1.	Úvod a vymezeni výzkumného problému

2.	Cíle diplomové práce a hlavni výzkumná otázka

2.1	Vymezeni a hierarchické uspořádání cílů policy

3.	Teoretická část

3.1	Funkce trestu

3.2	Diskurz retributivního vs. restorativního přístupu

3.3	Sociální exkluze

3.4	Sociologická perspektiva

3.5	Trestněpolitický diskurz

3.6	Moderní trestněprávní diskurz

3.7	Veřejněpolitické hledisko

4.	Deskriptivní část

4.1

Zahraničí

4.2	Česká právní úprava a praxe

4.2.1

Souvislosti rekodifikace trestního práva hmotného

4.2.2

Proces rekodifikace trestního práva hmotného

4.3	TDV – trest domácího vězení - na Slovensku

5.	Empirická část

5.1	Metodologie a zdroje dat

5.2	Výzkumně otázky

5.3	Analytická část

6.

Výstupy

6.1	Ministerstvo spravedlnosti

6.2

Soudci

6.3	Státní zástupci

6.4

Experti

6.5

PMS ČR

7.	Doporučeni

8.

Závěr

9.	Použité zdroje

12.

Přílohy

12.1.

Vybrané ukazatele názorů probačních úředníků na TDV

12.2.

Ukládání TDV na Slovensku od doby jeho zavedení

12.3.

Počty trestů domácího vězení v ČR v pilotním roce 2010

12.4.

Střednědobý vývoj počtu vězněných osob v ČR

12.5.

Dlouhodobý vývoj podílů jednotlivých druhů trestů v ČR

12.6.

Vybrané ukazatele agendy TDV v pilotním roce 2010

12.7.

Počet účastníků elektronického monitorování

12.8.

Sektor poskytující službu elektronického monitorování

12.9.

Rozsudek, jímž se ukládá TDV část I.

12.10.

Rozsudek, jímž se ukládá TDV část II.

12.11.

Nařízení výkonu TDV uloženého výše zmíněným rozsudkem

12.12.

Slib obviněného dle § 60 odst. 1 písm. b) trestního zákona

12.13.

Poučení ke slibu

12.14.

Povinnosti odsouzeného uhradit náklady spojené s výkonem TDV

12.15.

Výzva odsouzeného k úhradě nákladů spojených s výkonem TDV

12.16.

Výzkumné otázky

12.17.

Dekriminalizace a kriminalizace v novém trestním zákoně

"3. Teoretická část
Většinu morálně-právních kategorii (…) nelze naplnit konkrétním obsahem, aniž bychom jim vzali jejich působnost a flexibilitu vždy vycházející z interpretace, která bere v potaz specificky kontext jednání. Karel MULLER
Úvodem jen krátká poznámka stran předmětu práce. V případě institutu domácího vězeni se jedna o povýtce trestně-právní fenomén. Přes zřejmou vazbu na public policy, která je nejlépe zřetelná pravě v ekonomické a implementační rovině zůstává skutečnosti, že neoddělitelnou dimenzi zkoumání tohoto fenoménu je jeho trestně-právní kontext, a to jak v rovině hmotně právní, tak (především) v rovině procesně právní. Tomu ve značné míře odpovídá i poměrně zřetelný akcent na právní souvislosti, které jsou s dosavadním fungováním institutu (stejně jako s očekáváními do budoucna) spjaty. Zejména v rámci sekundární analýzy dat, tvoří právní prameny poměrně významnou část Vedle toho platí, že další disciplinou, která se s problematikou TDV (resp. Penologickými přístupy obecně) úzce pojí a TDV je ex definitivně předmětem jejího odborného zajmu, je kriminologie. Základní rozdíl v přístupu právním a kriminologickém tkvi v tom, že právo je primárně vědou normativní, zatímco kriminologie vědou empirickou. Pokud tedy právo, lapidárně řečeno, popisuje to, jak věci mají byt, kriminologie oproti tomu vysvětluje to, jak věci jsou.22 Z toho zároveň vyplývá, že obě discipliny spolu velmi úzce souvisejí (mají stejný předmět zkoumáni, referenční rámec) a jsou si vzájemně užitečné a potřebné. V obecné rovině souvisí problematika ukládaní alternativních trestů s tzv. restorativním přístupem, který se v české trestní politice už relativně etabluje. Tato „nápravná“ forma trestání je v určitém kontrastu vůči dosud dominantní retributivní praxi, kdy je důraz kladen především na „odplatnou“ funkci trestu. Z širšího hlediska lze dále zmínit ještě minimálně dalších několik disciplin, které lze v teoretické rovině v rámci řešení problému uplatnit, a to především sociologie, penologie, psychologie a částečně i etopedie. Konečně předmětná problematika přímo vybízí k různým komparatistickým přístupům, zejména v trestněprávní rovině. Na úvod teoretické části bych rad upozornil na signifikantní trend stale narůstajícího absolutního počtu (i relativního podílu) vězněných osob v ČR. Rad bych zdůraznil, že tento narůstající počet je v protikladu vůči trendům ostatních středoevropských států a je mj. indikátorem zpřísňovaní trestní represe.26 Z tohoto důvodu bych teoretickou část práce chtěl zahájit z penologické perspektivy, s poukazem na funkce trestu.27

3.1 Funkce trestu
Z hlediska funkce trestu lze dle Štablove28 uvažovat následující varianty:

Odplatná (retributivní)
Pokládá uložení trestu za přirozený důsledek trestného činu, výše, druh trestu a ujma pro pachatele mají odpovídat závažnosti trestného činu. V posledních letech je opět v popředí pozornosti vzhledem k neúspěšnosti aplikace rozmanitých rehabilitačních a resocializačních metod zacházeni s pachateli, jakož i všeobecnému růstu kriminality.

Odstrašení
Trest má především odradit pachatele od další trestné činnosti. Proces odstrašení má však individuální charakter. Velmi důležitě je, aby pachatel byl zbaven všech výhod, které získal trestnou činnosti (např. peníze, majetek).

Rehabilitační (nápravná)
Klade si za cil takové zacházení s pachatelem, aby již trestnou činnost nepáchal. Z toho vychází systém odborného zacházení - aktivit aplikovaných na osobu pachatele, které by odstranily (nebo alespoň potlačily) příčiny kriminálního jednání. V praxi klade velké nároky na odbornost personálu a značné investice do vězeňství. Rehabilitační teorie však znamenaly významný přinos pro rozvoj postpenitenciarni peče.

Izolační (eliminační)
Cílem je dočasná nebo trvala izolace pachatele od společnosti. Je v ni obsažena jak výrazná ujma pro pachatele, tak ochrana společnosti.

Restituční (restorativní, též kompenzační)
Obraci svoji pozornost k oběti, proto se zabývá především odstraněním následků trestného činu a náhradou škody. Nabízí alternativní tresty namísto odnětí svobody a různě způsoby zprostředkování (mediace) mezi pachatelem a oběti o kompenzaci způsobené ujmy-škody. Tento restorativni (obnovující) přistup klasické sankce doplňuje s ohledem na konkrétního pachatele a jeho kriminální čin. Tyto přístupy se v určitých mezích uplatňuji zejména u mladých pachatelů, prvopachatelů s tím, aby se aktivně podíleli na náhradě způsobené škody a byla jim zachovaná občanská práva. Krejčiříková mezi prvky restorativní justice řadí zejména důraz na osobnost pachatele, pomoc obětem trestné činnosti, obnovu narušených vztahů, sociální okolí pachatele a oběti trestného činu."

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Obsahuje schémata, grafy a tabulky, rozsah čistého textu je cca 93 stran.