1.	Rozdělení pevných látek dle struktury

1.1.	Krystalické

1.2.

Amorfní

1.3.

Koloidní

1.4.	Pevné směsi

1.5.	Vyztužené látky

1.6.	Vícefázové látky

2.	Změny objemu

2.1.	Objemové způsobené vnitřními pochody

2.2.	Deformace vlivem silových účinků

3.	Vlastnosti stavebních materiálů

3.1.	Základní fyzikální vlastnosti

3.1.1.

Rozměry a tvar

3.1.2.

Objemová hmotnost a hustota

3.1.3.

Hutnost, pórovitost, mezerovitost

3.1.4.

Vlhkost a nasákavost

3.1.5.

Navlhlost a vysýchavost

3.1.6.

Vzlínavost

3.1.7.

Difúze a propustnost

3.1.8.

Zrnitost a měrný povrch

3.2.	Mechanické vlastnosti

3.2.1.

Síla, tíha, napětí

3.2.2.

Deformační vlastnosti materiálu

3.2.3.

Houževnatost a křehkost materiálu

3.2.4.

Součinitel příčné roztažnosti

3.2.5.

Modul pružnosti a přetvárnosti

3.2.6.

Pevnost

3.2.7.

Tvrdost a obrusnost

3.2.8.

Soudržnost a přilnavost

3.3.	Tepelné vlastnosti

3.3.1.

Vlastnosti spojené se šířením tepla

3.3.1.1.

Tepelná vodivost

3.3.1.2.

Tepelná kapacita

3.3.2.

Vlastnosti látek při změně teploty

3.4.	Akustické vlastnosti

3.5.	Optické a elektrické vlastnosti

4.	Trvanlivost a odolnost materiálů

4.1.	Koroze kovů

4.1.1.

Chemická

4.1.2.

Elektrochemická

4.2.	Koroze anorganických materiálů

4.2.1.

Druhy koroze

4.2.2.

Koroze betonu

4.3.	Koroze polymerů

4.3.1.

Fyzikální vlivy

4.3.2.

Chemické a biologické vlivy

4.3.3.

Ochrana proti korozi

4.4.	Odolnost proti dalším vlivům

4.4.1.

Odolnost proti mrazu

4.4.2.

Odolnost proti ohni

4.4.3.

Odolnost proti obrusu

5.	Vybrané stavební materiály

5.1.	Kámen a kamenivo

5.1.1.

Stavební kámen

5.1.1.1.

Těžba a úprava kamene

5.1.1.2.

Výrobky z kamene

5.1.2.

Kamenivo

5.1.2.1.

Rozdělení

5.1.2.2.

Velikost zrn

5.1.2.3.

Objemová hmotnost zrn

5.1.2.3.1.

Těžké kamenivo

5.1.2.3.2.

Pórovité kamenivo

5.1.2.3.3.

Hutné kamenivo

5.1.2.4.

Tvar a povrch zrn

5.1.2.5.

Vlastnosti

5.2.

Pojiva

5.2.1.

Vlastnosti a rozdělení

5.2.2.

Vzdušná pojiva

5.2.2.1.

Vzdušné vápno

5.2.2.1.1.

Výroba a zpracování

5.2.2.1.2.

Druhy vzdušného vápna

5.2.2.1.3.

Použití

5.2.2.2.

Vápenosíranová pojiva

5.2.2.2.1.

Stavební sádry

5.2.3.

Hydraulická pojiva

5.2.3.1.

Vlastnosti

5.2.3.2.

Hydraulické příměsi

5.2.3.3.

Hydraulická vápna

5.2.3.4.

Cementy

5.2.3.4.1.

Cementy křemičitanové

5.2.3.4.2.

Cementy hlinitanové

5.2.3.4.3.

Použití cementů a cementy pro zvláštní účely

5.3.

Malty

5.3.1.

Základní informace

5.3.2.

Výroba

5.3.2.1.

Pojiva

5.3.2.2.

Plniva

5.3.2.3.

Přísady a příměsi

5.3.2.4.

Záměsová voda

5.3.3.

Druhy malt

5.4.

Beton

5.4.1.

Druhy betonu

5.4.2.

Složky betonu

5.4.2.1.

Kamenivo

5.4.2.2.

Cement

5.4.2.3.

Voda

5.4.2.3.1.

Záměsová

5.4.2.3.2.

Ošetřovací

5.4.2.3.3.

Kvalita vody

5.4.2.3.4.

Přísady a příměsi

5.4.3.

Výroba betonu

5.4.3.1.

Složení čerstvého betonu

5.4.3.2.

Výroba betonové směsi

5.4.3.3.

Doprava

5.4.3.4.

Zpracování

5.4.3.5.

Ošetřování

5.4.3.6.

Betonování v zimě

5.4.3.7.

Betonování a obedňování

5.4.4.

Druhy a třídění betonu

5.4.5.

Základní vlastnosti betonu

5.5.	Lehký beton

5.5.1.

Obecné vlastnosti

5.5.2.

Mezerovité betony

5.5.3.

Lehké betony z pórovitého kameniva

5.5.4.

Pórobetony

5.5.4.1.

Autoklávované pórobetony

5.5.4.2.

Pórovité betony vylehčené pěnou

5.5.5.

Lehké betony z organických plniv

5.6.	Silikátové autoklávované výrobky

5.6.1.

Princip autoklávování

5.6.2.

Výrobky

"Rozdělení pevných látek dle struktury
- rozlišení podle oka – hovoříme o makrostruktuře, když ne podle oka- mikrostruktura
 rozdělení na: látky prosté (krystalické, amorfní,koloidní)
 látky složené (pevné směsi, látky vyztužené, vícefázové látky)
- vnitřní struktura může být ve všech směrech stejná = izotropní
- ve dvou směrech jiná = anizotropní
- statisticky izotropní = ve své podstatě anizotropní, ale do určité velikosti ejich částic, které musí být konkrétně stanovena a definována, můžeme jejich uspořádání považovat za náhodně orientované a pro praktické využití s nimi nakládat jako s látkami izotropními
- dále homogenní a nehomogenní
Krystalické látky
- společnou vlastností všech krystalických látek je vnitřní uspořádání jejich základních stavebních částic do krystalické mřížky
 Iontová krystalová mřížka-přitažlivost elektricky opačně nabitých částic,hl.u sloučenin kovů s nekovy (NaCl)
 Atomová krystalová mřížka- atomy, spojené mezi sebou pevnými kovalentními vazbami, kt.vznikají společným sdílením atomů -> vznik karbidů a nitridů- vysoká tvrdost, vysoký bod tání a chemic.odolnost
 Molekulová krystalová mřížka- slabé spolupůsobení Van der Walsových sil -> měkké, plastické krystaly s nízkým bodem tání
 Kovová krystalová mřížka- kovová vazba, mřížka tvořena kationty, vázanými valenčními elektrony -> vysoká tažnost, kujnost, barevnost, vysoká tepelná a elektrická vodivost
Amorfní látky
- neboli beztvaré, jsou typické svým vnitřním prostorovým uspořádáním, které nevytváří pravidelné geometrické tvary
Koloidní látky
- vznikají na principu disperzních soustav dvou druhů hmot, z nichž jeden je ve druhé velice jemně rozptýlen
- velikost rozptýlených zrn pak určuje zda se jedná o látky hrubě či koloidně disperzní
Pevné směsi
 homogenní = částečky tvořící tyto hmoty rovnoměrně rozptýleny
 heterogenní = jednotlivé složky jsou mechanicky oddělitelné
 slitina = směs vytvořená pouze z kovových materiálů
 látky slinuté = k propojení jednotlivých složek dojde spékáním za působení značně vysokých teplot
- pevné směsi – plněné nebo pojené, jsou vždy tvořeny z plniva nebo pojiva
Vyztužené látky
- jsou jednoznačně charakterizovány spolupůsobením výztuže a pojiva, jež se podílejí na přenosu vnitřních sil mezi sebou navzájem
Vícefázové látky
- je v nich zastoupeno více skupenství
 Pórovité látky
- jejich pevná složka tvoří kostru vypněnou dutinami –póry a ty jsou vyplněny kapalinami nebo plyny
- póry : otevřené a uzavřené
 Vícefázové látky s nosnou výplní pórů
- kapalinou obsaženou v pórech bývá v mnoha případech voda:
- voda volná
- voda fyzikálně vázaná : a)kapilární, b)adsorbovaná
- voda chemicky vázaná
 Sypké látky
-jednotlivá zrnéčka sypkého materiálu bez vnitřní soudržnosti"

Zpracováno formou odrážek. Důležité pojmy jsou značeny tučně, podtržením či barevně.