1.

Úvod

2.	Příbramská historie a současnost

2.1.	Příbramské hospodářství

3.	Zhodnocení rizik na území obce

3.1.	Současný stav ochrany obyvatel města Příbram

4.	Co dělat při mimořádné situaci

4.1.	Informování starosty obce s rozšířenou působností a členů krizového štábu

4.2.	Krizový štáb obce

5.	Povodňové výstrahy a stav vody na Litavce

5.1.	Stupně povodňové aktivity

6.	Objekty, které by mohly zapříčinit vznik pohromy

6.1.	Zimní stadión Příbram

6.2.	Plavecký stadión Příbram

6.3.	Masokombinát Příbram, a. s.

6.4.	TRANS GAS – Kavernový podzemní zásobník plynu Háje

6.5.	Benzínové pumpy

7.

Závěr

"2. Zhodnocení rizik na území obce
Priority a rozhodující úkoly koncepce vycházejí z předpokladu „Bezpečnostní strategie České republiky“, že v horizontu nejméně deseti let nehrozí na území našeho státu vznik rozsáhlejšího vojenského konfliktu. Příznaky hrozby jeho vzniku bude možné na úrovni státu zjistit s dostatečným předstihem minimálně dvou let, což umožní přijmout potřebná opatření v ústředních orgánech, rozpracovat a realizovat je v podmínkách kraje.
Proto se v současnosti a nejbližší budoucnosti můžeme soustředit na přípravy opatření k ochraně obyvatelstva pouze při nevojenských ohroženích. Stálá pozornost musí být věnována rizikům provozních havárií a živelních pohrom.
Význačnými zdroji antropogenních rizik v Příbrami jsou objekty, kde se skladuje nebo nakládá s většími zásobami nebezpečných látek a v případě provozní havárie je v jejich bezprostřední blízkosti ohroženo obyvatelstvo. Jedná se o rizika úniku čpavku ze zimního stadionu, masokombinátu, úniku chlóru z úpraven vody a plaveckých bazénů. Další rizika představují objekty, kde se skladují látky a hmoty, při jejichž hoření se uvolňují jedovaté zplodiny, jež mohou zasáhnout obytné zóny nebo objekty ohrožující své okolí výbuchem, například benzínové pumpy, kterých je ve městě hned několik nebo podzemní zásobník plynu. Vyjmenované objekty a místa představují rizika vyžadující vyhlášení 3. stupně poplachu nebo zvláštního stupně poplachu.
Četnost výskytu provozních havárií na vodních dílech je nízká, přesto jsou rizikem představujícím značné negativní následky pro obyvatele Příbrami. V případě reálné havárie vyžadují tyto situace vyhlášení zvláštního stupně poplachu nebo krizového stavu.
S důsledky pro obyvatele je nezbytné počítat při rozsáhlých poruchách dodávek energií, nedostatku pitné vody, poruchách zásobování obyvatel potravinami a dalšími komoditami, při rozpadu kritické (životně důležité) infrastruktury nebo sociálního systému obce.
Nutné je věnovat pozornost organizačnímu zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva a opatřením směřujícím ke zmírnění následků při vzniku živelních pohrom, kterými může být obec postižena. V případě Příbrami je jedná především o možné záplavy, sněhové a námrazové kalamity.

2.1. Současný stav ochrany obyvatel města Příbram
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „GŘ HZS ČR“) vydalo dokument „Harmonogram realizace základních opatření ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“.
Zkušenosti z činnosti integrovaného záchranného systému v podmínkách zákona č. 239/2000 Sb. potvrdily jeho funkčnost. Dokladem toho je zvládání mimořádných událostí, ke kterým v obci dochází například sněhová kalamita, povodeň v červenci 2009. Na Litavce se tehdy během krátké doby zvedla hladina na dvojnásobek. Organizováním záchranných a likvidačních prací i přijímáním adekvátních opatření krizového štáby se snížily materiální škody. "

Zpracováno jako seminární práce z předmětu Bezpečnostní management na Vysoké škole evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích.
Práce je výrazně kompilačního charakteru, mnohé její pasáže jsou volně dostupné na internetu.
Součástí práce jsou fotografie, rozsah čistého textu činí cca 9 stran.