1.	Základní informace

2.

Dějiny

3.	Obyvatelstvo

4.

Příroda

5.

Průmysl

5.1.	Ekonomické charakteristiky

5.2.	Nerostné suroviny

5.3.	Průmyslová odvětví

5.4.

Vývoz

6.	Zemědělství

7.	Zajímavosti

"Islámská republika Írán

Náboženský fanatismus a nacionalismus vytvořily v íránské fundamentalistické islámské společnosti nebezpečné ohnisko napětí na blízkém východě.

Základní informace:

Státní zřízení: islámská republika se systémem jedné strany a jednokomorovým parlamentem. Prezident i parlament jaksi podřízeni duchovnímu vládci.
Rozloha: 1 648 196 km2
Hlavní město: Teherán
Počet obyvatel: 70 330 000 (2000)
Náboženství: šíitský islám 95%, sunnitský islám 4%, ostatní 1%
Jazyk: perština (úř. j.), perské dialekty, azerština, kurdština
Gramotnost: 73%

Dějiny

Území Íránů patří od starověku k nejvýznamnějším kulturním a hospodářským centrům Asie.
Před Druhou světovou válkou se Írán jmenoval Persie.

Před 2. s. v. byl svržen šáh Ahméd a nastoupil místo něj šáh Páhlaví a po něm jeho syn. Začal zemi modernizovat (např. zakázal nosit ženám tradiční závoj).
Jeho syn chtěl rychle přeměnit íránskou islámskou a rolnickou společnost na moderní. Rozvoj průmyslu, konec feudalismu a rozdělení půdy rolníkům se mělo dít s pomocí ropného bohatství (10% světových zásob).

Prováděl tzv. bílou revoluci (přerozdělování půdy). Reforma přinesla peníze jen bohatým rolníkům, Chudí byli ještě chudší a šli pracovat do městských továren.
Nespokojenost rostla, represe režimu se zákonitě zvyšovaly. Bohatí (tzv. tisíc rodin) vlastnili 80% využitelné půdy a když viděli končící režim, posílali peníze do ciziny (asi miliardu USD měsíčně).

V roce 1979 šáh Páhlaví opustil zemi. 14 letech se vrátil ajatolláh Chomejní a postupně na něj přešla moc a rozhodl se změnit Í. v čistě islámskou zemi (obnovil starý islámský trestní zákon – tělesné tresty, popraveno 5500 lidí, zakázán alkohol, narkomanství, homosexuálové, ženy dostaly zahalení).

V roce 1980 začalo íránsko – irácká válka (napaden byl Írán, Irák chtěl využít zmatku v zemi a získat zpět vodní cestu Šatt al Arab). O sedm let později zasáhly západní země a SSSR, aby zajistily bezpečnost v Perském zálivu.

Ajatolláh Chomejní zemřel v roce 1989 a poté se moc přelévala mezi reformátory a mezi konzervativci. Reformátoři pod vedením prezidenta Chatámího porazili v posledních volbách duchovenstvo ajatolláha Chameneího. Všechna rozhodnutí parlamentu musí projít radou mulláhů, v čele je ajatolláh Chameneí. Ten dal souhlas s reformami v souladu s islámem.

Obyvatelstvo

Střední věk dožití: muži 68,87 let, ženy 71,69 let (oček. 2002)
Plodnost: 2,01 dětí/žena (oček. 2002)
Etnika: Peršané 51%, Ázerbajdžánci 24%, Gílanci a Mázanderánci 8%, Kurdové 7%, ostatní 10%

Příroda

Podnebí: subtropické u Kaspického moře, jinak suché
Sever, západ, jih lemují vysoké hory, ve středu země je poušť.
Půda: orná 10%, pastviny 27%, lesy 10%

Průmysl

Urbanizace: 61,6% (2000).
Struktura zaměstnanosti: zemědělství 30%, průmysl 25%, služby 45%

HDP/hlava: 1810 USD
Počet obyvatel pod hranicí chudoby: 53%

NS: ropa (10% sv. zásob), uhlí, železné rudy, měď, olovo, sůl, zemní plyn (všechno k největším zásobám na světě), drahokamy.

Průmyslová odvětví: zpracování a těžba ropy a zemního plynu, hutnictví, elektrotechnický, cement, textil, cukr, mouka, stavební hmoty. Ropný průmysl trpí následky íránsko –irácké války.

Vývoz: ropa (90% vývozu), koberce, ovoce a ořechy, železo a ocel, chemikálie

Zemědělství

Zemědělství je provozováno v nížinách u Kaspického moře. Pěstuje se pšenice a rýže. V Kaspických řekách se loví jeseteři. Ovcí je tu jako lidí, dále kozy a skot.

Zajímavosti

Rizika: Bezpečnostní situace není dobrá, třeba pohyb osamělých osob v noci je extrémně nebezpečnou záležitostí. Nenoste moc šperků, vyhýbejte se podezřele vypadajícím místům a myslete na to, že stát je ovládán náboženskými fundamentalisty. Provinění proti islámu vás může přijít pořádně draho, a tím nemyslíme jen peníze - trest smrti tu není nic neobvyklého. Nejezděte do východních částí Íránu, které jsou kvůli afghánským uprchlíkům nebezpečnější než zbytek země.

Mešita, bazar a domov jsou tři střediska íránského života."

Částečně zpracováno formou hesel. Důležité informace jsou zvýrazněny tučně. V textu se objevuje několik pravopisných chyb.