1.	Vláda Jiřího z Poděbrad

1.1.	Český král dvojího lidu

1.2.	Spor s papežem

1.3.	Poselstvo do západní Evropy

1.4.	Křížová výprava proti Čechám, boje s Matyášem Korvínem

2.	Jednota bratrská

3.	Jagellonci

3.1.

Vladislav

3.1.1.

Spory s Matyášem Korvínem a dvojvládí

3.1.2.

Konec dvojvládí

3.1.3.

Náboženské rozpory

3.1.4.

Významné dokumenty

3.1.5.

Stavební činnost

3.2.

Ludvík

"- nastupuje Jiří z Poděbrad (1458 - 1471)
- 1. zvolený český král, který je zvolen z české šlechty, jmenován na Staroměstské radnici (obraz Volba Jiřího z Poděbrad)
- sídlil v Králově dvoře v blízkosti dnešního Obecního domu (zřízen Václavem IV., který byl notorický alkoholik a měl to tedy blízko do hospod)
- 2. manželka Johana z Rožmitálu (je z katolického rodu)– 7 dětí; snaží se zlegalizovat královské postavení, jednu dceru provdal do Uher a druhou do Saska
- Uherský král Matyáš Korvín (havran) – je jeho zetěm
- Král dvojího lidu (katolíků a kališníků)
- dostal se do sporu s papežem Piem II., protože ten si myslel, že obnoví katolictví v Čechách (uznával kompaktáta), papež ho nazval kacířem (1462 ruší kompaktáta)
- Jiří sestavil poselstvo do západní Evropy (do Británie, Španělska, Portugalska a Francie), do Francie vedeno Lvem z Rožmitálu, chce tvořit spolupracující spolek českých panovníků, spojení proti Turkům, také spojence proti papeži, protože se s ním nikdo nechce rozkmotřit tak to všechno odmítli, pouze podpora Jagellonců, ale když se vzdá dynastických nároků na český trůn
- 1466 dokonce vyhlásil křížovou výpravu proti Čechám, vede ji Matyáš Korvín (syn Jiřího Viktorín, vpadl na Rakouské území)
- 1468 obsadil Moravu, Slezsko, proti Jiřímu se zformovala i domácí opozice Zdeněk ze Šternberka
- 1469 bitva u Vilémova na Českomoravské vrchovině, Matyáš v obklíčení slíbil, že zprostředkuje jednání Jiřího s papežem, ale ukázalo se, že lhal
- Matyáš odtáhl na katolickou Moravu a nechal se v Olomouci 1469 korunovat na českého krále , válka ale pokračuje. Jiří vládne jen v Čechách
- Jiří vyjednává s polským králem Kazimírem IV. a prosadil zvolení syna polského krále Vladislava na český trůn, a když Jiří 1471 umírá, nastupuj Vladislav Jagellonský (1471 - 1510)

Jednota bratrská
- lid se upíná k myšlenkám Petra Chelčického (asi 1390 - 1460) - O trojím lidu řeč (vládnou, pracují a modlí se  kritika, tvrdí, že všichni jsou si rovni v právech a povinnostech a všichni by měli pracovat, rolníci, odmítá násilí), Sieť viery pravé
- v Kunvaldu u Žamberka 1457 založena Jednota bratrská (popř. českobratrská) – volí si biskupa, oslovení bratře a sestro (biskup Jan Augusta nebo v 17. stol. Jan Amós Komenský)
- Jiří je pronásleduje, ponechává u sebe bratra Palečka, jeho rádce (kniha Palečkův smích a Palečkův pláč - Kupka)
- Perchta z Rožmberka – bílá paní, diktuje zoufalé dopisy, kde popisuje svou bídu u manžela; dcera Oldřicha z Rožmberka; zemřela mladá 2 roky po svém manželovi

Jagellonci
(1471 - 1526)
- původně litevská dynastie, vytvořili polskolitevský stát

Vladislav (1471 - 1516)
- spory s Matyášem Korvínem, kterého dostala také šlechta
- 1479 Olomoucký mír Vladislav české země a Matyáš Korvín bude vládnout na Moravě a Slezsku a v případě vymření rodů nastupuje jeden z nich
- v roce 1490 končí dvojvládí a, protože Matyáš umírá a Vladislav je uznán Uherským králem, ale on musí sídlit v Uhrách v Budíně
- v Čechách náboženské rozpory
- Vladislav má přezdívku bene (dobře) – je nerozhodný; katolík
- 1483 - 85 došlo i ke krvavým bojů – Kutnohorský náboženský smír, uklidnění náboženské situace, svoboda vyznání
- hospodářské a politické spory – šlechta × městům
- duchovenstvo stále nemá politickou moc
- 1500 – Vladislavské zemské zřízení – ústava (omezuje moc měšťanstva a politickou moc nechává šlechtě)
- 1517 Svatováclavská smlouva – města mají politická práva zpět, ale jsou hospodářsky omezena, protože šlechta může podnikat
- kulturní rozvoj a vrcholí gotika – Vladislavská pozdní gotika
- přestavba starého královského paláce (vladislavský sál – turnaje, sněm, dnes volba prezidenta nebo udělení státních vyznamenání (Benedikt Rejt), žebrová klenba), sv. Vítská katedrála, královská oratoř, odraná brána rekonstrukce (Prašná brána (Matěj Rejsek)), chrám sv. Barbory v Kutné hoře

Ludvík (1516 - 1526) – „dítě“
- mladý, zemřela matka při porodu
- 1515 podepsal jeho otec s Maxmiliánem I. habsburským podepsal dědičnou smlouvu
- Ludvík byl tedy oženěn s Marií habsb.
- jeho sestra si vzala Ferdinanda
- 1526 utopil se v bažinách u Moháče na tažení proti Turkům, vymření Jagellonců a o Český trůn se uchází Ferdinand habsb., nakonec je zvolen "

Zpracováno formou odrážek. Letopočty jsou zvýrazněny barevně.