1.

Úvod

2.

Metodika

3.

Poloha

3.1.

Poloha

3.2.

Vodstvo

3.3.

Lesy

4.

Území

4.1.	Základní údaje

4.2.

Rozdělení

4.3.	Jednotlivé části

4.4.	Změny v katastrálním území

4.5.	Členství v mikroregionu Čistá - Senomaty

5.	Změny počtu obyvatel v průběhu let

6.	Dávná historie

6.1.	Manské povinosti

6.2.	Historie do devatenáctého století

6.3.	Dochované části tvrze a poplužního dvora

6.4.	Vznik jmen obou obcí

7.	Těžba uhlí a kamene

8.	Hospody a obchody

8.1.	Pohostinctví

8.2.

Obchody

9.

Škola

10.	Obecní úřad

10.1.

Stěhování obecního úřadu

10.2.

Seznam starostů

11.	Sbor dobrovolných hasičů v Příčině-Žďářích

12.	Hromadná doprava

12.1.

Žďáry

12.2.

Dráha

12.3.

Autobusová doprava

13.	Památné objekty

13.1.

Památky

13.2.

Památné stromy

13.3.

Hřbitov

14.

Knihovna

14.1.

Historie

14.2.

Tabulka stavu knihovny od roku 1920 do roku 1938

15.	Pamětní kniha

16.

Pověsti

17.	Významné osobnosti

17.1.

Tomáš Antonín Pánek

17.2.

Josef Fojtík

"2.3 Jednotlivé části
Příčina vlastní je část dnešní obce Příčina bez Kolonie, která byla vystavěna až v devatenáctém století. Příčina bývala dvůr poplužní a při něm tvrz. Části Příčiny, která měla povinost pověžnou, se říkalo Příčinka.
Část obce nazývaná Kolonie v podstatě lemuje Rakovnicko – Kralovickou silnici. Původně deset dvojdomků bylo vybudováno pro dělníky z místních kamenouhelných dolů. Dnes je Příčina vlastní a Kolonie jeden celek, který bez znalosti časů minulých nelze nijak rozumově oddělit.
K Příčině patří a zároveň ji nelze zařadit ani do jedné z prvních dvou jmenovaných i část u Dřevospektra. Blízko je tu dráha a nedaleko Brand. Dohromady asi tři domy a jedna chalupa.
Obec Žďáry by sem dnes již oficiálně patřit neměla, jelikož se před lety přidružila ke Hvozdu. Celou dobu předtím ale patřila výhradně k Příčině a jelikož je tato práce zejména o historii, bylo by bláhové sem Žďáry nezařadit.
Samota Divín se nachází zhruba v půlce silnice mezi Příčinou a Žďáry(obrázek 3).

2.4 Změny v katastrálním území
V dokumentech se hovoří, že ku Příčině patřila osada Žďáry, osada Kolonie a samota Divín. Vedla tudy cesta z Lubné na Zhoř či Krakovec, křížící cestu do Hvozda. K roku 1890 se uvádí na Příčině 65 domů, obyvatelé jsou české národnosti s příslušností k faře v Petrovicích a od roku 1870 i k tamní poště. Obyvatelstvo žijící v obci se živilo prací v polním hospodářství a v nedalekých kamenouhelných dolech.
K roku 1893 je doložena Příčina v seznamu míst v království Českém k soudnímu okresu Rakovník s vlastním katastrálním územím, zahrnujícím právě Příčinu, Žďáry a Divín, kdy došlo ke spojení obce s částí Kolonie v jednu obec. Dnes v současné době je toto území již velmi okleštěné, bez osady Žďáry a samoty Divína, které přešly pod oblast Hvozdeckou. Rovněž i jiné parcelní části přešly pod jiná katastrální území bezúplatným převodem, nebo do soukromých rukou. K tomuto převodu došlo za souhlasu obecních zastupitelů.

2.5 Členství v mikroregionu Čistá – Senomaty
Příčina patří do mikroregionu Čistá-Senomaty, který vznikl v roce 1999. Jeho území se nachází na západě až jihozápadě od Rakovníka. Pro toto území je typická mírně zvlněná krajina ve srážkovém stínu Krušných hor, což jednoduše znamená, že je zde méně srážek, než by se dalo v takové nadmořské výšce očekávat.
Ve svazku je 12 obcí: Břežany, Čistá, Petrovice, Příčina, Řeřichy, Senomaty, Šanov, Šípy, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov a Zavidov. Z nich jsou největší Senomaty a Čistá. Sídlo svazku se nachází v Senomatech.
Území mikroregionu bylo vždy chudé, zemědělské a téměř bez průmyslu. Po rozpadu zemědělské velkovýroby, se tu tak těžko hledá zaměstnání. Na druhou stranu krajina je zde panenská, nepoškozená a jako stvořená pro rekreaci a turistický ruch. Na tom také pravděpodobně mikroregion staví svou strategii a v obcích byly nainstalovány turistické tabule informující o místní historii a zajímavostech.
Území mikroregionu je 10597 km² a počet obyvatel zhruba 3630."

Zpracováno jako ročníková práce na Gymnáziu Zikmunda Wintra. Součástí práce nejsou, s výjimkou dvou, obrázky, na něž se v textu odkazuje. Práce obsahuje dvě fotografie a tabulku o rozsahu cca 1 strany.