1.

Úvod

2.	Přírodní podmínky

2.1.

Poloha

2.2.	Oblasti Tuniska

2.2.1.

Tell

2.2.2.

Step

2.2.3.

Saharské oblasti

2.3.	Hory a pohoří

2.4.

Vodstvo

2.5.	Rostlinstvo

3.

Historie

3.1.	Vývoj od starověku po dnešní dobu

3.2.	Počátky osídlení

3.3.	Významné historické oblasti

4.	Obyvatelstvo

4.1.	Obyvatelé ve zkratce

4.2.	Národnostní složení

5.	Náboženství

5.1.	Islám, povaha a zvyklosti obyvatel

5.2.	Náboženské složení

6.	Svátky v Tunisku

7.	Hospodářství

8.

Doprava

9.	Politická situace

10.	Cestovní ruch

11.	Závěr: zajímavosti o zemi

"1. Přírodní podmínky
Tunisko se nachází na severu Afriky, při pobřeží Středozemního moře, které jej omýlá ze severu a severovýchodu. Na západě sousedí s Alžírskem a na jihovýchodě s Lybií. Nadmořská výška Tuniska je v průměru 300 metrů. Řeky jako takové co známe od nás z Evropy, bychom tady nenašli. Jedinou takovou je největší tuniská řeka Medjerda. Ostatní řeky tvoří říční koryta, která jsou v době dešťů zatopené a v letních měsících zcela vysychají. Pohoří Velký Atlas se táhne téměř od hlavního města Tunis až k městu Tebessa, které už leží v Alžírsku.

1.1 Oblasti Tuniska
- na severu Tell
- ve střední části země jsou stepi
- na jihu se rozprostírají saharské oblasti

Tell
Jde o nejúrodnější oblast Tuniska, která se kdysi dávno označovala jako "obilnice Říma". Tato část je vcelku zavlažovaná. Nejdeštivějším místem oblasti je Ain Draham.
Step
Týká se střední části Tuniska. Převládá travnatá rovina, kde se dobře daří pastevectví. Oblast se dělí na tzv. Nízkou step (východ) a Vysokou step (západ), které jsou od sebe odděleny pohořím. Podnebí je charakteristické velkými teplotními rozdíly. Místní obyvatelé se zde věnují i pěstování oliv. Nízká step je pak plná planin, deště jsou zde nepravidelné.
Saharské oblasti
Tato oblast tvoří necelou polovinu celého území Tuniska. Postupuje od solných jezer, Matmaty, El Djeridu a Velkého východního ergu (písečné poušťi) směrem na jih přes oázy. V západní části Sahary jsou typické písečné duny a vysoké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Zde je opravdu nedostatek vodních srážek.

1.2 Hory a pohoří
Tunisko má pět hlavních horských pásem, kde se nachází většina lesů a endemických rostlin. Rozmanitost fauny a flóry je různá podle místního klimatu.
Nejvyšší hora Tuniska se nachází v Národním parku Chaambi. Nejvyšší horou je Jebel Chambi, která se tyčí 1 544 m nad mořem. Tento park je také jakýmsi dělítkem mezi severní a jižní faunou a flórou.

1.3 Vodstvo
Místní řeky přes léto vysychají. Jedinou výjimkou je řeka Medjerda, která pramení v Alžírsku a Tuniskem protéká celých 375 kilometrů, kde nakonec ústí do Středozemního moře. Se svými přítoky má rozlohu 16 000 km2. V létě je hladina řeky Medjerdy nízká, zatímco v období dešťů se stává řekou nebezpečnou.
Tuniská jezera jsou slaná, protože jsou bezodtoká. Zadržují v sobě vodu z mnoha říčních koryt. Když pak vyschnou koryta, vysychají i jezera. Původ jezer není bohužel známý. V období, kdy jezera vysychají, se na jejich povrchu vytváří lesklá solná vrstva. Nad lesklým solným povrchem je pak možné vidět fatamorgánu. V jezerech Bizerte a Ichkeul na severu končí malé říčky Oued Joumin a Oued Tina. Ve středu země nejsou žádné trvalé říční toky, ale pouze již zmiňovaná říční koryta.
Samotná Sahara má značné zásoby podzemní sladké vody. Na některých místech vytryskne jako pramen, naopak jinde je nutné ji čerpat pomocí artézských studní. Tady pak vznikají proslulé oázy."

Zpracováno jako seminární práce k maturitní zkoušce.
Práce obsahuje dvě tabulky o celkovém rozsahu 1 strany
Titulní stránka zahrnuje vlajku státu.