1.	Základní pojmy

2.	Historie pojišťovnictví

2.1.	Období vzájemné pomoci

2.2.	Období liberálního přístupu k pojištění

2.3.	Období státní zásahů v pojišťovnictví

2.4.	Historie pojišťovnictví na území ČR

3.	Klasifikace pojištění

3.1.	Sociální a komerční pojištění

3.2.	Klasifikace komerčních pojištění

3.2.1.

Podle pojistných odvětví

3.2.2.

Podle potřeby zabezpečení budoucích závazků z pojištění

3.2.3.

Podle formy vzniku pojištění

3.2.4.

Podle stupně volnosti rozhodování pojištěného

3.2.5.

Podle krytí potřeb

3.2.6.

Podle délky trvání pojištění

3.2.7.

Podle způsobu placení pojistného

3.2.8.

Podle územní platnosti pojištění

3.2.9.

Podle způsobu určení výše pojistného plnění

3.2.10.

Podle způsobu určení objektu pojištění

3.2.11.

Podle počtu rizik, proti kterým je pojištění sjednáno

3.2.12.

Podle účasti pojištěného na škodním průběhu

3.2.13.

Podle účasti pojištěného na pojistném plnění

4.	Pojistná smlouva

4.1.	Definice a chronologie uzavření

4.2.	Obsah pojistné smlouvy

5.	Vznik a zánik pojištění

5.1.	Vznik pojištění

5.2.	Práva a povinnosti stran

5.3.	Zánik pojištění

6.	Životní pojištění

6.1.	Charakteristika

6.2.	Složky životního pojištění

6.3.	Faktory ovlivňující výši pojistného

6.4.	Role životního pojištění v ekonomice

6.5.	Neplacení pojistného v životním pojištění

6.6.	Druhy pojištění

6.6.1.

Pojištění pro případ smrti (rizikové)

6.6.2.

Pojištění pro případ dožití (rizikové)

6.6.3.

Kapitálové životní pojištění (smíšené)

7.	Penzijní připojištění

7.1.	Státní příspěvek

7.2.	Možnosti investování prostředků penzijního fondu

7.3.	Daňové úlevy

8.	Neživotní pojištění

8.1.	Pojištění majetku

8.2.	Pojištění podnikatelských a průmyslových rizik

8.2.1.

Pojištění živelních rizik

8.2.2.

Pojištění vodovodních rizik

8.2.3.

Pojištění rizik při dopravě

8.2.4.

Pojištění rizika odcizení a vandalství

8.3.	Pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel

9.	Česká kancelář pojistitelů

"Historie pojišťovnictví na území dnešní ČR
První pokusy o vybudování pojišťoven byly v 14. století, tyto pokusy krachují. V 18. století vznikají první pojišťovny na území ČR:
- 1872 Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené, pojišťující ústav mění svůj název na 1. českou vzájemnou pojišťovnu v Praze – je to první pojišťovna u nás, nabízené byly konkrétní produkty jediná pojišťovna, která na územní tehdejší monarchie vybírala pojištění dopředu a používá ke stanovení poj. diverzifikace a zohlednění rizika. Kryla škodu na Národním divadle, tzn. že ne z daru obyvatelstva bylo postaveno nové divadlo, ti vybrali asi 15 % (297 869 zlatých zaplatila pojišťovna tedy asi 85 %)
- 1829 – Císařsko-královský, privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko, vzniká v Brně. Byla přejmenována na Moravskoslezská vzájemná pojišťovna.

Zakládání pojišťoven bylo ve 3 vlnách
o první zakládací vlna českých pojišťoven a poj. spolků 2. pol. 19. stol. Např. vznikla Slávia, vzájemně pojišťovací banka, Praha nebo 1. česká zajišťovací banka v Praze
o druhá zakládací vlna, mimo Prahu přelom 19. a 20. stol. Např. Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně, Moravská zemská dobytčí pojišťovna v Brně
o třetí zakládací vlna po r. 1918, vznikají z vlivu politických stran – vytvoření ČR. České pojišťovny např. Čechoslavia, lidová pojišťovna, Legie, a.s., Republikánská lidová pojišťovna, Národní pojišťovna a.s. Zahraniční musely získat povolení pro provozování činnosti na našem území, jinak musely odejít. Zůstaly např. Anglo-Elementar, akciová pojišťovna ve Vídni, Dunaj, všeobecná pojišťovna ve Vídni, Kotva, akciová pojišťovna ve Vídni, Životní pojišťovna Fenix ve Vídni – v r. 1936 zanikla

1938 – 1945 – Období protektorátu Čechy a Morava
- došlo k ztrátě území  ztráta klientů, úbytek pojištěných  úbytek příjmů z pojistného
- došlo k předání pojistných kmenů pojišťovnám německým, maďarským a později i slovenským
- na území protektorátu přestávají existovat české pojišťovny, jsou zaváděny říšské pojišťovací předpisy a probíhá proces „arizace – opatření proti občanům židovského původu
- vliv válečných zájmů Německa v oblasti pojišťovnictví

1945 – 1947 – znárodnění pojišťovnictví
- byla zřízena Pojišťovací rada v Praze – měla za úkol provést Dvouletý budovatelský plán Československa. Z existujících 730 pojišťoven měl být vytvořen jen 1 subjekt. To ale nevyšlo a bylo vytvořeno 5 pojišťoven. Na ně přešel veškerý majetek. Vytvořily se jednotné normy - Slávia národní podnik., Praha, Pražská pojišťovna, n.p., 1. ČSL pojišťovna n.p., Brno, Slovan n.p., Bratislava,Nemocenská pojišťovna, n.p., Praha.
Mimo to dále existovala samostatně 1. Česká zajišťovací banka, Praha, byla kontrolována ale státem (národní správa)

1948
- z 5 pojišťoven vznikl jeden jediný ústav s monopolním postavením - Česká pojišťovna n.p.  došlo k realizaci modelu sovětského pojišťovnictví, existuje jediná instituce.
- pojistné podmínky jsou schvalovány vládou
- neexistence pojišťění průmyslových rizik – vše je v rukou státu
- vysoká zdanění hospodářských výsledků hospodaření státní pojišťovny (95 %)
- omezení možnosti investování volných prostředků
- díky tomu, že existoval jediný subjekt, došlo k zjednodušení pojišťovacích technik a úspoře nákladů na správu
- úzký sortiment služeb bez individuálního přístupu
- velmi dobrá úroveň zahraniční politiky pojišťovny"

Zpracováno formou odrážek.
Některé pasáže textu jsou volně dostupné na internetu.