1.	Jak funguje monetární politika při regulaci výdajů

2.	Povaha úrokových sazeb

2.1.	Spektrum úrokových sazeb

3.	Centrální bankovnictví

3.1.	Struktura Fedu

3.2.	Přehled operací Fedu (nástroje)

3.3.	Další aktivity

"Jak funguje MP při regulaci výdajů
- Fed je znepokojen inflačními trendy - chce zpomalit ek. vývoj a zmírnit tlaky na růst cen a mezd:
(a) Fed bude chtít snížit bankovní rezervy - - nabídku peněz - - i - hosp. pokles
(b) snížení bank. rezerv o každý dolar vede k mnohonásobné kontrakci šekových vkladů -- nab. M
(c) růst úrovně i a zpřísnění podmínek poskytování úvěru
(d) soukromé a veřejné výdaje (zejména I) budou mít při vyšších i a nižším bohatství tendenci klesat
(e) nakonec tlaky těžko dostupných peněz, které vedou je snížení AD, omezí důchody, produkt, U a inflaci
- M nakonec ovlivňuje produkt a inflaci

A. Povaha úrokových sazeb
- Úrok je platba za použití fondů.
- Úroková sazba je výše úroku zaplaceného za jednotku času, je N vypůjčování fondů měřeným v dolarech za rok za vyplacený dolar), má rozměr čisté roční míry.
- Hypoteční úvěr = úrok + amortizace (splátky jistiny).

Spektrum úrokových sazeb
- liší se hlavně charakteristikami půjček a vypůjčovatelů
• doba splatnosti (doba, během níž musí být půjčky splaceny): např. do následujícího dne, KCP až 1 rok, obligace 10-30 let a hypoteční úvěry 30 let, přičemž DCP mají vyšší i než KCP, protože lidí jsou ochotni obětovat určitý V za rychlý přístup ke svým peněžním fondům (navíc vyšší riziko).
• riziko – u vysoce spekulativních půjček požadují investoři určitou prémii (země v LA, podniky blízko bankrotu…), vláda USA platí tzv. úrokovou sazbu „bez rizika“
• likvidita
• administrativní N – půjčky se liší časem a úsilím nutným k dohledu nad nimi a jejich spravováním"

Makroekonomie přednáška Samuelson 8/21.
Dvoudílný souborný výtah z téže publikace je k dispozici na: Výtah ze: Samuelson & Nordhaus - Ekonomie I. a Výtah ze: Samuelson & Nordhaus - Ekonomie II..