1.	Anotace knihy

2.

Úvaha

2.1.	Příklady kalkulu

2.2.	Pochybnosti

2.3.	Nerovnost pohlaví na trhu práce

"Anotace knihy:
Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů, Karolinum, Praha 2000
V jedné ze svých zatím posledních knih věnuje významný francouzský sociolog Pierre Bourdieu svou pozornost tématu vztahu mezi mužem a ženou. Není ambicí stostránkového díla téma, kterému je v sociologii věnována patřičná pozornost teprve několik desítek let, podrobně popsat v celé šíři jeho aspektů. Pomocí dnes již spíše sporadicky (nakolik jsem schopen mít přehled…) používané metody historicko-antropologického srovnávání hledá kořeny či obrazy dnešních forem vztahů mezi mužem a ženou v té jejich nejméně složité formě, kdy ještě nejsou rozostřeny složitou spletí sociálních vztahů a institucí tvořících podstatu západní civilizace. U alžírského kmene Kabylů, který mu slouží jako antropologický materiál, sleduje jejich genezi, především si pak všímá mocenského charakteru těchto vztahů. Ty jsou výrazně asymetrické a tato asymetrie je právě mocí projevovanou ať už fyzickým či symbolickým násilím nadále prohlubována a především potvrzována. V západních společnostech dospělo neustálé neadekvátní zdůrazňování biologické (a zároveň společenské) nadřazenosti muže nad ženou do toho stadia, kdy si většina jedinců již není schopna ve své každodennosti uvědomit, nakolik jsou jejich postoje k roli muže a ženy ovlivněny právě těmi strnulými strukturami, které sami nevytvořili na základě prožité zkušenosti, nýbrž je prostě přijali v procesu socializace jako dané a přirozené. Myšlenka, že všechny rozdíly mezi mužem a ženou jsou pouze a jenom důsledkem od počátku světa pečlivě rozvíjené sociální konstrukce je v Bourdieho podání silně přítomna.

Úvaha
Zamyšlení nad některými aspekty kalkulu v kontextu rovných příležitostí
Splním-li svým výkonem požadavky kladené na tuto zápočtovou práci, mohu na konci zkouškového období počítat (kalkulovat) s několika volnými dny, které budu moci věnovat práci, s čímž na základě vzájemné dohody kalkulují naopak mí spolupracovníci. Přijel-li jsem dnes do školy včas, není to proto, že jsem si ráno přivstal, abych stihl pěšky projít polovinu města, nýbrž proto, že jsem si mohl na základě svých znalostí o světě vykalkulovat, že bude možné tuto vzdálenost pomocí systému veřejné dopravy, na jejímž chodu mají mnozí lidé racionálně zdůvodnitelný zájem.
To co sociologičtí klasikové popisovali v minulých dvou stoletích například v rámci teorií byrokracie, nemá dále smysl dokládat dalšími příklady. K poznání, že je existence civilizace v té podobě, v jaké je nám známa v oněch zmíněných několika posledních staletích založena na možnosti neustálé kalkulovatelnosti všeho myslitelného, se postupem času přidala i pochybnost. Pochybnost, zda v dokonale prokalkulovaném světě neexistují oblasti, kde je snaha o kalkulaci sama o sobě kalkulovanému objektu proti přirozenosti, ke škodě jeho nebo dokonce ke škodě celého celku. Tento rozpor před nás nekladou pouze několikrát do roka zástupci různých alternativ (i když bez fungování základních principů byrokracie - tedy včetně předpokladu kalkulovatelnosti - by stěží mohli uplatňovat v rámci současných globálních struktur takový vliv, jaký uplatňují).
Chci se v této úvaze krátce zastavit u příkladu, kde je dle mého názoru výše zmíněný střet zájmů také přítomen. Jde konkrétně o problém nerovné struktury zaměstnanosti podle pohlaví."