1.	Rozhodnutí

2.

Odlet

3.

Začátky

4.	Pracovní proces

5.	Život v Riyadhu

6.	Česká sebranka

7.	První dovolená

8.

Ramadán

9.

Střípky

10.	Jeddah, poušť, Taif, Dammam

11.	Saúdská duše

12.

Na závěr

13.	Fakta o Saúdské Arábii

14.	Trocha arabštiny pro začátek

"1. Rozhodnutí
Přiznávám bez mučení, že Saúdská Arábie opravdu působí na první pohled, i na první dotek, malinko strašidelně. Nějak to k ní patří. Všechny ty hrozné příběhy, náboženský fanatismus, vraždy ze cti… Je to samozřejmě pohled jednostranný, ale při rozhodovaní, zda přijmout pracovní nabídku do nemocnice v hlavním městě Riyadhu, mi to vůbec neusnadňoval. Obrovská zvědavost, opravdová touha nakouknout pod pokličku a přesvědčit se o pravdě sama, spolu se strachem z neznáma, o kterém všichni tvrdí, že je nebezpečné. Ale kdo může něco tvrdit o zemi, v které nikdy nebyl, o lidech, se kterými nikdy osobně nemluvil? Kdo nic neví, musí všemu věřit a to jsem přesně nechtěla. Navíc pracovní výhody byly ohromující nejen na české poměry co se týče jak financí, tak délkou placené dovolené, možností vzdělávání, možností cestování, možností postupu - ve zdravotnictví fungujícím na vyspělém západním managementu.
Nakonec mě už při pracovních pohovorech přesvědčilo pozitivní vyprávění lidí, kteří už v Saúdské Arábii několik let žili a opravdu nijak vyděšeně nevypadali. Vyděšená jsem vlastně byla spíš já, když jsem při zmíněném pohovoru ze sebe celá rudá a opocená soukala nedostatečné znalosti anglických zdravotnických termínů. Člověk si říkal, že po ročním pobytu ve Skotsku a následně několikaměsíčním pobytu na Novém Zélandě už může mluvit o čem chce, ale znít odborně a profesionálně, umět se prodat pracovně v cizím jazyce, to bylo něco jiného. Myslím, že to vypadalo, jako když mluví třeba chovatel zvířatek v ZOO o odborné práci na neonatologické JIP. Nedoporučuji nikomu, aby jezdil pracovně do cizojazyčné země s představou, že se jazyk naučí až tam jaksi v procesu. Nemluvím o superodborných termínech v té dané oblasti, ale běžně komunikovat by člověk měl bez větších problémů. Při všem novém, co si musíte osvojit, kolik informací pochytit, kolika změnám se přizpůsobit, je nemožné se daný jazyk teprve učit a neskončit v nervovém kolapsu nebo se zpáteční letenkou v ruce na letišti, one way only.
Takže od té chvíle, kdy jsem v ruce držela předběžný pracovní kontrakt na pozici zdravotní sestry na dětskou kardiochirurgickou JIP a tím pádem se najednou možnost odjezdu opravdicky vyrýsovala do skutečné podoby, nastal vyčerpávající kolotoč přemítání, vypočítávání výhod a nevýhod, vyslechnutí právě všech těch hrůzných příběhů, o kterých jak se ukázalo zřejme slyšeli všichni příbuzní, přátelé a známí, přesvědčování sebe sama, že se neznáma přeci vůbec nebojím, že rodiče strach mít nemusí, že jim nebudu tolik chybět, mají přece svůj aktivní život a hlavně, že můj dlouholetý partnerský vztah vydrží zkoušku odloučení i přesto, že to nevydržel žádný, o kterém vím. "

Práce vyšla jako kniha v nakladatelství Grada pod názvem Česká sestra v arabském světě. Původní autorčin název Veselé historky zdravotní sestřičky ze Saúdské Arábie, uvedený v titulu dokumentu, nebyl využit.
Součástí práce jsou fotografie a tabulka, rozsah čistého textu činí cca 46 stran.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).