1.	Národohospodářské agregáty

1.1.	Makroekonomie

1.2.	Měření produktu a důchodu

1.2.1.

Stacionární ekonomika se dvěma sektory

1.2.1.1.

Model stacionární ekonomiky

1.2.2.

Evoluční ekonomika se dvěma sektory

1.2.3.

Ekonomika se čtyřmi sektory

1.3.	Národohospodářské agregáty

1.3.1.

Hrubý domácí produkt

1.3.2.

Hrubý národní produkt

1.3.3.

Čistý národní produkt

1.3.4.

Další makroekonomické agregáty

1.3.4.1.

Nominální produkt

1.3.4.2.

Reálný produkt

1.3.4.3.

Čistě ekonomické bohatství

1.3.5.

Metody měření produktu

1.3.5.1.

Produkční metoda

1.3.5.2.

Výdajová metoda

1.3.5.3.

Důchodová metoda

1.3.6.

Další makroekonomické agregáty typu důchod

1.3.6.1.

Osobní důchod

1.3.6.2.

Disponibilní osobní důchod

2.	Nezaměstnanost

2.1.	Formy nezaměstnanosti

3.	Peněžní agregáty a peněžní trh

3.1.	Finanční trh

3.1.1.

Členění

3.1.2.

Zvláštnosti a rozdíly mezi subsystémy

3.2.

Peníze

3.2.1.

Historické formy peněz

3.2.2.

Soudobé formy peněz

3.2.3.

Peněžní agregáty

3.2.4.

Základní funkce peněz

3.2.5.

Poptávka po penězích

3.2.6.

Motivy držby peněz

3.2.7.

Druhy poptávky po penězích

3.2.8.

Rovnice směny

3.3.	Bankovní soustava

3.3.1.

Obchodní banky

3.3.1.1.

Základní funkce

3.3.2.

Centrální banka

3.3.2.1.

Funkce

3.4.	Nabídka peněz

3.4.1.

Zobrazení nabídky peněz

4.	Makroekonomická rovnováha a její poruchy

4.1.	Klasický model ekonomické rovnováhy

4.2.	Rovnováha na trhu práce

4.3.	Rovnováha na kapitálovém trhu

4.4.	Keynesiánský model

4.5.	Spotřebitelská poptávka

4.6.	Závěry z funkce spotřeby

4.7.	Investiční poptávka

4.8.	Rovnováha z hlediska celkových plánovaných výdajů

4.9.	Změny v celkových plánovaných výdajích

4.10.

Multiplikátor

4.11.

Akcelerační princip

5.	Model agregátní nabídky a poptávky

5.1.	Agregátní poptávka

5.1.1.

Křivka

5.1.2.

Vliv zvýšení nabídky peněz na agregátní poptávku

5.1.3.

Efekt růstu transakční poptávky po penězích

5.1.4.

Vliv snížení cenové úrovně na úrokovou míru a investice

5.2.	Agregátní nabídka

5.2.1.

Křivka agregátní nabídky v neokeynesiánském modelu

5.2.2.

Makroekonomická rovnováha

6.	Ekonomický růst a hospodářský růst

6.1.	Základní pojmy

6.2.	Měření ekonomického růstu

6.3.	Shodný růst agregátní poptávky a nabídky

6.4.	Zaostávání tempa růstu AD za tempem růstu AS

6.5.	Klasická recese

6.6.	Slumpflace

6.7.	Teorie hospodářského cyklu

6.7.1.

Fáze hospodářského cyklu

6.7.2.

Typy cyklů

6.7.3.

Příčiny vzniku hospodářského cyklu

6.7.4.

Teorie hospodářského cyklu

7.

Inflace

7.1.

Typy

7.2.

Příčiny

7.3.

Formy

7.4.	Míra inflace

7.5.	Poptávková inflace

7.5.1.

Hlavní příčiny poptávkové inflace

7.6.	Nabídková inflace

7.6.1.

Příčiny nabídkové inflace

7.7.

Důsledky

7.8.	Možnosti protiinflační politiky

8.	Monetární politika

8.1.	Vymezení základních pojmů

8.2.	Nástroje a cíle monetární politiky

8.3.	Typy monetární politiky

8.4.	Bezprostřední a konečné cíle

8.5.	Krátkodobé efekty expanzivní monetární politiky

8.6.	Dlouhodobé účinky expanzivní politiky

9.	Fiskální politika

9.1.	Fiskální politika a veřejné finance

9.2.	Příjmy a výdaje státního rozpočtu

9.3.	Nástroje fiskální politiky

9.4.	Cíle fiskální politiky

9.5.	Expanzivní politika

9.6.	Daně a agregátní nabídka

9.7.	Krátkodobé účinky expanzivní fiskální politiky

9.8.	Dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky

9.9.	Strukturální a cyklický deficit

"Finanční trh:
- představuje souhrn nástrojů, postupů, institucí a vztahů mezi nimi, jejichž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních prostředků od těch, kteří je vlastní k těm, kteří jimi chtějí disponovat.

Členění finančního trhu:
- trh peněžní
- trh kapitálový
- úvěrový
- trh cenných papírů
Trh primární a sekundární

Zvláštnosti a rozdíly mezi subsystémy:
- peněžní trh: obchoduje s aktivy, která se v peněžní podobě uvolnila na dobu kratší než 1 rok
1. trh krátkodobých úvěrů
2. trh krátkodobých cenných papírů

- kapitálový trh: koncentruje techniky přelévání kapitálu s časovým horizontem od jednoho roku výše. Potřeba dlouhodobého kapitálu může být zabezpečena půjčkou peněz a nebo rozšířením základního kapitálu podniku.
Mezi nástroje tak patří: obligace hypotekární zástin listy, akcie, podílové listy atd.

Historické formy peněz:
Vznik peněz byl podmíněn rozvojem dělby práce a směny přičemž samy peníze rozvoj směny a tím i rozvoj výroby dále podporují.

Historické formy peněz
1. Zbožové (komoditní) peníze (jedno zboží se měnilo za druhé)
2. peníze z drahých kovů ( zlato, stříbro)
3. papírové peníze – bankovky (kryté a směnitelné za zlato, stříbro)
- státovky (opak, bezcenné, peníze za práci
4. zlatý standart

Soudobé formy peněz
- drobné mince
- bankovky – jsou kryty aktivními úvěry centrální banky a dluhopisy v její správě (již ne zlatem, zlatý standard zrušen na začátku 70. let min. století – jejich oběh je vynucen zákonem
- bankovní (depozitní) peníze – peníze v nepeněžní formě – platební karty, … bezhotovostní peníze vedené na účtech bank, dnes jsou převládající formou peněz (cca 70%)

Peněžní agregáty
- čím je pojetí peněz širší, tím nižší je likvidnost jednotlivých forem peněz, tj. jejich pohotovost k platebním operacím klesá. Na základě hlubšího rozlišení jednotlivých forem peněz jsou konstruovány tzv. peněžní agregáty.
(Slouží pro hrubé rozlišení jednotlivých forem peněz podle jejich likvidnosti. Vyjadřují množství peněz v ekonomice a jsou rozlišovány na základě jejich likvidity, neboli doby, po kterou jsou zavázány.)

Eurosystém definuje –
M1 agregát úzký emitované oběživo a jednodenní vklady
M2 agregát střední M1+vklad s dohodnutou splatností do 2 let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců
M3 agregát široký M2+ repo operace, akcie, podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry do 2 let"

Zpracováno částečně formou odrážek. Práce zahrnuje kopie textu, grafy, schémata a tabulky, rozsah čistého textu činí cca 24 stran.
Klíčové pojmy jsou zvýrazněny tučně, kurzívou či podtržením.
V práci se objevují pravopisné chyby.
Práce odkazuje na nespecifikovanou učebnici.
Některé pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.