1.

Aldehydy

2.

Ketony

3.	Schiffové činidlo

4.	Nukleofilní adice

5.	Aldolová kondenzace

6.

Oxidace

7.

Redukce

8.	Fehlingovo činidlo

9.	Formaldehyd

10.	Acetaldehdy

11.

Aceton

12.	Benzaldehyd

13.	Cyklohexanon

14.	Jodoformová rovnice

"Aldehydy- mají na uhlík karbonylové skupiny navázán vodík a uhlovodíkový zbytek 1* (výjimkou je formaldehyd mající na uhlíku karbonylové skupiny 2 vodíky); Ketony- mají na uhlík karb. skup. navázány 2 uhlovodíkové zbytky 2*; Schiffové činidlo-provádí se jím důkaz aldehydů, je to  fuchsinu odbarvený oxidem siřičitým). Oxid se váže na aldehyd, uvolní se fuchsin a vzniká červenofialové zbarvení; Nukleofilní adice- probíhá navázáním nukleofilního činidla na uhlík karbonylové skupiny; vznik poloacetalů a acetalů- rcí alkoholu a karbonylové sloučeniny (uhlík karbonylu je napaden volným elektronovým párem kyslíkového atomu hydroxylové skupiny alkoholu) 3*; Aldolová kondenzace- účinkem silné báze se z molekuly karb. slouč. odštěpí -vodík a vznikne karbanion, který se sám stává nukleof. činidlem a aduje se na jinou molekulu karbonylové sloučeniny za vzniku aldolového iontu, který s vodou poskytuje aldol 4*; Oxidace- probíhá snadno u aldeh. a jejím produktem jsou karboxylové kys.; ketony oxidací podléhají rozkladu; Při oxidaci ketonů dochází ke štěpení původního uhlíkového skeletu za vzniku dvou molekul karboxylových kyselin 5*; Redukce- probíhá u aldehydů i ketonů: redukcí aldehydů vzniká primární alkohol 6*; redukcí ketonů vzniká sekundární alkohol 7*; Při kondenzaci dochází ke spojení dvou částic v jednu za odštěpení jednoduché molekuly, např. vody nebo alkoholu; Fehlingovo činidlo- roztok vinanu sodno-draselného, hydroxidu sodného a síranu měďnatého. Měďnatá sůl je redukována aldehydem a vzniká červená sraženina oxidu měďného; Formaldehyd (methanal) HCOH- plyn štiplavého zápachu, rozpustný ve vodě; vyrábí se katalytickou oxidací methanolu; použ se jako dezinfekční i fungicidní prostředek, je surovinou pro výr. plastů a barviv; jeho 40% vodný  formalin slouží k dezinfekci a jako konzervační prostředek biologického materiálu Acetaldehyd (ethanal) CH3CHO- pronikavě páchnoucí kapalina, dobře rozpustná ve vodě, vyrábí se katalytickou oxidací etanolu (nebo ethylenu) nebo adicí vody na acetylen; jeho páry se vzduchem tvoří explozivní směs, použ. se např. k výr. kyseliny octové, léčiv, voňavek, jeho polymerací vzniká tzv. methaldehyd, používaný jako tuhý líh do vařičů Aceton (dimethylketon, propanon) CH3COCH3- bezbarvá, hořlavá, toxická kapalina typická vůně, její páry se vzduchem jsou výbušné, vyrábí se oxidací propan-2-olu, použ. se jako rozpouštědlo (např. nátěrových hmot) a při výr.různých organických sloučenin; vzniká také v lidském těle jako meziprodukt metabolismu tuků. Zvýšená tvorba acetonu se objevuje při hladovění a některých onemocněních, např. při cukrovce; Benzaldehyd (benzenkarbaldehyd) 8* - kapalina hořkomandlové vůně, špatně rozpustná ve vodě,v přírodě se vyskytuje v mandlích,peckách broskví nebo meruněk,vyrábí se oxidací toluenu vzdušným kyslíkem, použ. se při výr. léčiv, barviv, je také složkou všech destilátů získaných kvašením peckového ovoce, př. Slivovice; Cyklohexanon 9*- kapalina vonící po mátě peprné,vyrábí se oxidací cyklohexanu nebo cyklohexanolu, je výchozí surovinou pro výr. plastů; Jodoformová rce-umožňuje rozlišit ethanol od methanolu"

Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny. Text není rozčleněn, je ve formátu jednoho odstavce.