1.

Vikingové

2.	Anglie, Francie a stoletá válka

2.1.	Anglie před stoletou válkou

2.2.	Francie před stoletou válkou

2.3.	Stoletá válka

2.3.1.

První etapa

2.3.2.

Druhá etapa

2.3.3.

Třetí etapa

2.4.	Francie po stoleté válce

2.5.	Anglie po stoleté válce

3.	Svatá říše římská národa německého

4.	Španělská reconquista

5.	České země

5.1.	Jan Lucemburský

5.2.	Vláda krále Karla IV. v Českých zemích

5.3.	Založení pražské univerzity

5.4.	Karlova péče o Prahu

5.5.	Rozkvět Českých zemí

5.6.	Karel IV. a Evropa

5.7.	Vláda Václava IV.

5.8.	Umění v Českých zemích ve 14. a na počátku 15. století

"ANGLIE, FRANCIE A STOLETÁ VÁLKA

ANGLIE
- název od keltských kmenů na tom území- britonové - Británie
- od 1. stol. patřila A. k Římské říši, postavili 2 obranné valy: Hadriánův, Antoniův Piův
- legie staženy 407, ale v průběh 5. stol tam začaly pronikat germánské kmeny: Anglové, Sasové, Jutové
- bojovali proti nim 100 let, až 613 zatlačeny do Walesu
- 597 se do A. dostává křesťanství (misi vedl Augustin- arcibiskup, sídlo v Canterbury)
- v 9. stol. vládla anglosaská dyn.- nejvýzn. z králů Alfréd Veliký (871- 901)- za jeho vlády došlo k hosp. a kult. rozvoji a 878 odrazil nápory dánských vikingů

FRANCIE
- 843 Verdenská smlouva, Francie vzniká na západě Francké říše
- F. začínají ohrožovat Normani, po Seině pronikali až do Paříže - 911 jim Karel Zpozdilý (někdy taky prosťáček- dementní) dal jako léno poloostrov Normandii
- Normandští vévodové nátlakem získ. vliv na záp. Francii
- 987 vymírá dyn. Karlovců, na trůn nastupuje Hugo Kapet - dyn. Kapetovců.
- vládla až do 19. stol., od počátku měli problémy s normandskými vévody- jeden z nich Vilém Dobyvatel (1035- 1087):
- nemanželský syn Roberta Ďábla, zdědil po něm normandské vévodství
- 1066 umírá angl. král- Vilémův bratranec Edward - V. si začal dělat dědičné nároky na trůn, ale dělal si je i anglosaský vévoda Harald - V. se 1066 vylodil v Anglii, porazil Haralda u Hastingsu - začíná normandský zábor Anglie = vyvlastnil pův. angl. šlechtu, zabavil jim veškerý majetek a vytv. novou šlechtu, do čela normandské církevní hodnostáře

- 200 let se v Anglii mluvilo francouzsky (kromě venkova)- hrozba pofrancoužštění
- 1085 sepsal V. Knihu posledního soudu (domesday book)= souhrn veškteré půdy v Anglii- podává obraz venkova - historický dokument
- 1154- 1189 v Anglii Jindřich II. Plantagenet - dyn. Plantagenetů
- vytvořil centralizovanou monarchii v Anglii
- 1163 založil universitu v Oxfordu
- za jeho vlády byl 1170 zavražděn papež Thomas Becket, 1173 prohlášen za svatého
- 1172 zahájil Jindřich pronikání do Irska
- měl rozsáhlé državy ve Francii (získal sňatky a dědictvím), téměř celou záp. F, franc. král neměl ani přístup k moři- vliv na F.
- po jeho smrti: Richard Lví srdce (1189- 1199), Jan Bezzemek (1199- 1216),
Jindřich III. (1216- 1272), Edward (1272- 1307)
- mezitím ve Francii vládne Filip II. August (1180- 1223)
Jan Bezzemek:
- sňatkovou politikou získal Flandry, vliv chtěl získat i ve ztraceným úz. Francie - rozdmýchal spor mezi angl. šlechtici a králem - král přišel o všechny državy, až na malé úz. kolem Bordeaux (proto se Jan nazývá Bezzemek)
- 1215- angl. šlechta si vymohla podepsání listiny Magna charta libertatum (Velká listina svobod)- Bezzemek se zavázal k tomu, že nic neučiní bez rozhodnutí velké rady (25 feudálů z církve a šlechty) - vytvořil angl. parlament (od 1216) (+), oslabil král. moc (-)
- ve Francii naopak dochází k posílení královské moci, zásluhu na tom má Filip IV. Sličný (1285- 1314)
- bojoval proti církvi - papež Bonifác VIII. ho dal do klatby - Filip papeže zajal a na jeho místo dosadil Klimenta V.-nesídlil v Římě, ale v Avignonu - Avignon se stává na 70 let sídlem papežů, po 70 let byli také dosazování jen papežové francouzští
- dále Filipa lákalo bohatství Templářů - 1312 Kliment potvrdil, že jsou kacíři, někteří byli upáleni a Filip dostal majetek
- po něm vládl Karel IV. (1314- 1328):
- jeho manželka odešla do kláštera, on se znovu oženil s Marií Lucemburskou (sestrou Jana Lucemburského, českého krále)
- začátek konfliktu Anglie X Francie nastává, když umírá Karel a nezanechal po sobě potomky - vymírá hlavní větev Kapetovců - na trůn si dělá nárok Filip VI. z rodu Valois (bratranec Karla IV.) a anglický král Edvard III. (synovec Karla IV.)
- vrcholí to sporem o Flandry mezi Anglií a Francií"

Práce je psaná v odrážkách. Letopočty a data jsou barevně zvýrazněny.
V textu je zaměněno označení Verdunská smlouva za Verdenská.