1.	K pojmu gramotnosti

2.	Odhady UNESCO o gramotnosti

3.	Negramotnost v procentech a číslech

4.	K pojmu funkční negramotnosti

4.1	Krátký pohled do minulosti

4.2	Paradigma současnosti

4.3	Některé příčiny funkční negramotnosti

4.4	Některá specifika funkční negramotnosti

4.5	Nástin východisek řešení

4.6	Funkční gramotnost dospělých a vzdělání v číslech

"1. K pojmu gramotnosti
Pojem je odvozen z ruského slova gramota, který je možné přeložit jako čtení a psaní. Stejně tak v latině nalezneme slovo grammatica (ae, f.), které znamená jazykověda a je v tomto smyslu používáno dodnes. termínem s opačným významem je negramotnost neboli analfabetismus, který pochází z řeckého an-alfabétos. An zde značí zápor a alfabeta (řeckou) abecedu. Oba termíny znamenají neschopnost číst a psát. Člověka, který neumí číst a psát můžeme označit za negramotného čili analfabeta. V angličtině se pro gramotnost používá pojem literacy, pro negramotnost pak illiteracy.

2. Odhady UNESCO o gramotnosti
Institut pro statistiku při organizaci UNESCO pravidelně aktualizuje a rozšiřuje odhady gramotnosti pro více než 100 zemí světa, jakož i pro svět jako celek, pro jednotlivé kraje i skupiny zemí, jako je E9, nejméně rozvinuté země atd. Tyto odhady jsou k dispozici podle pohlaví a věkových skupin pro jednotlivé roky mezi léty 1970 a 2015. Odhady jsou v podstatě založeny na statistických údajích shromážděných během sčítání obyvatel v jednotlivých státech. Co nám tyto odhady říkají? Poskytují nám základní informace o počtu a procentech dospělých (15 let a starší) a mládeže (15 až 24 let), kteří jsou gramotní a negramotní. Ukazují rozšířenost negramotnosti v rámci každé země v závislosti na pohlaví a věkových skupinách tak, aby pomoc v rámci politických rozhodnutí byla prováděna s ohledem na opatření, která mají být přijata za účelem zvýšení gramotnosti obyvatelstva. Je nutné poznamenat, že různé země mají různé sociální a kulturní kontexty, různé definice a standardy gramotnosti, různé metody pro sběr a sestavování údajů o gramotnosti. Je tedy třeba být velmi opatrný při srovnávání situace gramotnosti mezi různými zeměmi, ale i různými regiony. Například údaje z některých zemí mohou představovat celou zemi, zatímco jiné pouze část země. Některé země mohou identifikovat gramotné osoby tím, že pokládají jednoduchou otázku, jako je: „Jste gramotní, nebo ne?“ nebo: „Umíte číst a psát s porozuměním?“, zatímco jiné země mohou pokládat komplexnější otázky nebo zpracováním testů identifikovat různé úrovně gramotnosti. Cílem zpracování odhadů gramotnosti je ukázat situaci v dané zemi nebo regionu. Pozornost je zde zaměřena zejména na to, kolik osob dosahuje v dané oblasti nižší než minimální úrovně gramotnosti, která je základním požadavkem k lidskému rozvoji. S vědomím výše uvedených omezení a problémů s interpretací dat o negramotnosti je cílem identifikovat způsoby a prostředky k rozšíření gramotnosti. Odhady gramotnosti UNESCO mohou pomoci odpovědět na otázku: Které země mají celkově nízkou úroveň gramotnosti a zjevné potíže v minimalizaci negramotnosti v posledních letech? V současné době více a více zemí začíná shromažďovat údaje o různých úrovních gramotnosti v souladu s jejich vlastními kulturními, jazykovými a vzdělávacími kontexty. Avšak zatímco některé země shromažďují informace o gramotnosti obyvatel v propracovanější a komplexnější podobě, mnoho jiných zemí není schopno poskytnout ani ty nejzákladnější informace o tom, jaká je zde míra negramotnosti. Řešení těchto problémů a zároveň vyplňování mezer v údajích bude nejnáročnějším a jedním z nejhlavnějších úkolů pro statistický tým z Institutu pro statistiku (UIS, UNESCO).
V neposlední řadě je také třeba usilovat o budování kapacit na vnitrostátní úrovni pro
vytváření vlastních odhadů gramotnosti. Mezinárodní den gramotnosti (International Literacy Day – ILD) je slaven každým rokem září od roku 1966."

Práce ve formátu Adobe Acrobat (*pdf). Seminární práce z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, předmět Srovnávací pedagogika. Součástí práce jsou tabulky. Čistý text je cca 4 strany.