1.

Úvod

2.

Složení

3.

Pravomoci

4.

Řízení

5.	Zvláštní typy řízení

6.

Závěr

"Pravomoci
Soudní dvůr má k plnění svých úkolů poskytnuty jasně dané pravomoci, které vykonává v rámci řízení, které se rozlišuje na: řízení o předběžné otázce a řízení o různých druzích žalob.
Při řízení o předběžné otázce soudní dvůr spolupracuje se všemi soudy členských států, které jsou v oblasti práva Unie pouze soudy obecnými. Proto se vnitrostátní soudci mohou, a někdy jsou i povinni, obrátit na Soudní dvůr, aby ho požádali o upřesnění výkladu práva Unie, což by mělo vést k tomu, aby bylo zajištěno účinné a stejnorodé uplatňování právních předpisů Unie a aby bylo zabráněno rozdílnému výkladu. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se může rovněž týkat přezkoumání platnosti aktu práva Unie. Mohlo by se tedy zdát, že Soudní dvůr má pro jednotlivé soudy členských zemí poradní funkci, ale Soudní dvůr neodpovídá pouhým posudkem, ale rozsudkem nebo odůvodněným usnesením. Vnitrostátní soud, kterému je daný rozsudek urče, je vázán daným výkladem při rozhodování o sporu, který projednává a tímto rozsudkem Soudního dvora jsou vázány i ostatní soudy, které projednávaly tutéž otázku.
Žaloba pro nesplnění povinnosti, umožňuje Soudnímu dvoru kontrolovat, zda členské státy dodržují povinnosti, které jsou jim uloženy na základě práva Unie. Nejdříve Komise zahájí předběžné řízení, kdy je poskytnuta příležitost členskému státu odpovědět na výtky, které jsou mu určeny. Pokud na základě tohoto řízení není členský stát „donucen“ ke splnění dotyčné povinnosti, může být podána žaloba pro porušení práva Unie právě k Soudnímu dvoru, tuto žalobu nejčastěji podává Komise. Pokud Soudní dvůr shledá, že došlo k porušení, je členský povinen v takovém porušení neprodleně ustat. V případě, kdy členský stát nevyhoví rozsudku, může mu Soudní dvůr uložit zaplacení paušální částky nebo penále a může tomu tak být již ve stadiu prvního rozsudku konstatujícího nesplnění povinnosti.
Žaloba na neplatnost, při se žalobce domáhá zrušení aktu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. Soudnímu dvoru jsou vyhrazeny žaloby podané členským státem proti Evropskému parlamentu nebo Radě, nebo podané některým orgánem Unie proti jinému orgánu. Tribunál je příslušný rozhodovat v prvním stupni o všech ostatních žalobách tohoto druhu a zejména o žalobách podaných jednotlivci.
Žaloba na nečinnost, zde se přezkoumává legalita nečinnosti orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Příslušnost k rozhodování o žalobě na nečinnost se dělí mezi Soudní dvůr a Tribunál. Pokud je prokázána protiprávnost opomenutí, je dotčený orgán povinen ustat v nečinnosti vhodnými opatřeními. V roce 1984 např. došlo ke kurióznímu případu, kdy Evropský parlament zažaloval Radu za to, že zanedbala závazek vyplývající ze Smlouvy a nevytvořila dosud společnou dopravní politiku.
Soudnímu dvoru může být předložen kasační opravný prostředek proti rozsudkům a usnesením Tribunálu, v případě, že je kasační opravný prostředek přípustný a opodstatněný, zruší Soudní dvůr rozhodnutí Tribunálu. Soudní dvůr buď vydá vlastní rozhodnutí, nebo vrátí danou věc Tribunálu. Soudní dvůr má také na starosti tzv. přezkum, což je v případech, kdy jsou padány žaloby proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu Evropské unie."

Práce obsahuje obrázek. Čistý text je cca 3,5 strany.