1.	Rozbor fyzikálního válečku

1.1.	Výkop válečku

1.2.	Rozbor neporušeného vzorku

1.3.	Zjišťování měrné specifické hmotnosti

1.3.1.

Potřeby

1.3.2.

Postup

1.3.3.

Výsledek

"1. Cvičení
Na prvním cvičení jsme prováděli Rozbor fyzikálního válečku a zjišťovali Měrnou hmotnost (Mz)

Rozbor fyzikálního válečku
Odebrali jsme neporušený vzorek zeminy a zároveň porušený vzorek, usušený a umístěný v papírovém sáčku.

Výkop válečku
Po odstranění travního drnu, jsme vložili váleček pro odběr ze sondy. Vyndávali jej tak, aby nedošlo k porušení vzorku. Musel být plný po okraje a nesměl mít žádné mezery. Po očištění jsme jej uzavřeli ochrannými víčky a zajistili gumičkou.

Rozbor neporušeného vzorku
Před dalším postupem práce jsme museli z válečku odstranit víčka a gumičku, z jedné strany překryli kruhovým filtračním papírem a z druhé hodinovým sklíčkem - zvážili. Naměřenou hodnotu zaznamenali jako GA – momentální vlhkost. Poté umístili váleček (i se sklíčkem) na vodní lázeň na 24 hodin.
Následující den, v konání cvičení, jsme znovu váleček zvážili a naměřili hodnotu GB – nasáklivost. Po odměření položili na 4x složený filtrační papír.
GC – 30 minutová vlhkost, jsme naměřili po 30 minutové prodlevě.
Poslední měření na tomto cvičení proběhlo až po 1hodině a 30 minutách. Získali jsme tím hodnotu GD – maximální kapilární vodní kapacita.
Poslední měření neporušeného válečku se konalo za dalších 24 hodin (tedy 22 hodin od času 0). Těchto posledních 22 hodin byl váleček opět postaven na suchý čtyřnásobný filtrační papír. Naměřenou hodnotu jsme zaznamenali do tabulky pod GE – přibližná retenční vodní kapacita.
Pro další měření byl váleček vytlačen do aluminiové misky. Spolu s válečkem a sklíčkem byl umístěn do sušárny na 5-6 hodin při teplotě 105°C. Po vysušení a vychladnutí jsme pokračovali na následujícím cvičení.
Na začátku cvičení jsme zvážili poslední údaj GF. Aluminiovou misku s vysušenou zeminou, sklíčkem, filtrem a válečkem. Pro následné výpočty jsme ještě zvážili sklíčko a váleček zvlášť. Navážené hodnoty spolu s váhou filtru (0,6g) a Al misky (8,5g) jsme odečetli od GF a získali jsme GF´ - pouze hmotnost vysušené zeminy.
Tyto hodnoty jsme zanesli do přiložené tabulky a dopočítali prvních 5 hodnot. Pro zbytek hodnot (pórovitost, provzdušněnost, vzdušná kapilární kapacita, přibližná retenční vzdušná kapacita a objemová hmotnost redukovaná) jsme si museli vypočítat měrnou hmotnost Mz.

Zjišťování měrné specifické hmotnosti Mz
Měřili jsme hmotnost objemové jednotky pevné složky půdy (bez pórů)

Potřeby
Malá porcelánová miska
Skleněná tyčinka
Kahan
Pyknometr
Destilovaná voda
Střička
Váhy
Jemnozem

Postup
Po nadrcení našeho vzorku porušené zeminy na jemnozem, jsme si odměřili 9,99g na porcelánovou misku a přelili vodou, tak aby zemina byla plně ponořena pod vodou. Misku jsme umístili nad plamen, nechali přijít k varu. Povařili jsme ji cca 5 minut, za neustálého míchání a případně jsme dolili vodu podle potřeby.
Mezitím jsme si zvážili a připravili pyknometr. Baňku jsme naplnili až po okraj destilovanou vodou a zvážili. Hodnotu jsme si poznamenali jako veličinu N. Pyknometr jsme vyprázdnili a po vychladnutí suspenze jsme ji vpravili do pyknometru, bez nejmenších ztrát na objemu zeminy a doplnili po okraj destilovanou vodou. Opět jsme zvážili, tentokrát však se jednalo o hodnotu M.
Tyto zjištěné hodnoty dosadíme do rovnice pro zjištění měrné hmotnosti.

Mz = Z / (N+Z) - M [g/cm3]
Mz = 9,99 / (156,20 + 9,99) – 161,96
Mz = 2,36 g/cm3

Měrná hmotnost půdy nám vyšla 2,36 což podle tabulky hodnot měrné hmotnosti odpovídá zrašeliněným horizontům (2,0 – 2,4)."