1.	Základní literárněvědné pojmy

1.1.	Význam umění

1.2.	Literární druhy

1.3.	Literární žánry

1.3.1.

Lyrické žánry

1.3.2.

Lyrickoepické žánry

1.3.3.

Epické žánry

1.3.4.

Dramatické žánry

1.3.5.

Struktura literárního díla

2.	Starověké orientální literatury

2.1.	Mezopotámie

2.2.

Egypt

2.3.

Indie

2.4.

Čína

2.5.

Persie

2.6.	Hebrejská literatura

2.6.1.

Bible

2.6.2.

Talmud

2.7.	Arabská literatura

2.8.	Antická literatura

2.8.1.

Řecká literatura

2.8.1.1.

Archaické období

2.8.1.1.1.

Homér

2.8.1.1.2.

Sapfó

2.8.1.1.3.

Anakreón

2.8.1.2.

Attické období

2.8.1.2.1.

Drama

2.8.1.2.1.1.

Aischylos

2.8.1.2.1.2.

Sofoklés

2.8.1.2.1.3.

Aristofanés

2.8.1.2.2.

Dějepisectví, řečnictví, filosofie

2.8.1.3.

Helénistické období

2.8.2.

Římská literatura

2.8.2.1.

Staré období

2.8.2.1.1.

Plautus

2.8.2.2.

Klasické období

2.8.2.2.1.

Marcus Tullius Cicero

2.8.2.2.2.

Publius Vergilius Maro

2.8.2.2.3.

Publius Ovidius Naso

2.8.2.3.

Postklasické obodbí

2.8.2.3.1.

Lucius Annaeus Seneca

3.	Středověká evropská literatura

3.1.	Patristika

3.1.1.

Aurelius Augustinus

3.2.	Scholastika

3.3.	Románská a gotická kultura

3.4.	Hrdinské eposy

3.4.1.

Beowulf

3.4.2.

Píseň o Nibelunzích

3.4.3.

Slovo o pluku Igorově

3.4.4.

Píseň o Rolandovi

3.4.5.

Tristan a Isolda

3.5.	Dvorská lyrika

4.	Počátky písemnictví na našem území

4.1.	Staroslověnské písemnictví

4.1.1.

Proglas

4.1.2.

Panonské legendy

4.1.3.

Legenda o sv. Václavu

4.1.4.

Legenda o sv. Ludmile

4.2.	Latinsky psaná literatura

4.2.1.

Kristiánova legenda

4.2.2.

Kronika česká

4.3.	Počátky česky psané literatury

4.3.1.

Hospodine pomiluj ny

4.3.2.

Alexandreida

4.3.3.

Dalimilova Kronika

4.3.4.

Trojánská kronika

4.3.5.

Legenda o sv. Prokopu

4.3.6.

Legenda o sv. Kateřině

5.	Husitská literatura

5.1.	Literatura předhusitská

5.1.1.

Hradecký rukopis

5.1.2.

Podkoní a žák

5.1.3.

Píseň veselé chudiny

5.1.4.

Mastičkář

5.2.	Husovi předchůdci

5.2.1.

Matěj z Janova

5.2.2.

Jan Milíč z Kroměříže

5.2.3.

Konrád Waldhauser

5.2.4.

Tomáš Štítný ze Štítného

5.3.

Jan Hus

5.4.	Doba pohusitská

5.4.1.

Petr Chelčický

6.	Renesance a humanismus ve světové literatuře

6.1.

Renesance

6.2.	Humanismus

6.3.

Itálie

6.3.1.

Dante Alighieri

6.3.2.

Giovanni Boccaccio

6.3.3.

Francesco Petrarca

6.4.

Francie

6.4.1.

François Villon

6.4.2.

Michel de Montaigne

6.5.

Španělsko

6.5.1.

Lope de Vega

6.5.2.

Tirso de Molina

6.5.3.

Miguel de Cervantes Saavedra

6.6.

Anglie

6.6.1.

Geoffrey Chaucer

6.6.2.

Christopher Marlowe

6.6.3.

Thomas More

6.6.4.

William Shakespeare

7.	Renesance a humanismus v Čechách

7.1.	Hynek z Poděbrad

7.2.	Latinský humanismus

7.2.1.

Jan z Rabštejna

7.2.2.

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic

7.2.3.

Jan Skála z Doubravky

7.2.4.

Jan Campanus Vodňanský

7.3.	Český humanismus

7.3.1.

Viktorin Kornel ze Všehrd

7.3.2.

Řehoř Hrubý z Jelení

7.4.	Doba Blahoslavova

7.4.1.

Jan Blahoslav

7.5.	Doba Veleslavínova

7.5.1.

Daniel Adam z Veleslavína

7.5.2.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

8.

Baroko

8.1.	Charakteristika uměleckého směru

8.2.

Itálie

8.2.1.

Torquato Tasso

8.3.

Španělsko

8.3.1.

Pedro Calderon de la Barca

8.4.

Anglie

8.4.1.

John Milton

8.5.

Německo

8.5.1.

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen

8.6.	České baroko

8.6.1.

Oficiální literatura

8.6.1.1.

Bohuslav Balbín

8.6.1.2.

Tomáš Pešina z Čechorodu

8.6.1.3.

Bedřich Bridel

8.6.2.

Pololidová tvorba

8.6.3.

Lidová tvorba

8.6.4.

Exilová literatura

8.6.4.1.

Jan Ámos Komenský

9.	Klasicismus, osvícenství a preromantismus

9.1.	Klasicismus

9.1.1.

Znaky

9.1.2.

Francie

9.1.2.1.

Pierre Corneille

9.1.2.2.

Jean Racine

9.1.2.3.

Jean de La Fontaine

9.1.2.4.

Moliere

9.1.3.

Itálie

9.1.3.1.

Carlo Goldoni

9.2.	Osvícenství

9.2.1.

Charakteristika

9.2.2.

Francie

9.2.2.1.

Voltaire

9.2.2.2.

Encyklopedisté

9.2.3.

Anglie

9.2.3.1.

Daniel Defoe

9.2.3.2.

Henry Fielding

9.2.3.3.

Jonathan Swift

9.3.	Preromantismus

9.3.1.

Znaky

9.3.2.

Francie

9.3.2.1.

Jean Jacques Rousseau

9.3.2.2.

Antoine François Prévost

9.3.2.3.

François-Auguste-René de Chateaubriand

9.3.3.

Německo

9.3.3.1.

Sturm und Drang

9.3.3.2.

Johann Gottfried Herder

9.3.3.3.

Johann Wolfgang Goethe

9.3.3.4.

Friedrich Schiller

10.	Národní obrození

10.1.

První etapa

10.1.1.

Jazykověda

10.1.1.1.

Josef Dobrovský

10.1.2.

Dějepisectví

10.1.2.1.

Gelasius Dobner

10.1.2.2.

František Martin Pelcl

10.1.3.

Novinářství

10.1.3.1.

Václav Matěj Kramerius

10.1.4.

Divadlo

10.1.4.1.

Bouda

10.1.4.2.

Václav Thám

10.1.5.

Poezie

10.1.5.1.

Antonín Jaroslav Puchmajer

10.2.

Druhá etapa

10.2.1.

Nauka o jazyce

10.2.1.1.

Josef Jungmann

10.2.1.2.

František Palacký

10.2.1.3.

Pavel Josef Šafařík

10.2.1.4.

Jan Kollár

10.2.2.

Divadlo

10.2.2.1.

Václav Kliment Klicpera

10.2.2.2.

Jan Nepomuk Štěpánek

10.2.2.3.

Josef Kajetán Tyl

10.2.3.

Próza a poezie

10.2.3.1.

Karel Hynek Mácha

10.3.

Čtvrtá etapa

10.3.1.

Karel Havlíček Borovský

10.3.2.

Božena Němcová

11.	Česká literatura 60.–70. let 19. století

11.1.

Májovci

11.2.

Jan Neruda

11.3.

Karolína Světlá

11.4.

Vítězslav Hálek

11.5.

Jakub Arbes

12.	Romantismus 1. poloviny 19. století

12.1.

Znaky romantismu

12.2.

Romantický hrdina

12.3.

Architektura, výtvarné umění

12.4.

Anglie

12.4.1.

George Gordon Byron

12.4.2.

Percy Bysshe Shelley

12.4.3.

Walter Scott

12.5.

Polsko

12.5.1.

Adam Mickiewicz

12.6.

Francie

12.6.1.

Victor Hugo

12.6.2.

Stendhal

12.6.3.

Alexandre Dumas

12.6.4.

Alfred de Musset

12.7.

Rusko

12.7.1.

Alexandr Sergejevič Puškin

12.7.2.

Michail Jurjevič Lermontov

13.	Česká literatura 70.–80. let 19. století

13.1.

Ruchovci

13.2.

Lumírovci

13.3.

Svatopluk Čech

13.4.

Eliška Krásnohorská

13.5.

Josef Václav Sládek

13.6.

Julius Zeyer

13.7.

Jaroslav Vrchlický

14.	Realismus v české literatuře 80.–90. let 19. století

14.1.

Znaky realismu

14.2.

Vědecký realismus

14.2.1.

Tomáš Garrigue Masaryk

14.2.2.

Otakar Hostinský

14.2.3.

Jan Gebauer

14.2.4.

Jaroslav Vlček

14.3.

Realismus v historické próze

14.3.1.

Václav Beneš Třebízský

14.3.2.

Alois Jirásek

14.3.3.

Zikmund Winter

14.4.

Realismus ve venkovské próze

14.4.1.

Karel Václav Rais

14.4.2.

Antal Stašek

14.4.3.

Tereza Nováková

14.4.4.

Josef Holeček

14.4.5.

Jan Herben

14.4.6.

Karel Klostermann

14.5.

Realistické drama

14.5.1.

Ladislav Stroupežnický

14.5.2.

Gabriela Preissová

14.5.3.

Alois a Vilém Mrštíkové

14.5.4.

Karel Matěj Čapek-Chod

"Význam umění
literatura - litteral = písmeno
Funkce - informativní
- formativní
- estetická
Literární věda -> se zabírá uměleckou literaturou
Disciplíny - literární teorie ( podstata )
- literární historie ( dějiny )
- literární kritika

Literární druhy
= lyrika - líčí pocity, dojmy, prožitky
= epika - příběhový, dějový
= drama - pro jevištní realizaci -> založeno na dialogičnosti

Literární žánry ( útvary )
• skupiny literárních děl, která mají společné znaky
• kompoziční, stylystické a tématické

Lyrické žánry
píseň - procítěná báseň, která má pravidelný rytmus, sloku, rým a využívá refrén
óda ( hymnus ) - báseň oslavující něco velikého nebo vznešeného
elegie ( žalozpěv ) - truchlivá báseň, tématem je ztráta někoho nebo něčeho co je nám drahé
epigraf - náhrobní nápis
epigram - krátká satirická báseň zakončená pointou
pásmo - moderní poezie, využívá mnohovýznamovosti a volného přizařování veršů, souvislý proud po sobě jdoucích dějů a myšlenek
sonet ( znělka ) - skládá se ze 14 veršů rozdělených do 4 slok
kaligram - grafická báseň, text je uspořádán do obrazce

Lyrickoepické žánry
balada - veršovaná skladba, má pochmurný děj a tragický děj, motiv viny a trestu
romance - rozmarný rás ( děj ), šťastný konec
poema - básnická povídka, obsahuje líčení událostí událostí ze života jedince

Epické žánry
příběh - nejjednodušší, má své zahrocení a pointu
bajka - příběh ve kterém si zvířata počínají jako lidé, má alegorický smysl a didaktický účel
báje - pokus primitivní spol. o výkladech světa, hrdiny bývají bohové
pověst - fantastické vyprávění s pravdivým jádrem, váže se k určité historické osobnosti, místu nebo události
pohádka - vítězí dobro nad zlem, příběh pro děti
povídka - jednoduchá dějová zípletka, časové i místní určení
novela - sevřenější povídka, nápadný dějový zvrat před koncem příběhu
epos - vypravuje veršem velkou řadu událostí soustředěnou kolem společného jádra
román - velká epická skladba psaná prózou

Dramatické žánry
tragédie - obsahem byvá nerovný boj jednotlivce proti nepřátelským silám, v tomto boji hrdina podléhá
komedie - cílem je komický účinek na diváka
činohra - mísí prvky tragédie i komedie ve výjevech obyčejného života
muzikál - řetěz scénických obrazů, spojeno s hudbou, někdy tancem

Poezie -> forma literární tvorby -> básnická řeč ,, vázaná '' -> rytmem, rýmemverš -> sloka-> báseň -> básnická sbírka
Próza -> forma literární tvorby -> řeč volně plynoucí
řádek -> odstavec -> kapitola -> díl -> kniha -> cyklus"

Práce představuje zápisky z prvního ročníku nástavbového studia.
Zpracováno formou odrážek. Klíčová jména a pojmy jsou tučně nebo barevně zvýrazněny. Členění práce není vždy přehledné.
V práci se objevuje řada překlepů a pravopisných chyb, velké množství jmen autorů a jejich děl je chybně psáno (např. Pentatuch místo Pentateuch, Sopfo místo Sapfó, Aristofan místo Aristofanés, Boccuccio místo Boccaccio, Muntuigne místo Montaigne, Sorler místo Sorel, Slávek místo Sládek atd.).