuje cca 37 stran.
Zpracováno formou odrážek. Důležité pojmy jsou tučně zvýrazněny.
Práce obsahuje pravopisné chyby, překlepy a věcné omyly (záměna jména Jang-c'-ťiang za Jank či ťiang, Kopajské jezero za Kopajvské, Curator Aquarium za Curator Aquarius, Vipsanius za Vispanius, Krčínem za Krčinám, v poznámce na straně 2 se nejedná o Severní Ameriku, ale severní Afriku).
Práce odkazuje na obrázky, které nejsou její součástí.