1.

Leukémie

1.1.	Rozvoj nemoci

1.2.	Akutní a chronická leukémie

1.3.	Leukémie z lymfocytů

1.4.	Myeloidní rodina

1.4.1.

ALL

1.4.2.

AML

1.4.3.

CLL

1.4.4.

HCL

1.4.5.

CML

2.	Patologie lymfatických uzlin, lymfony

2.1.

Slezina

2.2.	Zánět uzlin – hyperplazie

2.2.1.

Bakteriální zánět

2.2.2.

Virová lymfadenitida

2.2.3.

Autoimunitní a imunodeficience

2.2.4.

Lymphadenitis granulomatózní

2.2.5.

Histiocytózy

2.3.

Lymfony

2.3.1.

Klasifikace

3.	Onemocnění dýchacího ústrojí

3.1.	Hrtan a průdušnice

3.2.

Plíce

3.2.1.

Obstrukční plicní choroby akutní

3.2.2.

Obstrukční plicní choroby chronické

3.2.2.1.

Emfyzém

3.2.2.2.

Bronchiektázie

3.2.3.

Restrikční plicní choroby akutní

3.2.3.1.

Restriktivní distresový syndrom

3.2.3.2.

Bronchopulmonální dysplazie

3.2.3.3.

Adultní restriktivní distresový syndrom

3.2.3.4.

Primární atelektáza

3.2.3.5.

Sekundární atelektáza

3.2.4.

Restrikční plicní choroby chronické

3.2.4.1.

Idiopatická plicní fibróza

3.2.4.2.

Pneumokoniózy

3.2.5.

Záněty plic

3.2.5.1.

Fibrinózní pneumonie

3.2.5.2.

Lobulární pneumonie

3.2.5.3.

Intersticiální destruktivní pneumonie

3.2.5.4.

Nehnisavé záněty

3.2.5.5.

Granulomatózní záněty

3.2.5.5.1.

Tuberkulóza

3.2.5.5.2.

Histoplasmóza

3.2.5.5.3.

Sarkoidóza

3.2.5.5.4.

Wegener

3.2.6.

Onemocnění plic vaskulárního původu

3.2.6.1.

Embolie

3.2.6.2.

Infarkt plicní

3.2.6.3.

Plicní hypertenze

3.2.7.

Plicní syndromy difúzního krvácení

3.2.8.

Nádory respiračního traktu

3.2.8.1.

Benigní

3.2.8.2.

Maligní

3.2.9.

Larynx

3.2.10.

Plicní nádory

3.2.10.1.

Primární

3.2.10.2.

Sekundární

4.	Onemocnění trávicího ústrojí

4.1.	Dutina ústní

4.1.1.

Stomatitidy

4.1.2.

Záněty tonzil

4.1.3.

Hyperplastické léze

4.1.4.

Nádory

4.2.	Slinné žlázy

4.3.

Jícen

4.3.1.

Nenádorová onemocnění

4.3.2.

Oesofagitida

4.3.3.

Barrettův jícen

4.3.4.

Nádory jícnu

4.4.

Žaludek

4.4.1.

Akutní gastritida

4.4.2.

Chronická gastritida

4.4.3.

Nádory žaludku

4.4.3.1.

Karcinom žaludku

4.4.3.2.

GIST

4.4.3.3.

MALT lymfon

4.5.	Tenké střevo

4.5.1.

Ileus

4.5.2.

Celiakie

4.5.3.

Malabsorpce

4.5.4.

Whippleova choroba

4.5.5.

Nádory

4.6.	Tlusté střevo

4.6.1.

Záněty

4.6.2.

IBD

4.6.3.

CD (Crohn disease)

4.6.4.

UC (Ulcerative colitis)

"LEUKÉMIE

leukos = bílý – ale nemusí vždy vznikat z bílých krvinek! – např. polycytemie vera je varianta leukémie ale je to erytros :)

-leukémie je když se tvoří nádorový klon v kostní dřeni, který může a nemusí vyplavovat do periferní krve
-leukemická leukémie – pac vyplavuje bky do perif.krve
-aleukemická leukémie - 5% pac má projevy leukémie, kdy nevyplavuje do perif.krve (nebo jich je tak málo, že je nejsme schopni detekovat)

-dokonce se může stát, že leukémie nezačíná ve dřeni, ale začne např.v kosti(měkké tkáni)
– př. dítě mělo nádor granulocytární řady na čele – v kostní dřeni nic, nádor byl vyříznut jen částečně, rozrostl se – a v kostní dřeni nenašli znova nic, teprve v průběhu vyšetření během 10ti dnů se objevily blasty ve dřeni, čili je to onemocnění kostní dřeně, které se tam primárně neprojevilo
-největší stereotyp je nádor v kostní dřeni z bílé řady (lymfycyty, myeloidní řada etc.), který vyplavuje do periferie

-!mnohé jiné nádory vyplavují do periferní krve svoje nádorové buňky = leukemoidní projevy
– př. ca jícnu – před operací nic a v průběhu operace exces nádorových buněk v periferii v důsledku hrubé manipulace
– u dítěte alveolární rhabdomyosarkom, běžně najdeme v periferní krvi

Akutní x Chronické leukémie
Akutní -stará klinická definice-probíhají rychle–v týdnech (subklinicky mohou být několik měsíců) a bez léčby rychle smrtí
-biologická definice -akutní leukemie jsou definovány blokem diferenciace na různý stupeň vývoje leukemických
buněk, ve většině případů nezvratitelný – př. chemoterapie zastaví proliferaci ale nedokáže indukovat vyzrávání
dělíme na 2 velké rodiny:
–lymfoblastické=ALL (zejm.B-ly, méně T-ly, výjimečně NK)–již z názvu vydíme málou zralost a zástavu v maturaci
–myeloidní=AML (zejm. granulocytární, ale i monocytární a další)

Chronické -probíhají v měsících až letech
-definovány schopností diferencovat nádorové buňky i téměř terminálně -spíše to vypadá tak, že pac. má v periferní krvi např. 300 tisíc neutrofilů (normálně máme 6000), jsou téměř vyzrálé, ale jakoby chyběla zpětná vazba – tělo to nepotřebuje, ale nic mu to neříká
-tedy je to definováno neschopností zastavit myeloproliferaci - platí zejm pro chron. myeolidní=CML
-chronická lymfocytární=CLL–char. terminálně vyzrálým zejm. B-ly
-leukemie z vlasatých buněk – HCL

-všechny leukemie (dospělé a dětské dohormady) mají incidenci 10/100 tisíc obyvatel /rok
-akutní lehce méně časté než chronické – méně častá ALL než AML; chronické tvoří 6/100 tisíc

-leukémie z lymfocytů (ALL i CLL) tvoří rodinu chorob, které zapadají do nádorů lymfatického systému – druhou rodinou jsou lymfomy – převážně jako solidní masa, která nemusí mít infiltraci do kostní dřeně; některé choroby mohou vzájemně prolínat – některé leukémie se mohou projevit nádorovou masou na začátku i v průběhu onemocnění, ale zároveň infiltrace v kostní dřeni; ale nekteré lymfomy se na druhou stranu velmi typicky projevují infiltrací kostní dřeně a dokonce vyplavováním buněk do periferního krevního sys.; záleží na tom jak často dělá třeba leukémie uzlinovitý projev, naopak který lymfom se prezentuje leukemoidní disseminací do kostní dřeně a vyplavováním
-neplatí to tolik pro ty myeloidní leukemie – potomci myelocytů (neutrofilní, monocytární řada…)"

Práce zahrnuje několik doprovodných nákresů, tabulek a schémat, čistý text dosahuje cca 63 stran.
Zpracováno formou odrážek. Důležité pojmy jsou tučně zvýrazněny. Členění práce není vždy přehledné.
V práci se objevují překlepy v běžných výrazech i termínech a pravopisné chyby.