1.	Sociálně patologické jevy

2.	Sociální patologie

3.	Rozlišení sociální patologie, deviace a dezorganizace

4.	Sociální deviace

5.	Toleranční limit

6.	Sociální dezorganizace

7.	Sociální patologie z pohledu vědních disciplín

7.1.	Pohled absolutistický

7.2.	Pohled moralizující

7.3.	Medicínský pohled

7.4.	Statistický pohled

7.5.	Relativistický pohled

8.	Shrnutí: sociální patologie, deviace a dezorganizace

"1. Základní pojmy sociální patologie a deviace

Sociálně patologické jevy jsou jevy, kterou jsou společností vnímány jako nechtěné, nežádoucí nebo až nepřijatelné. Jde o souhrnné označení nezdravých, abnormálních a obecně nežádoucích jevů. Tyto jevy studuje řada vědních disciplín, zejména sociologie, psychologie, medicína, etopedie a další.
Sociální patologie se zabývá zákonitostmi takových projevů chování, které společnost hodnotí jako nežádoucí, protože porušují její sociální, morální nebo právní normy. Sociální patologii lze chápat jako označení jednoho z odvětví sociologie.
V současné době je tento pojem někdy nahrazován a označován jako sociální deviace nebo taky sociální dezorganizace. Pojem sociální patologie se od pojmu sociální deviace i sociální dezorganizace liší. Jevy, které jsou označovány za deviantní, nemusí být vždy patologické. Sociálně patologické jevy jsou vždy pro společnost či jednotlivce negativní, což v případě deviantních jevů platit nemusí. Proto je při vymezování pojmů nezbytné uvedené pojmy rozlišovat.

Sociální deviace (z lat. devio = odchylka, úchylka) je definována jako způsob jednání, které není konformní vůči společenské normě, která je akceptována většinovou populací. Za sociální deviaci je považováno narušení jakékoliv sociální normy. To znamená nejen takové normy, jejíž porušení může být morálně nebo právně sankciováno.
Sociální deviace a patologie jsou značně relativní jevy. Žádná sociální norma není a ani nemůže být dodržována z důvodu jedinečnosti individua přesně a stejným způsobem. V každém sociálním prostředí proto existuje nepsaný toleranční limit. Ten je proměnlivý v čase a z hlediska aktuální úrovně sociokulturního poznání konkrétní společnosti. Toleranční limit bychom mohli vymezit jako míru variability snášenlivosti k chování a dodržování norem druhými jednotlivci.
Sociální dezorganizace je pojímána jako narušení nebo rozklad systému norem společnosti.

SOCIÁLNÍ PATOLOGIE Z POHLEDU VĚDNÍCH DISCIPLÍN
Deviaci je možné posuzovat z mnoha pohledů. V průběhu zkoumání jednotlivých faktorů a zákonitostí, které se sociálně deviantními jevy souvisí, se chronologicky v teorii sociální patologie objevilo několik následujících pohledů:
Pohled absolutistický – lze ho charakterizovat jako představu existence absolutně jednoznačných a srozumitelných sociálních norem, které jsou platné pro všechny členy společnosti a jakékoliv odlišné chování je nepřípustné, tudíž deviantní.
Pohled moralizující – dle této koncepce je společnost a její členové rozlišování do dvou skupin. První skupinou jsou morální nedevianti (vždy se řídí společenskými pravidly), druhou skupinou jsou nemorální devianti (asociální jedinci, nemorálnost je jejich vrozenou dispozicí)
Medicínský pohled – deviantní chování je dáváno do souvislosti se stavem společnosti a je nazíráno jako příznak její nemoci. Deviace je vnímána jako nemoc a produkt nesouladu mezi jednotlivými částmi sociálního systému.
Statistický pohled – odchylka v chování je chápána jako určitá vzdálenost od průměru. Takové jevy, které jsou mimo statistickou normu, jsou abnormální a deviantní (ne vždy patologické).
Relativistický pohled – je charakteristický pro současnost. Způsobům chování, kulturním symbolům a dalším sociálním produktům lze porozumět jen v kontextu té kultury a společnosti, jejíž jsou organickou součástí. Deviace a patologie tak může být posuzována jen z hlediska konkrétního sociokulturního prostředí, ve kterém k ní došlo. Snaží se na deviantní jevy hledět jako na chování, které může být definováno jako deviantní v jednom kontextu, zatímco ve druhém může být zcela konformní."

Důležité termíny jsou tučně vyznačeny.
Zpracováno jako otázka do předmětu Sociální patologie.