1.	Podstata a definice pojmu

2.	Předpoklady vzniku

2.1.	Osvícenství

2.2.	Příklad anglického modelu

3.	Místní vymezení

4.	Charakteristické rysy

4.1.	Úloha subjektu

4.2.	Reformy v oblasti hospodářské a správní

4.3.	Reformy v oblasti právní a sociální

4.4.	Reformy církve

4.5.	Pohyb v myšlení

"II/2. Předpoklady vzniku.
Příklad Anglie a jeho úspěchu na poli hospodářském
1.Osvícenství a jeho hlavní podněty: Newtonova mechanická představa světa z níž vycházeli zejména francouzští filozofové → motem myšlení 18.st. se stala příroda a rozum. Paul Holbach: "Člověk je výtvorem přírody, spočívá v ní svými kořeny, je podřízen jejím zákonům." Vše rozumové se považovalo za přirozené. V 18. st. byl posílen vliv rozumu i ve vědě namísto víry. Osvícenská filozofie zasáhla všechny oblasti života společnosti. Víra v lidský rozum nahradila víru v Boží všemohoucnost. Rozvoj moderní vědy a techniky myl projevem schopností člověka ovládat svět.
2. Rozmach Anglie a příklad jejího modelu: Anglický model se stal vzorem zejména v hospodářství. Anglie byla konstituční monarchií a měla formu parlamentního zřízení. Velmi významná byla hlavně sněmovna. Uvnitř vlády vládla tolerance a svoboda projevu. Stala se hospodářskou velmocí i díky koloniím. Voltaire: "Obchod pozvedl životní úroveň Angličanů a přispěl k jejich větší svobodě, a tato svoboda zase podpořila obchod. Právě v tom spočívá síla britského státu."

II/3. Místní vymezení. Nejvíce se osvícenský absolutismus projevoval v Prusku, Rakousku a Španělsku. Prusko - Fridrich II. - zejména druhé období jeho vlády Rakousko - Josef II. Španělsko - Karel III. Rusko - Kateřina II. - jednalo se spíše o upevňování moci částečně i jiné státy, většinou jen po dobu života jednoho panovníka nebo ministra

II/4. Charakteristické rysy
1.úloha subjektu: monarcha se snažil prosazovat reformy a za tím účelem se obklopoval mysliteli a vědci. Schopní ministři buď doplňovali vlastnosti panovníka nebo byli sami iniciátory reforem. Dalším aspektem jsou tlaky nově se prosazujících společenských sil (část pokrokovější šlechty, podnikatelé, obchodníci, …). Fridrich II. - "Panovník je pro společnost to, co je hlava k tělu." Josef II. - jeho epitaf: "Zde leží panovník, jehož záměry byly čisté, ale který naneštěstí viděl svoje záměry nezdařené." Fridrich II. o Josefovi II.: "Udělal vždy druhý krok před prvním."
2.reformy v oblasti hospodářské a správní: Vláda se snažila především o hospodářský vzestup pomocí trvalých nebo přechodných opatření. Panovníci probouzeli zájem širší veřejnosti o technický pokrok. Uvolnila se ekonomika. Otevřela se cesta ekonomické liberalizace. Došlo k povznesení průmyslu a uvolnění vnitřního obchodu. Vytvořily se předpoklady pro zrušení nevolnictví a roboty. Růst počtu obyvatelstva vyžadoval nutnost nových metod v zemědělství. Probíhaly reformy v oblasti správní, zejména reorganizace územního členění a administrativy."

Práce obsahuje pravopisné chyby.