1.	Kůže obecně

1.1.	Pokožka (Epidermis)

1.1.1

Zárodečná vrstva

1.1.2

Rohovitá vrstva

1.2.	Škára (Corium)

1.3.	Podkožní vazivo (Subcutis)

2.

Adnexa

2.1.	Vlasy (Pilus)

2.2.	Nehet (Unguis)

2.3.	Mléčná žláza (Glandula mammaria)

2.4.	Potní žlázy (Glandulae sudoriferae)

2.4.1

Velké potní žlázy (Aromatické)

2.4.2

Malé potní žlázy (Apokrinní)

2.5.	Mazové žlázy (Glandulae sebaceae)

3.	Funkce kůže

4.	Kožní choroby

4.1.	Atopický ekzém (Neurodermitis)

4.1.1

Atopický ekzém u dětí

4.1.2

Atopický ekzém u dospělých

4.2.	Bradavice (Verrucae)

4.3.	Nemoc motýlích křídel (Epidermolysis bullosa)

4.3.1

EB simplex

4.3.2

Junkční forma EB

4.3.3

Dystrofická forma EB

4.4.	Akné (Acne)

4.4.1

Acne comedonica

4.4.2

Acne papulopustulosa

4.4.3

Acne conglobata

4.5.	Pásový opar (Herpes zoster)

4.6.	Svrab (Scabies)

4.7.	Rakovina kůže

4.7.1

Maligní melanom (Melanoma malignum)

4.7.2

Bazaliom (Carcinoma basocellulare)

4.7.3

Spinaliom (Carcinoma spinocellulare)

4.7.4

Keratoakantom

"Kůže představuje ochranu těla před nepříznivými vlivy ať už mechanickými, chemickými nebo bakteriálními. Odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. Tloušťka kůže se liší podle jednotlivých částí těla. Pohybuje se od 0,4 milimetru na očních víčkách až po 4 milimetry na zádech. Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje přibližně 1,6 až 1,8 metru čtverečního. Její hmotnost činí přibližně 7% celkové tělesné hmotnosti. Kůže se skládá ze tří vrstev - pokožky, škáry a podkožního vaziva.

(obrázek)

1.1 Pokožka (Epidermis)
Pokožka je svrchní část kůže, která je tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, který se neustále regeneruje. Pokožka je široká asi do 1mm a neobsahuje žádné cévy. Hranice mezi pokožkou a škárou není rovná, ale pokožka vybíhá do škáry papilami. Většinou se dělí na dvě základní části a to na zárodečnou a rohovou vrstvu, ale ve skutečnosti má 5 částí (Obr.2).

1.1.1 Zárodečná vrstva
Nachází se ve spodní části pokožky. V této vrstvě, jak už napovídá její název se neustále tvoří nové buňky. Živé buňky se neustále dělí a vytlačují staré buňky k povrchu, kde se zploští, zrohovatí a odloupnou, čímž chrání živé buňky (celou zárodečnou vrstvu).
1.1.1.1 Melanocyty
Melanocyty se nachází Ve spodní části pokožky. Obsahují kožní barvivo melanin, které chrání hlouběji položené buňky před UV zářením. Děti jsou na UV záření náchylnější, protože mají méně podkožního barviva. Melanin v pokožce přibývá postupně, jeho množství se zvyšuje také po ozáření UV zářením. Při opalování se melanocyty zvětšují, zvyšují výdej melaninu, předávají ho do ostatních buněk, které postupně migrují k povrchu, a ta následně ztmavne.
Pigment se taky může shlukovat a vytvářet pihy. Melanin je dále obsažen ve vlasech, oční duhovce, chlupech, ale není obsažen v kůži dlaní a chodidel. Každá rasa má stejné množství melanocytů, ale liší se jejich velikost (čím větší melanocyty, tím víc pigmentu, větší ochrana)."

Práce obsahuje velké množství obrázků a fotografií. Čistý text je cca 8 stran.