1.	Jiří Wolker a proletářská poezie

1.1.	Raná fáze proletářské poezie

1.2.	Host do domu

1.3.	Těžká hodina

2.	Vítězslav Nezval – představitel poetismu

2.1.

Poetismus

2.2.	Vítězslav Nezval

2.2.1.

Rysy tvorby

2.2.2.

Podivuhodný kouzelník

2.2.3.

Akrobat

2.2.4.

Edison

2.2.5.

Proměny v Nezvalově tvorbě

3.	Halasova Sépie

4.

Závěr

"Jiří Wolker a proletářská poezie

• Počátek 20. let byl ve znamení proletářské poezie
• V prvním stádiu byla tato poezie poezií srdce, všímalo se hodnot prostých věcí, odmítala se civilizace (v důsledku válečných tragédií a civilizace zneužívané člověkem), zobrazoval se svět obklopující prostého člověka, proletáře
• V této rané fázi převažuje vyobrazení zážitkového a hodnotového světa vykořisťovaného člověka nad zobrazením revoluční perspektivy
• Objevovalo se napětí mezi tím, jaký svět je a jaký by měl být (přednost dostával svět budoucí, lepší)

Host do domu (1921)
• Typický je volný verš (přiblížení k mimouměleckému přirozenému jazyku), který spočívá v nepravidelnosti, hovorové syntaxi, míšení volného verše s metricky vázaným, střídání rýmovaného s nerýmovaným (tyto mimoumělecké prvky se zde stávají uměleckým znakem)
• Obrazná pojmenování jsou zdánlivě prostá, ale mají složitou vnitřní výstavbu (obraznost je kontrastem k hovorové syntaxi), dostávají se vedle sebe slova, která se k sobě významově nehodí (př. snědený večer)
• Dochází k porušování mimouměleckých pravidel (př. v závěru básně Věci je narušena tematická jednota, přestože jinak je v celé básni patrná)
• Patrný je dětský přístup a pohled na svět: nerozlišování podstatného od nepodstatného (vše je stejně důležité), syntaktické budování metafor (mnohdy jako explicitní výrok) připomíná dětský výklad, personalizace věcí - dochází k chlapecké autostylizaci
• Pohled na svět ale ne naivní, mezilidské vztahy (láska, obětavost, družnost) zobrazovány jako to, čeho se nedostává, zobrazení vytouženého světa, ale stále přítomný protiklad
• Časté jsou náboženské motivy (v této fázi proletářské poezie obecně hodně užívané) – ne jen interpretace hodnot lásky k bližnímu, zdůrazňován nedostatek těchto hodnot

V obou Wolkerových sbírkách (Host do domu a Těžká hodina) je rozpor mezi tím, jaký svět je a jaký by měl být, ale liší se úhel pohledu.
Wolker jménem Devětsilu formuluje rysy proletářského umění: revolučnost, kolektivismus, tendenčnost

Těžká hodina (1922)
• Bojovat o budoucnost, ne jen malovat lepší svět (představa lepšího světa vychází z marxistického učení)
• Změna postavení lyrického subjektu – popření individuálnosti (ztotožňuje se s dělnickou třídou – v tom poznání – třídní uvědomění)
• Chlapecká autostylizace se mění v mužnou (chlapec hledá, poznává - muž už poznal, na základě toho jedná)
• Zpravidelnění verše (v porovnání s Hostem do domu, jinak stále uvolněný)
• Oslabení výkladovosti
• Poznání třídního rozdělení světa, nutnosti boje
• Mizí oscilace mezi předmětem a zlidštěným partnerem
• Věc – sama sebou (ne obrazné pojmenování) nebo metafora (ale málo, většinou jen tyto významy: těžký život, třídní boj, vybojovaný lepší život)"

Zpracováno formou odrážek.