1.

Úvod

2.	Pojem „abstraktnost směnky“

3.	Kauzalita a abstraktnost směnečné pohledávky

4.	Existenční nezávislost směnečné pohledávky na kauze

5.	Obsahová nezávislost směnečné pohledávky na jiných skutečnostech

6.	Podoby abstraktnosti

6.1.	Absolutní a relativní námitky

6.2	Formální a materiální abstraktnost směnečné pohledávky

7.

Závěr

"1.POJEM „ABSTRAKTNOST SMĚNKY“
Abstraktnost směnky patří mezi její nové a moderní funkce, v porovnání s minulostí jsou to pak funkce platební, zajišťovací, úvěrové i úložné.
Směnka jako cenný papír se vyznačuje abstraktností, což znamená, že není nutné uvádět bližší okolnosti, které by vedly k jejímu vystavení nebo přijetí. Z této okolnosti pramení nespornost závazku – směnečný dlužník nemůže vázat proplacení směnky na nějaké podmínky nebo výhrady.
Abstraktní povaha směnečných závazků je tedy nezávislost směnečného závazku na příčinném závazkovém vztahu.
Pro úplnost bych vysvětlila pojem směnečný závazkový vztah. Je to právní vztah, který vzniká emisí (vytvořením) směnky. Vzniká mezi konkrétně určenými osobami, oprávnění jednoho (věřitel) odpovídá povinnosti druhého (dlužník).
Směnka je zároveň závazkem nesporným, což úzce souvisí s abstraktností. Podstata je v tom, že vlastník směnky nemusí při předkládání směnky k placení ani později při jejím případném vymáhání prokazovat nic jiného než to, že je vlastníkem platné směnky.

2.KAUZALITA A ABSTRAKTNOST SMĚNEČNÉ POHLEDÁVKY
Kauzální smlouvou neboli vztahem rozumíme reálné kontrakty, které ke svému vzniku vyžadují předání věci, tedy to, aby jedna ze stran skutečně splnila svůj smluvní závazek; tím si také zavazuje stranu druhou ke splnění.
Kritériem pro kasifikaci kauzálních a abstraktních závazkových vztahů je existence důvodu vzniku závazku. Cenné papíry, v nichž není vyjádřen hospodářský důvod (kauza) se označují jako cenné papíry abstraktní, zatímco cenné papíry, v nichž je kauza vyjádřena, bývají označovány jako cenné papíry kauzální. Důvod vzniku závazku, který je věřitel povinen prokazovat, je věcný důvod, který dlužníka vedl ke vstupu do závazku (tzv.kauza). Zmíněný důvod vzniku závazku je třeba odlišit od právního důvodu, tedy od právní skutečnosti, na základě které dlužníkova povinnost vznikla. Právní důvod vzniku povinnosti dlužníka musí existovat vždy – vznik, změna nebo zánik povinnosti není samovolným jevem, ale důsledkem určité právní skutečnosti.
Přestože abstraktnost směnečné pohledávky představuje v podstatě nezpochybnitelné dogma, není právní úprava abstraktnosti směnečného vztahu zcela jednoznačná. K závěru, že směnečná pohledávka je pohledávkou abstraktní, lze dospět až výkladem zákona. Žádný zákon výslovně nestanoví, že směnečný věřitel nemá povinnost prokazovat důvod vzniku závazku směnečného dlužníka.
Abstraktnost směnečné pohledávky lze tedy vymezit jako existenční nezávislost pohledávky na kauze a obsahovou nezávislost pohledávky na skutečnostech existující mimo směnečný vztah. Abstraktnost směnečné pohledávky má tedy dva prvky."

Práce obsahuje překlepy.