1.

Úvod

2.	Autističtí géniové

3.	Schopnosti

3.1.	Obecně o schopnostech autistických géniů

3.2.	Výtvarný talent

3.3.	Hudební talent

3.4.	Určení času

3.5.	Matematický talent

3.6.	Matematické schopnosti

4.	Vysvětlení schopností autistických géniů

4.1.	Teorie Allana Snydera a Johna Mitchella

5.

Závěr

"Schopnosti
Společným znakem všech autistických géniů, je že tito lidé projevují pouze malé či žádné schopnosti logiky, originality a kreativity. Sami neumí své schopnosti využít a většinou jim ani nerozumí a neumí popsat postup jakým dosáhli výsledku, způsob jejich projevu se neliší mezi jednotlivými kulturami.
Autisté mají tyto schopnosti již od raného mládí a to v plné míře, neexistuje tedy žádné období jejich rozvíjení či učení. V průběhu času se dokonce jejich výsledky zhoršují, pravděpodobně v souvislosti se zapojováním do společnosti, tedy s rozšiřováním řečových schopností, případně s osvojováním si postupů a chování, používaných normálními jedinci. Tyto schopnosti nejde rozšiřovat a zlepšovat ani učením, ani častým opakováním.
V rodinách autistických géniů nejsou převážně známi jiní příslušníci s obdobným talentem. Zajímavostí je že v rodinách, kde jsou otcové případně další mužští předci vzděláni v oborech jako je například fyzika, matematika a podobně je množství autistických dětí dvojnásobné oproti běžné populaci.

Schopnosti autistů lze rozdělit do několika skupin či oborů, někteří z nich jsou obdařeni i několika. Toto je krátký přehled těch nejběžnějších:
• Výtvarný talent: Některé autistické děti jsou schopné již v několika letech věku, kreslit zapamatované scény s neuvěřitelnou přesností a smyslem pro perspektivu a to bez předchozí fáze „čáranic“ jak je to obvyklé u běžných dětí. Ostatní lidé většinou nejsou schopni nakreslit tak přirozené scény, dokud jim nejsou vysvětleny principy stínování, perspektivy, textur a podobně. Tento talent je v rozporu s tím, že takto nadaní autisté mají často problémy s rozpoznáváním tváří svých blízkých.
• Hudební talent: Velmi často se mezi autisty vyskytuje absolutní sluch, přestože toto nadání má v běžné populaci jeden člověk z desetitisíce. K tomuto talentu patří i neomylná schopnost vybavit si každý tón z melodie.
• Určení času: Schopnost v libovolnou denní dobu, i při nočním probuzení, určit s přesností na sekundy aktuální čas. Na toto místo by se dali zařadit různé kalendářní operace: určení který den v týdnu bude v dané datum a další.
• Matematický talent: Tento talent zahrnuje schopnost velmi rychlých matematických operací s celými čísly (násobení, dělení, faktoriál), určování prvočíselnosti, počítání velkého množství objektů atd. Protože na těchto schopnostech je založena práce Allana Snydera a Johna Mitchella zmíním se o nich podrobněji v následující kapitole.

Matematické schopnosti
Absolutní sluch, výtvarný talent a podobné schopnosti souvisí úzce s funkcemi mozku, jsou pouze jejich dokonalou formou, není proto natolik překvapivé, že někteří lidé jsou jimi obdařeni. Na druhou stranu o matematických operacích by se dalo předpokládat, že jsou až produktem lidské kultury. Není tedy důvod očekávat, že by je člověk mohl mít vrozené a mohl je ovládat bez toho, aby se je musel učit. Přesto jsou někteří autisté schopni během několika zlomků vteřiny vypočítat odmocninu z pětimístného čísla a provádět další neuvěřitelné matematické operace.
Rychlost jakou provádějí tyto úkony několikanásobně převyšuje rychlost jakou jsou schopni stejnou operaci provést zkušení matematičtí odborníci, kteří ovládají všechny známé algoritmy a triky použitelné k dosažení požadovaného výsledku. Bylo by proto zajímavé zjistit jakým způsobem jejich mozek tyto operace provádí. Důvodem je například fakt, že dosud nebyl objeven žádný dostatečně rychlí algoritmus jakým ověřit prvočíselnost osmi- a více místných čísel, přestože někteří autisté toto dokáží v několika sekundách.
V tomto oboru bylo s autisty prováděno mnoho experimentů. Bylo zjištěno, že závislost rychlosti určení prvočísel vzhledem k jejich velikosti, by mohla odpovídat algoritmu zvaném Erathostenovo síto, známém již ve starověku. Toto ovšem nedokazuje, že lidský mozek skutečně tento algoritmus používá. Je možné že postupy, které mozek používá neodpovídají žádným známým a naučitelným algoritmům. Dá se očekávat podobná souvislost, jako mezi učením se mateřskému jazyku v mládí a dalšímu jazyku v dospělosti."

Zpracováno na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické.
V práci se objevují pravopisné chyby, zejména v užívání čárek ve větách.
Práce zahrnuje drobnou reprodukci kresby autistického dítěte.