1.

Úvod

2.1.	Přínos a význam

2.2.

Libro

2.3.	Životy – zrození

2.4.	Členění díla

2.5.	Prameny a spolupracovníci

2.6.	Dřevoryty umělců

3.	Medailonky vybraných umělců

3.1.	Giovanni Cimabue

3.2.

Giotto

3.3	Sandro Botticelli

3.4.	Andrea Verrocchio

3.5.	Michelangelo Buonarroti

3.6.	Giorgio Vasari

4.	Seznam umělců, jimiž se zabývá vybraná použitá literatura

4.1.	Vasari, Giorgio, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I,

Odeon 1976

4.2.	Vasari, Giorgio, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů II,

Odeon 1976

4.3.	Vasari, Giorgio, Lebensbeschreibungen der ausgezeichnetsten Maler,

Bildhauer und Architekten der Renaissance, Berlin 1915

4.4.	Vasari, Giorgio, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I,

Mladá Fronta 1998

4.5.	Vasari, Giorgio, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů II,

Mladá Fronta 1998

5.	Obrazová dokumentace

6.	Vysvětlivky k obrazové dokumentaci

"2. 3. Životy – zrození: Myšlenka na zrození Životů se zrodila roku 1546 v Římě při vyprávění Paola Giovio o starých umělcích. Kardinál Alessander Farness, jež byl vyprávění také přítomen, požádal Vasariho aby byl Gioviovi nápomocen při sepsání historického traktátu o umění. Když posílá Gioviovi výsledky svého bádání Giovio je nadšen jeho literními schopnostmi. Sám se vzdává myšlenky na vlastní traktát a pobouzí Vasariho k sepsání Životů. Již roku 1547 je spis poslán nakladateli. Poté ještě byly doplněny některé údaje a roku 1549 byl definitivní rukopis svěřen tiskaři Lorenzu Torrentinovi van der Beckovi. Na tisk dohlížel v zastoupení Vasariho jeho přítel Vincenzo Borghini z jehož díla Záznamy (Commentarri) převzal Vasari některé informace i obsahový rámec Životů. Již na jaře následujícího roku byly oba svazky vysázeny. Toto dílo bylo věnováno Cosimovi I. a mělo završit kulturní kampaň Toskány a jejích vládců. Jsou sepsány typicky florentským historismem naplněným důstojností a hrdostí.
Vasari píše, že sepisuje dějiny „moderního“ umění, ale to je podle něj ryze toskánské. Uniká mu podíl např. bolognských, ferrarských, luckých a hlavně sienských umělců. Představa o italském umění té doby jíž Vasari nastínil byla platná až do začátku 20.století kdy se novým studiem objevily nové poznatky. Druhého vydání se Životy dočkali ještě za života jejího autora. Roku 1564 mělo být dílo znovu vytištěno, ale Vasari stále sháněl poznatky o umělcích jež do díla přidal. První dva díly byly vytištěny ještě téhož roku, ale na jmenný rejstřík museli čekat rok. Nakonec se čekalo na vlastní životopis Vasariho jež dílo uzavírá. Druhé vydání je mnohem obsáhlejší neboť přidal více jak třicet osm dalších umělců. Některé přiřadil k jiným umělcům např. proto, že k nim nenašel vyobrazení a tak nemohl zařadit samostatnou kapitolu.
2. 4. Členění díla: Vasari rozdělil Životy do tří oddílů, jež odpovídají jeho členění nového italského umění. První díl obsahuje životopisy Giottivých předchůdců, Giotta a jeho současníků a žáků. Druhý díl je zastoupen životopisy Brunelleschiho, Donatella a Masaccia a jejich současníky a žáky. Třetí díl se věnuje umělcům, jež podle Vasariho renesanční umění uzavírají. Jedná se o Michelangelovi současníky a Michelangela samotného. Každá tato část má svou předmluvu. Nejrozsáhlejší předmluva vysvětluje čtenáři stručný přehled dějin umění od jejich počátků po Cimabua, jímž začínají vlastní Životy, a jež se nachází na počátku knihy po úvodu. Umělec je posuzován pouze jako tvůrce na základě vidění jeho děl a nikoli na přejímání literárních podání a anekdot."

Zpracováno jako seminární práce na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).
Práce obsahuje množství ilustrací a vysvětlivek k nim o rozsahu cca 17 stran, které nejsou započítány do celkového rozsahu práce.