1.	Porodnost a úmrtnost ve světě

2.	Důsledky demografických změn

3.	Sňatečnost

4.	Situace v Číně

5.	Situace v jiných asijských zemích

6.

Důsledky

"Zatímco v půlce dvacátého století činil průměrný úhrn čistě specifických porodností žen v reprodukčním věku šest dětí, koncem století už to bylo jen 2, 7 dítěte na jednu ženu. V některých zemích (Japonsko, Tchaj-wan, Korejská republika a Hongkong a od ploviny devadesátých let i Čína) však byla situace ještě vyhrocenější, jelikož reprodukční míra byla již pod úrovní potřebnou k obnově současné generace budoucnosti, tedy méně než 2,1 dětí na jednu ženu.
Souběžně s poklesem porodnosti klesala v těchto zemích také úmrtnost – nejprve kojenecká, dětská i dospělá. Střední délka života dítěte byla v těchto zemích v polovině dvacátého století něco málo přes 40 let. Rozvojové země dosáhly za posledních padesát let snížení úmrtnosti a podstatné zlepšení životního stavu svého obyvatelstva, zejména dětí a žen, ovšem za hospodářských podmínek, které byly pod úrovní zemí hospodářsky vyspělých.
Důsledky těchto demografických změn jsou rozsáhlé a pronikavé. Ovlivňují věkovou strukturu a vedou k jejímu demografickému stárnutí. V mnoha zemích se očekává, že nastane úbytek pracovních sil a zvýšení indexu závislosti osob ve věku 60 let a více na 100 osob ve věkové skupině 15-59 let. Rozdílná průměrná délka života se promítá do převahy žen v populaci staršího věku, z nichž jsou většina vdovy.
Tyto demografické změny mají důsledky nejen hospodářské, ale především kulturní. Zmíněné země mají totiž silně zakořeněné kulturní a sociální tradice, a tak v důsledku demografických změn dochází ke generačním konfliktům, které jsou mnohdy spojené s rozvratem rodinných vztahů a dokonce i s násilím.
Podrobněji se zaměříme na snížení úhrné porodnosti v Japonsku. Po druhé světové válce činila 4, 54, ale o deset let později prudce klesla na 2, 04. Od té doby až do počátku sedmdesátých let kolísala okolo této hladiny, která těžko postačuje k reprodukci obyvatelstva. Pokles pokračoval i nadále a poslední ukazatel činí 1,36 dětí na ženu. Tento trend je důsledkem výrazného vzestupu bezdětných manželství.
Sňatečnost
Poměrně vysoká úroveň vzdělání žen a příznivá situace na pracovním trhu vedou k tomu, že mnoho japonských žen dává přednost kariéře a zaměstnání před založením rodiny.
Tradicí, která téměř vymizela, je zprostředkovávání sňatku. To probíhalo většinou bez souhlasu případně minimální účastí snoubenců.
Ve snížení porodnosti v Japonsku, mělo kromě odkladu sňatku významnou úlohu také zvýšení potratovosti. Potraty byly povoleny v roce 1948, a takřka třetina těhotenství skončila indukovaným potratem. Až do roku 1999 bylo jedinou formou povolené koncepce použití kondomu. Teprve v tomto roce byly povoleny hormonální pilulky."

Důležité pojmy a čísla jsou zvýrazněny.