Charakteristika: Seminární práce nabízí souhrn geografických, historických, ekonomických i demografických informací o ostrovním státu Island. Po výčtu některých základních údajů o zemi se věnuje charakteristikám obyvatelstva, které střídá seznámení s významnými momenty v islandské historii. Následující oddíl je zaměřen na přírodní podmínky země a místo patří i výkonnosti a struktuře jejího hospodářství. Autor doplňuje také některé zajímavosti o Islandu, rozebírá jeho přednosti a slabé stránky a v závěru se dotýká současných potíží země i jejích výhledů do budoucna.

Obsah

Úryvek

"Základní informace
Islandská republika (Lýdveldid Ísland); (Iceland)
Rozloha-103 000 km2
Počet obyvatel - 318 452 (1. 1. 2011); 160 436 mužů a 158 026 žen
Hustota zalidnění - 3,08 obyvatele na km²
Hlavní město - Reykjavík – 118 665 obyvatel
Kurz islandské koruny k 30. 10. 2011: 1 USD = 114,15 ISK, 1 EUR = 159,01 ISK0
Nárůst populace v roce 2010 činil 832 obyvatel. Tento přírůstek z poloviny tvoří přistěhovalci. Zvyšování počtu populace je pro Island velmi důležité, neboť rok 2009 byl kvůli důsledku finanční krize ve znamení odlivu obyvatelstva. A to poprvé od roku 1889. Přistěhovalci přicházejí nejčastěji z těchto zemí: Německa, Dánska, Norska, Spojených států, Velké Británie a Polska. Populace je z 93% zastoupena Islanďany, národnostní menšiny zde tvoří především Poláci (téměř 3 % obyvatelstva). Pro zajímavost – na Islandu žije přes 350 Čechů a Slováků. Více než 80 % obyvatelstva se hlásí k evangelicko-luteránské církvi (Lutheran Church of Iceland), která je národní církví a biskupy jmenuje islandský prezident. Islandština patří do skupiny skandinávských jazyků, ale je zde také běžná znalost angličtiny a dánštiny. Měnou je zde Islandská koruna (ISK), která se dále dělí na 100 aurarů.

Historie
Prvními obyvateli na ostrově byli irští mniši, kteří sem dorazili na konci 8. století. V devátém století začali ostrov kolonizovat převážně norští osadníci, kteří v roce 930 založili na ostrově nejstarší parlament na světě, který se jmenuje Althing.
Mezi léty 999–1000 zde bylo přijato jako hlavní náboženství křesťanství. Ve 13. století byl Island podroben nadvládě Norska, pod kterou setrval až do roku 1397, kdy bylo Norsko společně s Islandem podrobeno nadvládě Dánska.
Roku 1783 (8. 6. 1783) vybuchla sopka Laki v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar. Byl to nejničivější výbuch v historii Islandu. Magma z vybuchující sopky dosahovalo až do výšky 1400 metrů. Erupce trvaly 8 měsíců, během nichž zahynuly stovky tisíc kusů ovcí a skotu. Jedna čtvrtina obyvatel zemřela na hladomor. Výbuch této sopky změnil klima a počasí na celé roky, a to nejenom na Islandu, ale především v globálním měřítku. V Evropě zemřely tisíce lidí na otravu způsobenou nebezpečnými plyny. Údajně tato situace vyvolala nepokoje ve Francii, které zavdaly důvod k Francouzské revoluci (1789).
V roce 1809 se jeden obchodník z Dánska prohlásil islandským panovníkem a vztyčil zde svou vlajku tvořenou modrým listem se třemi bílými treskami. Přesný vzhled vlajky se bohužel nedochoval. Tři tresky, které jsou na červeném podkladu, se staly symbolem Islandu, než byl za jeho znak zvolen sokol.
29. března 1875 vyvolaly erupce sopky Askja (střed islandské Vysočiny) ekonomickou krizi. Kvůli špatným podmínkám odešlo z Islandu 20% obyvatel do Kanady a USA. V roce 1874 přiznala dánská vláda Islandu ústavu a svou vlastní domácí vládu (Althing), čímž získal Island svoji vnitřní autonomii.

Osamostatňování Islandu
Po událostech, které probíhaly s vlajkou Islandu, pokračovalo osamostatňování ostrova. Došlo k vytvoření společné Dánsko-Islandské komise, která se roku 1918 shodla na úplné autonomii Islandu. Po schválení parlamentem v Dánsku a islandským parlamentem byl přijat návrh, pro který se vyslovila většina (90%) obyvatelstva Islandu. Po přijetí tohoto návrhu se stal 1. prosince 1918 Island suverénním a autonomním státem. Island měl s Dánskem i nadále stejného krále, tudíž s ním byl stále v tzv. personální unii. Dánsko se až do odvolání staralo o ochranu islandských vod. Smlouva o personální unii byla platná až do roku 1940. Po jejím uplynutí mohl kterýkoli z obou států požádat o úpravu. Pokud by k revizi nedošlo do tří let od roku 1940, mohl by pak jakýkoliv z obou států smlouvu jednostranně vypovědět."

Poznámka

Vlastnosti

Číslo práce:	22980
Autor:	- pavel89 na centrum.cz
Typ školy:	VŠ
Počet stran:^*	10
Formát:	Nezadáno
Odrážky:	Nezadáno
Obrázky/grafy/schémata/tabulky:	Ano
Použitá literatura:	Ano
Jazyk:	čeština
Rok výroby:	2012
Počet stažení:	6
Velikost souboru:	117 KiB
^* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran.

STÁHNOUT PRÁCI

Důležité informace: Provedením mobilní platby, odesláním SMS, platbou kredity, platbou kartou nebo převodem z účtu souhlasíte s Podmínkami stahování.
Veškeré informace o platbách si můžete přečíst zde.
Máte při placení nebo stahování práce problém? Odpovědi na časté problémy najdete zde nebo kontaktujte naší podporu.