1.

Úvod

2.	Postavení udržitelného rozvoje v územním plánování

3.	Definování úkolů územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje

4.	Udržitelný rozvoj území v praxi

4.1.	Místní Agenda 21 (MA 21)

4.2.	Národní síť zdravých měst ČR (NSZM)

4.3.	Rady obcí pro udržitelný rozvoj území (Rady obcí)

5.

Závěr

1. „Udržitelný rozvoj území v praxi
V této kapitole blíže specifikuji zavádění udržitelného rozvoje do „praxe“ municipalit. Rozhodla jsem se více věnovat místní Agendě 21, jelikož je to důležitý strategický akční plán z něhož municipality vycházejí při plánování udržitelného rozvoje v území. Dále se věnuji Národní síti Zdravých měst, protože si myslím, že je to úspěšný projekt, který má již za sebou dlouhou historii a nesčetné úspěchy. V poslední podkapitole si budu všímat Rady obcí pro udržitelný rozvoj území.
1.1 Místní Agenda 21 (MA 21)
Jak již bylo řečeno, způsob vytváření udržitelného rozvoje území je podmíněno kvalitou veřejné správy. Veřejná správa na lokální a regionální úrovni by se měla opírat o místní Agendu 21. Místní Agenda 21 vznikla jako reakce na dokument Agenda 21 , která byla přijata na summitu OSN v Riu de Janeiru v roce 1992. Tento dokument, nebo lépe globální akční plán, vymezuje konkrétní úkoly směrem k udržitelnému rozvoji. V českém překladu Agendy 21 je například v kapitole 28 uvedeno: „Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje.“
V České republice bylo z počátku těžké vytvořit zájem o udržitelný rozvoj území. Teprve v roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj území a v důsledku toho se vytvořila v průběhu roku 2004 Pracovní skupina pro místní Agendu 21. Pracovní skupina pro místní Agendu 21 se skládala z představitelů ministerstev, krajů, obcí i nevládních organizací. „Skupina“ posléze sestavila sadu Kritérií místní Agendy 21, která definuje kvalitu zavádění místní Agendy 21. Sada „Kritérií“ je tvořena ze čtyř kategorií:
 „D“ – Start (začátečnická úroveň MA 21)
 „C“ – Stabilizace (mírně pokročila úroveň, která již požaduje zapojení veřejnosti a politické zastřešení MA 21)
 „B“ – Systém řízení (pokročilá úroveň, řízení municipalit dle požadavků MA 21)
 „A“ – Dlouhodobí proces (nejvyšší úroveň MA 21, udržitelný rozvoj municipality, aktivní zapojení veřejnosti a zvyšování kvality života občanů v dané municipalitě)
Před kategorií „D“ existuje ještě tzv. „nultá“ kategorie, která se označuje jako „Zájemci“. Každá kategorie má vlastní konkrétní kritéria a ukazatele, které hodnotí míru plnění požadavků místní Agendy 21 v dané municipalitě. V roce 2006 byla místní Agenda 21 oficiálně uznána Ministerstvem vnitra jako možný způsob zvyšování kvality ve veřejné správě. Mezi další metody se řadí například benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard.
Podrobný seznam všech kritérií, které jsou důležité při zavádění „Agendy“ jsou obsaženy v dokumentu MA 21 – Příručka pro mapování místních Agend 21 . V příručce jsou konkrétně vymezeny výše uvedené kategorie, zkušenosti a inspirace z měst využívající MA 21 a další nezbytné informace pro zájemce o MA 21.“

Práce obsahuje pravopisné a gramatické chyby.