1.	Úvod do harmonizace účetnictví

1.1.

Cíl

1.2.

Uživatelé

1.3.	Rozdíly v národních systémech

1.4.	Regulace v ČR

1.5.

Regulace

1.5.1.

Možné cesty regulace

2.	Co je harmonizace

3.	Harmonizace daňových systémů

3.1.	Cílem koordinace a přibližování

3.2.	Směry harmonizace

3.3.	Přehled direktiv

3.3.1.

Čtvrtá směrnice EU

3.3.2.

Obecná ustanovení o rozvaze a výkazu zisků a ztrát

3.3.3.

Obsah výroční zprávy

3.3.4.

Sedmá směrnice EU: Konsolidovaná účetní závěrka

3.3.5.

Osmá směrnice EU

3.3.6.

Požadavky na obsah přílohy účetní závěrky (4. direktiva)

3.3.7.

Zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy

3.3.8.

Srovnání směrnic s mezinárodními účetními standardy

4.	Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky

4.1.	Cíle koncepčního rámce

4.2.	Účel koncepčního rámce

4.3.	Působnost koncepčního rámce

4.4.	Koncepční rámec - novinky

4.5.	Finanční pozice, výkonnost podniku

4.6.	Změny ve finanční pozici

4.7.

Příloha

4.8.	Základní předpoklady zpracování účetní závěrky

4.9.	Kvalitativní charakteristiky účetních výkazů

5.

Definice

5.1.

Aktiva

5.2.

Závazek

5.3.

Náklady

5.4.

Výnosy

5.5.	Vlastní kapitál

5.6.

Příklady

5.7.	Oceňování prvků účetní závěrky

5.8.	Pojetí vlastního kapitálu a jeho uchování

5.9.	Podmíněná aktiva

6.	US GAAP – Generally Accepted Accounting Principles

6.1.	Účetní zásady

6.2.	Prvky koncepčního rámce

6.3.	Rozdíly mezi US GAAP a českým účetnictvím

6.4.	Další rozdíly

6.5.

Omezení

6.6.

Zásady

6.7.	Finanční výkazy

7.

Standardy

7.1.	IFRS 1 – První aplikace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

7.1.1.

Cíl

7.1.2.

Přechod na IFRS představuje

7.1.3.

Průběh prvního převodu

7.1.4.

Rozsah působnosti standardu

7.1.5.

Zahajovací rozvaha

7.1.6.

Účetní politiky

7.1.7.

Předkládání a zveřejňování

7.1.8.

Aplikace IFRS 1

7.1.9.

Ilustrativní příklady

7.1.10.

Příklady

7.2.	IAS 1 (International Accounting Standards) – prezentace účetní závěrky

7.2.1.

Cíl

7.2.2.

Platnost

7.2.3.

Účel účetní závěrky

7.2.4.

Složky účetní závěrky

7.2.5.

Předkládání účetní závěrky

7.2.6.

Definice

7.2.7.

Koncepční zásady

7.2.8.

Odchylky od IAS/IFRS

7.2.9.

Účetní pravidla (principy)

7.2.10.

Struktura a obsah účetní závěrky

7.2.11.

Rozvaha

7.2.12.

Minimální požadavky na rozvahu

7.2.13.

Výsledovka

7.2.14.

Příklady

7.2.15.

Výkaz peněžních toků

7.2.16.

Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu

7.2.17.

Příloha k účetní závěrce

7.3.	IAS 16 – pozemky, budovy, zařízení

7.3.1.

Cíl

7.3.2.

Rozsah působnosti

7.3.3.

Definice

7.3.4.

Náhradní díly

7.3.5.

Technické zhodnocení a opravy

"Co je harmonizace
Harmonizace započala v 70. letech 20. století, vznikla v důsledku globalizace ekonomiky, jedná se o sladění vnitřní logiky, sladění národních úprav účetnictví.

Směry harmonizace:


[schéma]


Direktivy od r. 1968 do r. 1989: dnešní podoba je zastaralá → vyžadují změnu – r. 1990: Komise EU vydala usnesení, aby se již dále nevydávaly.
Rok 2000: Evropská komise dovoluje zapracovat do účetnictví mezinárodní účetní standardy:
- obsahují řadu variantních řešení a možností výjimek a tzv. „právo volby“ – umožňuje zahrnout svá národní specifika v dané zemi → nesrovnalost účetních informací a oddalování procesu harmonizace.

Mezinárodní účetní standardy: nová strategie účetnictví; mají nejširší mezinárodní uplatnění, mnohaletou tradici, rychlé řešení problémů, nejsou závazné, pouze doporučením, vysoce kvalitní účetní pravidla, dnes asi 41 účetních standardů, aktualizují se, mění v souladu s vývojem finanční ekonomiky, vydává je Rada pro mezinárodní účetní standardy – IASB.

US GAAP: mezinárodně uznávané principy obecně aplikované v USA, začaly se vydávat ve 30. letech 20. století, neustále se doplňují, systém velice složitým a komplikovaným, těžko se přenášejí do jiných států, je i politicky nepřijatelný (Irák, Korea, …), těžko přeložitelné.

Harmonizace daňových systémů
Cílem je koordinace a přibližování:
- realita těchto úkolů je prováděna prostřednictvím společenských politik a společenských finančních nástrojů
- Francie a Německo (snaha o harmonizaci daňové politiky): budou postupně zaváděny standardy, dále budou usilovat o harmonizaci sazeb u DPH a DPPO, proti se ohradila VB
- harmonizace přímých a nepřímých daní v ČR
- Evropská komise nechce jednotné daně, chce zajistit srovnatelnost, usilují o stanovení jednotného daňového základu, …
- patří k nejsložitějším úkolům, které Evropská komise řeší, cílem je koordinace a přibližování
- velký zásah do suverenity dané země a fiskální politiky
- u nás: přímé daně – vývoj harmonizace se zastavil, nepřímé daně – vývoj je veliký (např. zákon o DPH, spotřební daně, zavedení ekologických daní).

Konvergenční projekt: započat v r. 2002; cílem je, aby se koncepční rámec přiblížil koncepčnímu rámci US GAAP. V roce 2012 má končit, má vzniknout jeden koncepční rámec.

Směry harmonizace:
Direktivy EU
Účetní směrnice EU: právní systém je založen na zákonech a jejich prováděcích předpisech

V roce 2000 Rada EU přijala tzv. Cestu vpřed – strategie finančního výkaznictví → EU dovoluje členským zemím zahnutí mezinárodních standardů.

Přehled direktiv (nejvýznamnějších):
Čtvrtá směrnice EU (1978):
Upravuje pravidla pro individuální účetní závěrky podniků a výročních zpráv:
- zaměřena na harmonizaci ročních účetních závěrek velkých a středních kapitálových společností (ne pojišťovny, banky, …)
- struktura a forma účetních výkazů nejsou stanovena jednoznačně, ale ve více variantách
- určité položky výkazů se vymezují alternativně
- metodické řešení a konečná forma výkazů se ponechává národním úpravám
- do účetnictví každé členské země se promítají specifika vyplývající z odlišného ekonomického a právního prostředí
- obecná ustanovení: účetní závěrka jako nedílný celek rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy"

Práce je psaná formou odrážek. Obsahuje 1 tabulku a několik schémat, rozsah čistého textu je cca 23 stran.