1.	Xeroxová reprodukce Komplexních jazykových rozborů Marie Čechové

1.1.	Několikanásobný větný člen

1.2.

Přísudek

1.3.	Věta vedlejší

1.4.	Větný člen

1.5.	Způsob oznamovací

1.6.	Odvozování

1.7.	Souřadné spojení

1.8.

Souvětí

1.9.	Vlastní jméno

1.10.

Zájmeno

2.	Tvůrčí komplexní jazykový rozbor

2.1.	Příruční mluvnice češtiny

2.1.1.

Rozbor komunikativní situace a výstavby textu

2.1.2.

Rozbor syntaktický

2.1.3.

Rozbor lexikální a slovotvorný

2.1.4.

Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný

2.1.5.

Rozbor zvukové a grafické stránky

2.2.	Cosmopolitan

2.2.1.

Rozbor komunikativní situace a výstavby textu

2.2.2.

Rozbor syntaktický

2.2.3.

Rozbor lexikální a slovotvorný

2.2.4.

Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný

2.2.5.

Rozbor zvukové a grafické stránky

2.3.	Němcová, Božena: Babička

2.3.1.

Rozbor komunikativní situace a výstavby textu

2.3.2.

Rozbor syntaktický

2.3.3.

Rozbor lexikální a slovotvorný

2.3.4.

Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný

2.3.5.

Rozbor zvukové a grafické stránky

3.	Na co se nás často ptáte: Anna Černá, Ivana Svobodová, Josef Šimandl, Ludmila Uhlířová – recenze

4.	Moje zkušenosti s výukou českého jazyka na základní a střední škole

5.	Kde leží zakopaný pes výuky českého jazyka na české škole aneb Janoušek, či Kostečka? – recenze novinového článku

6.	Pavel Eisner: Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině – recenze

7.	Vladimír Just: Slovník floskulí – recenze

8.	Anotace novinových článků

8.1.	Adam Robert: Máte něco proti mámině sezení v tátovu křesle?

8.2.	Adam Robert: K otázce kodifikační pravomoci

8.3.	Milan Jelínek: Má Naše řeč kodifikační pravomoc?

8.4.	Chejnová Pavla: Děkování a přijímání díků

8.5.	Svobodová Diana: Cizojazyčné lexikální přejímky užívané v komunikaci na chatu

8.6.	Říhová Milada: Přezdívky na chatu

8.7.	Adam Robert: O Boryšovi, půrku a kozím přístupu k lingvistické argumentaci

8.8.	Lišková Michaela: Matka ještě večer prala, ale unavený otec si šel lehnout

8.9.	Lišková Michaela: Text a obraz v nových médiích - Čeština doma a ve světě

8.10.

Chromý Jan: Vachkovo pojetí psaného jazyka v kontrastu s běžnou (nejen internetovou) komunikací

9.	Závěr: Jak jsem psala textové podklady ke zkoušce z úvodu do bohemistiky

10.	Použitá literatura a prameny

"Tvůrčí komplexní jazykový rozbor
Hyponymum jednoho hyperonyma může být na jiném stupni zobecnění zároveň hyperonymem další podřazené jednotky. Vztahy nadřazenosti a podřazenosti, které je možno považovat za hlavní organizující princip celého slovníku, vytvářejí v lexikální rovině jazyka vícestupňové hierarchické struktury.

(Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995, strana 83)
I. Rozbor komunikativní situace a výstavby textu
a) Čeho se uvedený odstavec týká? (Vztahu mezi slovy nadřazenými a podřazenými a vzniku
hierarchické struktury)
b) Je text výstižný? (Ano, v jedné větě vysvětluje vzájemné vztahy hyponymií a hyperonymií)
c) Je text určený laikovi? (Ne, vzhledem k užití latinských názvů by měl čtenář uvedené téma znát) Pokud ne, tak kdo by jej měl využít? (Nejlépe student českého jazyka, odborník, popř. člověk se zájmem o jazyk český a se znalostmi latinské terminologie) Lze zjistit význam latinských slov v textu? (Ano) Kde bys jej hledal? (V terminologickém slovníku)
d) Jak spolu souvisí věty v textu? (Souvětí doplňuje první větu jednoduchou o další
informace, rozšiřuje ji)

II. Rozbor syntaktický
a) Kolik vět tvoří druhé souvětí? (Dvě věty) Proč ses tak rozhodl? Zdůvodni své tvrzení: (V souvětí jsou dva přísudky, ve větě hlavní a ve větě vedlejší, která je do věty hlavní vložená)
b) Jedná se o souvětí podřadné nebo souřadné? (Podřadné) Zdůvodni svou odpověď: (Ve větě je pouze jedna věta hlavní, do níž je vložena věta vedlejší)
c) Jakého druhu je věta vedlejší? (Přívlastková) Jak se na ni v rámci souvětí ptáme? (Jaké vztahy?)
d) Urči základní skladební dvojici v první větě: (Hyponymum – podmět, může být – přísudek) Napiš latinské termíny pro základní skladební dvojici: (Subjekt a predikát)
e) Urči větné členy zobecnění, hyperonymem, podřazené jednotky, lexikální rovině: (Přívlastek neshodný, předmět, přívlastek shodný, příslovečné určení místa)
f) Přívlastek shodný ve druhém souvětí změň na neshodný (Organizující princip – princip organizace)
g) Jakou modalitu text vyjadřuje? (Způsob oznamovací) Jak jej lze změnit na podmiňovací? (Např. uvozením spojky kdyby)

III. Rozbor lexikální a slovotvorný
a) Rozlož následující slova na morfémy: zobecnění (z – předložka, obec – kořen, ně- přípona, ní - koncovka), podřazená (pod – předpona, řaz – kořen, en – přípona, á - koncovka), vícestupňové (více – předložka, stup – kořen, ňov – přípona, é - koncovka)
b) Jak skloňujeme termíny hyponymum a hyperonymum? (Hyponymum, - nyma, stejně tak i hyperonymum, - nyma) Jakého jsou rodu? (Středního)
c) Vysvětli pojem slova struktura: (Uspořádání; v tomto textu se jedná o uspořádání vztahů mezi hyponymii a hyperonymii)
d) Vysvětli pojem princip a uveď synonymum (Princip – zásada, podle které se řídíme, synonymum např. báze, zásada, pravidlo)
e) Nahraď synonymem slovo hlavní: (podstatný)

IV. Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný
a) Urči slovní druhy následujících slov: jednoho (číslovka), hyperonyma (podstatné jméno), na (předložka), zobecnění (podstatné jméno), podřazené (přídavné jméno)
b) Urči druh a vzor následujících přídavných jmen: jiném (tvrdé adjektivum, vzor mladý), další (měkké adj., vzor jarní), organizující (měkké adj., vzor jarní), celého (tvrdé adj., vzor mladý), hierarchické (tvrdé adj., vzor mladý) Jaký druh adjektiva schází? (Posesivní)"

Seminární práce do předmětu Úvod do studia bohemistiky.