1.	Příprava na titraci

1.1.

Potřeby

1.2.	Postup práce

2.

Titrování

2.1.

Potřeby

2.2.

Postup

2.3.	Grafické zachycení a výpočet

"3. - 4.Cvičení

Na 2 posledních cvičeních jsme stanovovali maximální sorpční kapacitu T konduktometricky dle Sandhofa. Pro toto měření bylo nutné připravit suspenzi pomocí titrace.

Příprava na titraci
Půdu jsme museli převést do tzv. H+ cyklu.

Potřeby
Kádinka 250 ml
Odvážená jemnozem
Destilovaná voda
HCl
Topná deska
Širokohrdlá Erlenka

Postup práce
Navážili jsme si 7,5 g jemnozemě a v kádince 250ml promíchali s 100cm3 0,1 M (molární) HCl. Poté jsme umístili na topnou desku v digestoři na 30 minut při teplotě vodní lázně max. 50°C. Během této půlhodiny jsme si připravili filtrační zařízení, složené z širokohrdlé Erlenky, násypky a filtračního papíru. Zeminu jsme přesunuli tak, že jsme začali s přesunutím těžké části. Postupně jsme propírali vodou, dokud veškerá HCl nebyla v Erlence, a to minimálně 5x. Nakonec jsme protrhli filtrační papír a spláchli zeminu zpět do původní kádinky, kterou jsme naplnili vodou do 200 ml. Přikryli jsme sklíčkem a nechali odstát do dalšího cvičení, což bylo nezbytné z důvodů úplného ponoření konduktometrické elektrody.

Titrování
Titrace suspenze z předchozího cvičení, úplné vytěsnění H- cyklus, k tomuto účelu jsme použili hydroxid.

Potřeby
Připravovaná suspenze (výše)
Skleněné míchátko
Konduktometrická elektroda
Hydroxid barnatý
Konduktometr
Stopky

Postup
Jednalo se o množství zeminy, libovolného množství mezi hodnotami 5-15 g. My jsme si navážili 7,50g a smíchali s destilovanou vodou.
Titrace spočívá v neustálém míchání vzorku, přidávání hydroxidu barnatého (1 cm3) v časových intervalech 1 minuty – odečet vodivosti roztoku na konduktometru (prostřední stupnice).

Výpočet
Průběh titrace jsme zanesli do grafu jako křivku.
Osa X – množství hydroxidu barnatého
Osa Y – výsledné čtení stupnice (micro siemens)
Na této křivce by měl být znát lomový bod prudkého stoupání.
Vytvořili jsme dvě tečny – 1. S prudce stoupající křivkou
2. S vodorovně až mírně stoupající křivkou
Protnutí obou tečen nám vyjádřil spotřebované množství Ba(OH)2 při dosažení maximální sorpční kapacity T.

Získané hodnoty jsme dosadili do rovnice

T = s * n * f *100 / N (mval. 100-1 g půdy)
T = 4,6*0,2*0,8786*100/7,5 = 11 mval. 100-1 g půdy

Maximální sorpční kapacita nám vyšla 11, což podle tabulky se řadí mezi nízké hodnoty."