1.	Historie výzkumu a geografické začlenění lokality

2.	Popis lokality Vix

3.	Pohřeb a jeho výbava

4.	Diskuze o pohlavním určení hlavního pohřbu a jeho interpretace

5.	Souvislost mezi pohřební výbavou a pohlavím

6.

Přílohy

7.	Seznam literatury

"Historie výzkumu a geografické začlenění lokality
Lokalita Vix se nachází na levém břehu Seiny ve východní Francii (Burgundsko) v oblasti Côted'Or 6 km severně od města Châtillon-sur-Seine (viz. obr. č. 1)Zmíněná lokalita byla několikrát zkoumána amatérskými badateli již od roku 1929. První systematický výzkum mohyly č. 1 proběhl až v lednu 1953. Tento výzkum vedli profesor na Lyceé de Chatillon René Charles Lois Joffroy (viz. obr. č. 2) a Maurice Moisson (Megaw 1966, 38). Jejich výzkum ztížily nepříznivé povětrnostní podmínky. Objev, který učinili, byl výjimečný nejen svým velkým bohatstvím, ale především tím, že se jednalo o neporušený a dosud nezkoumaný „knížecí“ pohřeb. Většina podobných pohřbů byla zkoumána již v 19. století. Z této doby nemáme zachovanou takovou dokumentaci, jakou bychom si dnes přáli (Arnold 1991, 366). Joffroy a Moisson, tak měli jedinečnou příležitost nalézt odpovědi na zatím nezodpověditelné otázky. Dvacáté století bylo také mnohem příznivějším obdobím, pro otevření diskuze o společenském postavení ženy v centrální Evropě v období mezi lety 800 až 250 př. n. l. Na toto téma bylo až do poloviny 19. století nahlíženo, jako na méně důležité. Právě v 19. století však byla většina bohatých pohřbů zkoumána a interpretována. Mohlo tedy dojít ke zkreslení představ o společenské elitě. Výzkum rolí jednotlivých pohlaví ve společnosti byl samozřejmě komplikován i absencí antropologického určování pohlaví kosterních pozůstatků (Arnold 1991, 366). Pokud chceme Vix zařadit do širšího kontextu tehdejšího světa, pak je nutno říci, že náleží do západní halštatské oblasti. Tato oblast se táhne od Heuneburgu na jihovýchodě přes mohylový hrob v Hochdorfu až k Mont Lassois (viz. obr. č. 5), na jehož úpatí se Vix nachází (Knüsel 2002, 277). Heuneburg je jedním z nejvýznamnějších keltských center u horního Dunaje - mezi Ulmem a Singmaringem (Bádensko-Württembersko). Systematické vykopávky zde probíhaly od roku 1950 do roku 1979 pod vedením Adolfa Rietha, Kurta Bittela, Egona Gersbacha a Wolfganga Kimminga (Gersbach 2006, 10 -19). Hochdorf poblíž Eberdingenu taktéž v Bádensko-Würtembersku zkoumal v letech 1989 až 1993 Jörg Biel (Biel 1998, 5 -7; Hansen 2010, 15 - 23). Tato tři naleziště jsou si pozoruhodně podobná. Na všech se našel komorový pohřeb v blízkosti hradiště ze stejného období (mezi lety 600 až 450 př. Kr.). Nalezené řecké a etruské importy také dokazují, že všechna měla kontakty s Velkým Řeckem a Etrusky (Knüsel 2002, 278). Vix se stalo z této trojice nejznámější lokalitou a to především díky dohadům kolem primárního pohřbu.

Popis lokality Vix
Pohřeb se nachází na úpatí hory Mont Saint - Marcel (viz. obr. č. 3), která je v okolní krajině
skutečně dominantní (viz. obr. č. 4). Na jejím vrcholu se nachází hradiště Mont Lassois, které bylo v době, kdy pohřeb vznikl (tedy v 6. stol. př. Kr.), obýváno. Mont Lassois zaujímá výhodnou polohu na levém břehu řeky Seiny, která právě v tomto místě začíná být splavná. Jedná se tedy o velmi důležitou strategickou pozici pro kontrolu obchodu - především obchodu se Středozemím. Spojuje také západní a východní Francii (Knüsel 2002, 279). Během průzkumu sídliště bylo zjištěno opevnění tvořené zdmi o síle 8 metrů. Většina staveb byla detekována pomocí geofyzikálního průzkumu (viz. obr. č. 26). Nejvýznamnější z nich je „palác dámy z Vix“. Ten byl detekován v roce 2006 v centru sídliště. Jedná se o velký komplex dvou nebo tří budov. Největší z nich má rozměry 35x21 metrů. Sídliště se zřejmě skládalo z akropole a suburbia, ale jeho existenci se zatím nepodařilo spolehlivě prokázat (Kimming 1988, 22). Na nekropoli o rozloze 42 hektarů najdeme celkem 6 mohyl. Bohatý pohřeb byl objeven pod mohylou číslo 1, její průměr byl původně 42 metrů a výška 5 metrů (Joffroy 1979, 38)"

Práce je ve formátu Adobe Acrobat (*pdf). Součástí práce jsou i obrázky. Čistý text je cca 6 stran.