1.

Úvod

2.	Cenové indexy

3.	Dlouhá historie inflace

4.	Tři stupně závažnosti inflace

5.	Důsledky inflace

5.1.	Účinky na produkt a zaměstnanost

5.2.	Analýza nákladů inflace

"Cenové indexy
- Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
• Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
• Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
• Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.

Problém „indexních čísel“ – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.

Dlouhá historie inflace
- Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
- Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.

Tři stupně závažnosti inflace
• mírná inflace – ceny rostou pomalu, jednociferné roční míry inflace; jsou-li ceny relativně stabilní, lidé důvěřují penězům (nechávají je v bankách, na šekových účtech nebo na úsporových vkladech s nízkými výnosy)
• pádová inflace – 2-3 ciferná tempa růstu (Itálie, LA: Argentina, Brazílie…), jestliže se rozvine - vážné hosp. poruchy - smlouvy uzavírány na cizí měnu (např. $), lidé se vyhýbají tomu, aby drželi více peněz, než je holé minimum, hromadí statky, domy a nepůjčují peníze na nízké úrokové sazby
• hyperinflace – Německo 1920-23 + po WW2 Čína a Maďarsko, 85 Bolívie; vysoká rychlost oběhu peněz, relativní ceny značně nestabilní"

Práce obsahuje vzorce, které jsou vloženy jako grafické objekty.
Makroekonomie přednáška Samuelson 10/21.
Dvoudílný souborný výtah z téže publikace je k dispozici na: Výtah ze: Samuelson & Nordhaus - Ekonomie I. a Výtah ze: Samuelson & Nordhaus - Ekonomie II..