1.	Historie meteorologie

1.1.	Vymezení meteorologie

1.2.	Meteorologie v 18. až 20. století

1.3.	Český hydrometeorologický ústav

2.

Klima

2.1.	Makroklima

2.2.

Mezoklima

2.3.	Mikroklima

3.	Synoptická meteorologie

3.1.	Vymezení a zdroje dat pro synoptickou meteorologii

3.1.1.

Meteorologické radary

3.1.2.

Aerologické výstupy

3.1.3.

Meteorologické družice

3.1.4.

Meteorologické lodě nebo bóje

3.1.5.

Předpověď počasí

3.1.5.1.

Členění

4.	Agrometeorologie: charakteristika a úkoly

5.

Atmosféra

5.1.	Vymezení a členění

5.1.1.

Troposféra

5.1.1.1.

Přízemní vrstva

5.1.1.2.

Přechodná vrstva

5.1.1.3.

Vrstva konvekce

5.1.2.

Stratosféra

5.1.3.

Mezosféra

5.1.4.

Termosféra

5.2.	Plynné složení atmosféry

5.3.	Atmosféra a její příměsi

5.4.	Plynné znečištění atmosféry

6.

Záření

6.1.

Slunce

6.1.1.

Základní informace

6.1.2.

Spektra záření

6.1.2.1.

UV záření

6.1.2.2.

Pohlcování záření v atmosféře

6.1.2.3.

Rozptyl UV složky

6.1.2.4.

Odraz

6.1.3.

Infračervené záření

6.1.3.1.

Vlastnosti

6.1.3.2.

Pozitivní vlivy

6.1.3.3.

Negativní vlivy

6.2.	Biologické účinky záření

6.3.	Fotosyntéza

6.4.	Vliv záření na živočichy

7.	Teplota a vlhkost vzduchu

7.1.	Vzájemné vlivy

7.2.	Adiabatické děje

7.2.1.

Suchoadiabatické děj

7.2.2.

Vlhkoadiabatický děj

7.2.3.

Pseudoadiabatický děj

7.3.

Oblačnost

7.3.1.

Konvekční oblačnost

7.3.2.

Orografická oblačnost

7.3.3.

Oblačnost frontální

7.3.4.

Typy mraků

7.3.4.1.

Vysoké mraky

7.3.4.2.

Střední mraky

7.3.4.3.

Nízké mraky

7.3.4.4.

Mraky s vertikálním vývojem

8.

Fenologie

8.1.	Předmět zkoumání

8.2.	Fitofenologie

8.3.	Zoofenologie

8.4.	Fenologická roční období

8.5.	Fenoklimatologie

8.6.	Fenometrie

8.7.	Mikrofenologie

9.	Atmosférický tlak

9.1.	Jednotky a faktory

9.2.	Vertikální barický gradient

9.3.	Meteoropatologie

9.4.	Tlaková níže a tlaková výše

9.5.	Síly ovlivňující směr a rychlost proudění vzduchu

9.6.	Síla horizontálního barického gradientu

9.7.	Síla Coriolisova

9.8.	Odstředivá síla

9.9.	Třecí síla

9.10.

Cyklona a anticyklona

10.	Frontální systémy

10.1.

Čtyři teplotní pásma

10.2.

Rozvlnění

10.3.

Mladá cyklona

10.4.

Prohloubená cyklona

10.5.

Vyplněná cyklona

10.6.

Teplá fronta

10.7.

Studená fronta

10.7.1.

Klasická studená fronta

10.7.2.

Studená fronta druhého typu

10.8.

Okluzní fronta

10.8.1.

Teplá okluze

11.	Výpar z vody a půdy

12.

Mrazíky

12.1.

Rozdělení podle doby výskytu

12.2.

Rozdělení podle teplot

12.3.

Rozdělení podle příčin vzniku

12.4.

Prognózování mrazíků

12.4.1.

Metoda pravidelného poklesu teplot

12.4.2.

Metoda rosného bodu

12.5.

Protimrazová ochrana

13.	Klimatologie

13.1.

Základní rozdělení klimatu

13.1.1.

Oceánické

13.1.2.

Kontinentální

13.1.3.

Přechodné

13.2.

Klima Evropy

13.2.1.

Teplé klima středozemní

13.2.2.

Klima atlantické

13.2.3.

Přechodné klima středoevropské

13.2.4.

Chladné klima severské

13.2.5.

Kontinentální klima východoevropské

13.3.

Geografické činitele klimatu

13.4.

Globální změny klimatu

"Historie meteorologie
Meteorologie = věda zabývající se předměty poletujícími v atmosféře
- zabývá se fyzikou atmosféry
-je to tedy přírodní věda (fyzika, astronomie…)
-koncipováno kolem roku 1600
-první pokusy v Praze na dvoře Josefa II. (Tycho de Brahe, Kapler)
-provádí se zápisy o průběhu počasí (vizuálně pozorovány), prognózovány s menší pravděpodobností
Stanovil: pro stanovení klimatu je důležité dlouhodobé sledování → stanovení podnebí
-věděl, že klima je rozdílné → vyzval univerzity aby sledovali počasí, zapisovali ho → tím definoval základní poučku

-1. meteorolog. přístroje – Itálie r. 1700 (teploměry, tlakoměry)
-snaha o stupnici, vysvětlování a měření teploty, tlaku apod.

-ČR – Pražské Klementinum → 1. meteor. měření
1751 – založena 1. meteor. stanice, zakladatel JOSEF STEPLING
-žák později vyučující (byl vysvěcen na kněze), měřil teplotu a tlak, později srážkové úhrny

TLAK = Toricheliho pokus
TEPLOTA = teploměr rtuťový
-zkonstruoval vlastní přístroje (vlastní teploměrové stupnice)
-výsledky statisticky zhodnocuje a publikuje v manhajské ročence (vrchol doby)
-vychovával své nástupce

1775 – ANTONÍN STRNAD, nejdůležitější rok na Klementinu
-v tomto roce je zachována nepřetržitá Klementinská teplotní řada
(Klementinum patří pod Karlovu univerzitu)

NEPŘETRŽITÁ KLEMENTINSKÁ TEPLOTNÍ ŘADA
-čím delší, tím lepší (usuzuje se nad oteplováním)
-je jediná středoevropská řada takto dlouhá
-nevyužívá se pouze pro nás, ale pro celou střední Evropu

STRNAD
-zakladatel, snaží se pozorování dostat i mimo Prahu
-zakladatel penologie (= součást agromet.)
-založil v ČR síť penologických stanic = přesný návod na pozorování, jsou zakládány u různých typů středních škol
-později se vyvíjí stanice meteorologické

r. 1800 – rozvíjení meteor. měření a pozorování pomocí přístrojů
-existují i meteor. stupnice (Celsiova stupnice…)
-měří se např. proudění vzduchu apod.

r. 1850 – technický rozvoj, KAREL KREIL → díky němu se používají samozapisující přístroje
1850 – 1900 – v Čechách se rozvíjí pozorovací stanice, souvisí se společností pro zvelebení orby, předchůdce akademických věd
-v ČR je největší síť, řada dobrovolných pozorovatelů, měření podle jednotných metod
-snaha o přímou předpověď pro zemědělce pomocí symbolů

1900 – chmurné období pro Klementinum, omezuje se měření
-pouze měření teploty 2x denně, prodány všechny přístroje v depozitáři

1918 – vznik Československa, koncipování českoslov. meteor. ústavu → zabývá se měřením, klimatologií apod.
-začíná vlastní vědecké práce, napojení na meteor. svazy

Benefikace Klementinské teplotní řady → ověření pravdivosti údajů
= převedení na současné hodnoty, použití statistic. metody nepřímé
Dr. HLAVÁČ – vedoucí kolektivu, která vede ověřování pravdivosti
-nauka o synotické meteorologii – studená fronta…
-moderní předpověď počasí

WMO – světová meteorologická stanice
-období 2. sv. války → používá se radar (rok 1945) – technický pokrok
-další pokrok – meteor. družice (60. léta) – pomáhá předpovídat počasí
-zavedení výpočetní techniky = automatické meteor. stanice (okamžité vyhodnocení jevů) např. čidla na teplotu u dálnic…"

Zpracováno formou odrážek. Klíčové pojmy jsou barevně vyznačeny.
Součástí práce je jedna drobná ilustrace.