1.

Úvod

2.	Prvobytná společnost, starověký Řím a Řecko

3.	Středověk a feudalismus v Evropě

4.	Renesance a humanismus

5.	Počátky 20. století

6.	Hitlerovo Německo

7.	Boj za práva postižených ve 20. století

8.	21. století

9.

Závěr

10.	Seznam použité literatury

"1.7. Boj za práva postižených ve 20.století
Již od roku 1890 se postižení snažili bojovat za svá práva, lidskou důstojnost a prosté právo být součástí společnosti. V letech 1920 až 1930 bylo po celém světě tisíce válečných veteránů z první světové války, kteří se snažili prosadit „právo na práci“. V Británii se dovolávali svých práv pomocí Národní ligy pro slepé a postižené. Založili tak první hnutí pro práva postižených v boji proti diskriminaci. Výsledkem nakonec bylo docílení toho, že vláda ve 20.letech 20.století ustanovila povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat alespoň 3% postižených osob z celkového počtu svých zaměstnanců. Toto opatření bylo nahrazeno řádným zákonem proti diskriminaci postižených osob roku 1996.
V 90.letech 20.století protestovali aktivisté proti eutanázii a asistované sebevraždě pod hrozbou možnosti opakování se hrůz z druhé světové války.
Posledních 30 let 20.století bylo obdobím růstu práv pro postižené jedince, bojem proti jejich segregaci. Mnoho rodičů se hlásí za práva svých postižených dětí a mnoho států přijímá legislativu pro umožňování studia, asistence, státní podpory a bezbariérových přístupů pro postižené spoluobčany.

1.8. 21.století
Postižení občané stále bojují s denními obtížemi života s tělesným a zdravotním postižením. Za mnohé z nich jmenujme jen pár překážek, jako je cestování veřejnou dopravou, přístup do budov a objektů, možností studovat střední a vysoké školy, možnosti aktivit ve volném čase. Avšak přestože legislativa pomáhá a postižení lidé již dosáhli mnoha práv, stále cítí, že převážná většina společnosti je vidí jako příliš jiné a jejich názory na lidi s postižením zůstávají zastaralé.
Velkou výhodou dnešní doby je dostatek technických vymožeností usnadňujících postiženým pohyb, nezávislost na druhých a výrazně otvírá jejich možnosti působení. Problémem zde ale zůstává finanční aspekt a ne každý si může tyto pomocníky dovolit.
Ve všech vyspělých zemích dnes naštěstí existují nadace a charitativní organizace pomáhající finančně podpořit znevýhodněné občany. Děje se tak buď přímou finanční podporou nebo poskytováním služeb zdarma, jako např. výchova asistenčních psů, poskytování poradenství a aktivit, spolufinancování vybavení.
13. prosince 2006 přijala Organizace spojených národů Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, což je první mezinárodní dohoda o lidských právech přijatá v 21. století, jež chrání práva asi 650 milionů zdravotně postižených lidí. Úmluva stanovuje, co je diskriminace na základě zdravotního postižení. Vymezuje "přiměřené úpravy" budov, zejména sídel veřejných institucí, veřejných prostranství či dopravních prostředků. Osoby se znevýhodněním jsou v v této úmluvě chápáni šířeji, bez bližšího, třeba medicínského určení svého postižení.
Práva zdravotně postižených uznává i Listina základních práv EU. V článku 26 se jim přiznává „právo na opatření, jejihož cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti“. Evropská unie si je vědoma potřeby věnovat otázkám týkajícím se zdravotně postižených zvláštní pozornost, aby tito občané, jichž je dnes v EU asi 15 %, mohli bez omezení využívat svá řádná občanská práva."

Seminární práce z Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze, pro předmět Somatopedie.