Resuscitace a intenzivní péče

1.	Diabetes mellitus: typy, akutní a chronické komplikace

1.1.

Typy

1.2.	Akutní komplikace

1.2.1.

Příznaky

1.2.2.

Terapie

1.3.	Hyperglykemické kóma

1.4.	Chronická komplikace

1.5.	Zásady terapie

2.	Respirační selhání

2.1.	Vyšetření a ošetření pacienta v akutní dechové tísni

3.

ARDS, ALI

3.1.

Definice

3.2.

Insults

3.3.	Časový průběh ARDS

3.4.	Klasifikace a dělení

3.5.	Klinika, diagnostika, komplikace

3.6.	Základní složky léčby

4.	Sedace na JIP

4.1.	Sedace a analgézie

5.

PNO

5.1.	Pneumotorax

5.1.1.

Úrazový pneumotorax

5.1.2.

Spontánní pneumotorax

5.1.3.

Tenzní pneumotorax

6.	Typy umělé plicní ventilace

6.1.	Cíl umělé plicní ventilace

6.2.	Rozdělení přístrojů

6.3.

PEEP

7.	Dehydratace a hyperhydratace

7.1.	Dělení dehydratací

7.2.	Klinické hodnocení dehydratace

7.3.	Základní rehydratační léčba

7.4.	Denní potřeba vody u dětí

7.5.	Hyperhydratace

7.5.1.

Hypertonická hyperhydratace

7.5.2.

Izotonická hyperhydratace

7.5.3.

Hypotonická hyperhydratace

8.	Poruchy elektrolytové rovnováhy

8.1.	Hyperosmolární syndrom

8.2.	Hyperosmolalita plasmy

8.3.	Korekce poruch osmolality

9.	Poruchy acidobazické rovnováhy

9.1.

Rozdělení

9.2.	Vyšetření krevních plynů podle Astrupa

9.3.	Korekční systémy ABR

10.	Respirační acidosa a alkalosa – příčiny, korekce, terapie

11.	Metabolická acidosa, alkalosa – příčiny, korekce, terapie

12.	Způsoby udržení fyziologického pH – pufry

13.	Vyšetření ABR

14.	Smrt mozku – dg., transplantační zákon

14.1.

Diagnostika smrti mozku

14.2.

Nepřípustnost odběru

15.	Enterální výživa

15.1.

Indikace enterální výživy

15.2.

Cíle

15.3.

Kontradikce

15.4.

Výhody

15.5.

Indikace k NGS

15.6.

Sipping

16.	Parenterální výživa

16.1.

Indikace PN

16.2.

Kontradikce PN

16.3.

Výhody PN

16.4.

Nevýhody PN

16.5.

Způsob podání PV

16.6.

Přístupové cesty PV

16.7.

Typy PV

16.8.

Složení parenterální výživy

17.	Stresový vřed – prevence, příčiny, dg, terapie

18.	Intoxikace – rozdělení

18.1.

Hlavní klinické příznaky u akutních otrav

19.	Vyvolání zvracení u intoxikací

19.1.

Podmínky užití

19.2.

Kontraindikace zvracení

20.	Intoxikace paracetamolem

20.1.

Příznaky

20.2.

Terapie intoxikace paracetamolem

21.	Intoxikace metanolem, etylenglykolem

21.1.

Příčiny

21.2.

Projevy

21.3.

Léčba

21.4.

Otrava metanolem

22.	Intoxikace CO

22.1.

Příznaky otravy oxidem uhelnatým

22.2.

První pomoc, léčba při otravě

23.	Antidota u intoxikací

23.1	Nespecifická antidota

23.2.

Specifická antidota

24.	Šok definice, příznaky

25.	Druhy šoku

26.	Hypovolemický šok

27.	Anafylaktický šok

28.	Poruchy srážení krve navozené léky

28.1.

Hormonální léčba a antikoncepce

29.	Diseminovaná intravaskulární koagulace

29.1.

Historie

30.	Systém ABO – antigeny, aglutininy

30.1.

Chemická podstata aglutinogenů a aglutininů

30.2.

Podskupiny

30.3.

Rh systém

31.	Pravidla transfuse alogenní krve

31.1.

Posttransfuzní komplikace

32.	Komplikace TRF

33.	Typy náhradních roztoků

33.1.

Krystaloidy

33.2.

Koloidy

34.	Kanylace periferní ho žilního systému – provedení, komplikace, místa vpichu

35.	Kanylace centrálního žilního systému – provedení, komplikace, místa vpichu

35.1.

Komplikace

35.2.

Vena jugularis interna

35.3.

Vena subclavia

35.4.

Vena femoralis

36.	Kanylace arterie – indikace, Allenův test, vlastní provedení

36.1.

Komplikace

36.2.

Allenův test

37.	Zásady péče o CVK

38.	Zásady péče o invazivní vstupy

39.	Druhy invazivních vstupů

40.	Rizika invazivních vstupů

40.1.

Komplikace žilních přístupů

40.2.

Komplikace centrálního žilního katetru

40.3.

Komplikace arteriálního katetru

40.4	Komplikace intraoseálního přístupu

41.	Princip hemodialýzy, hemofiltrace

41.1.

Hemodialýza

41.2.

Typy dialýzy

41.3.

Pacient na dialýze

41.4.

Peritoneální dialýza

41.5.

Hemofiltrace

42.	Akutní renální selhání

42.1.

Příčiny

42.2.

Příznaky akutního selhání ledvin

43.	Indikace eliminačních metod

44.	Astma bronchiale – definice, patofyziologie, diagnostika

45.	Astma bronchiale – monitorace, základní terapie

46.	Astma bronchiale – indikace UPV

47.	Chronická bronchiální obstrukce - CHOPN

47.1.

Příznaky

47.2.

Diagnostika a terapie

48.	Příjem popáleného pacienta

48.1.

Diagnostika

48.2.

Terapie

48.3.

Mírné popáleniny

48.4.

Pravidlo devíti

48.5.

Zápach z úst

49.	Sepse – obecně, SIRS, sepse, septický šok

50.	Sepse – terapie

50.1.

Odstranění zdroje sepse

50.2.

Léčba infekce

50.3.

Léčba oběhových změn

50.4.

Léčba respiračního selhání

51.	Bezvědomí – příčiny

51.1.

Poruchy vědomí

51.2.

Glasgow Coma Scale

51.3.

Péče o postiženého v bezvědomí

52.	Péče o pacienty s intrakraniálním poraněním

52.1.

Monitorování

53.	Příjem polytraumatizovaného pacienta

54.	Křečové stavy

54.1.

Léčba

55.	Poruchy srdečního rytmu

55.1.

Klasifikace arytmií

55.2.

Příčiny arytmií

55.3.

Klinický obraz

55.4.

Diagnostika

56.	Postupy při základní neodkladné resuscitaci dospělého

56.1.

Kontrola bezpečnosti

56.2.

Kontrola vědomí zachraňovaného

56.3.

Zachránce zjišťuje, zda pacient dýchá

56.4.

Zajištění volných dýchacích cest

56.5.

Resuscitace

57.	Postupy při základní neodkladné resuscitaci dítěte

58.	Postupy při rozšířené neodkladné resuscitaci dospělého

59.	Resuscitace novorozence

60.	Nozokomiální infekce

60.1.

Definice nozokomiálních nákaz

60.2.

Rozdělení nozokomiálních nákaz

60.3.

Formy a přenos původce nozokomiální nákazy

Anesteziologie

1.	Rozdělení anestezie

1.1.	Inhalační anestezie

1.2.	Intravenózní anestezie

1.3.	Doplňovaná anestezie

2.	Klasifikace ASA

3.	Předoperační vyšetření

4.	Chronická medikace v perioperačním období

5.	Poučený souhlas s anestezií

6.	Odložení plánované operace – nejčastější důvody

7.	Premedikace – cíle

8.	Premedikace – možnosti podání

8.1.

Analgezie

8.2.	Aplikační principy

9.	Inhalační anestetika plynná

9.1.	Oxid dusný

9.2.

Xenon

9.3.

Kyslík

10.	Inhalační anestetika kapalná

10.1.

Dietyléter

10.2.

Isofluran

10.3.

Sevofluran

10.4.

Desfluran

11.	Intravenózní anestetika

11.1.

Thiopental

11.2.

Metohexital

11.3.

Ketamin

11.4.

Propofol

12.	Benzodiazepiny – účinky, antidota

13.	Opioidy fentanylové řady

14.	Opioidy – rozdělení, antidota

15.	Svalová relaxancia – rozdělení a mechanismus účinku

16.	Suxametonium

17.	Nedopolarizující svalová relaxancia

18.	Antidota svalových ralaxancií – mechanismus účinku

19.	Monitorace účinku svalových relaxancií

20.	Doplňovaná anestezie, TIVA, VIMA, MAC

21.	Anesteziologický přístroj

21.1	Základní bezpečnostní kritéria

22.	Dýchací systémy

23.	Kombinovaná anestezie

24.

Ketamin

25.	Monitorace během anestezie

26.	Dokumentace o průběhu anestezie

27.	Předání pacienta po anestezii

28.	Místní anestezie – rozdělení

29.	Kontraindikace místní anestezie

30.	Toxická reakce na místní anestetika – neurotoxicita

31.	Toxická reakce na místní anestetika – kardiotoxicita

32.	Neuroaxiální blokády – rozdělení, srovnání jednotlivých typů

33.	Léky na ovlivnění hemokoagulace a neuroaxiální anestezie

34.	Komplikace neuroaxiální anestezie

35.	Subarachnoidální anestezie

36.	Epidurální anestezie jednorázová

37.	Epidurální anestezie kontinuální

38.	Kaudální blokáda

39.	Zajištění dýchacích cest v anesteziologii – rozdělení

39.1.

Obličejová maska

39.2.

Vzduchovody

40.	Tracheální intubace

41.	Laryngeální maska

42.	Predikce obtížné intubace

43.	Postupy v situaci nelze ventilovat/nelze intubovat

44.	Předoperační lačnění

45.	Aspirace žaludečního obsahu

46.	Nežádoucí účinky neléčené pooperační bolesti

47.	Měření pooperační bolesti, zásady léčby

48.	Rozdělení zodpovědnosti za léčbu pooperační bolesti

49.	Analgetika antipyretika

50.	Nesteroidní antiflogistika – základní rozdělení, mechanismus účinku

51.	Opioidy – rozdělení, nežádoucí účinky

52.	Pacientem řízená analgezie

53.	Maligní hypertermie

54.	Anestezie pro akutní výkon

55.	Ambulantní anestezie

56.	Anestezie pro císařský řez

57.	Porodnická analgezie

58.	Analgosedace

59.	Možnosti náhrady krevní ztráty během operace

60.	Tepelná homeostáza během operace

"2. Respirační selhání
Respirační selhání je možné diferencovat na
- Hypoxické
- hyperkapnické
- smíšené, tj. hypoxicko-hyperkapnické.
Z hlediska trvání poruchy je možné rozlišovat respirační nedostatečnost
- akutní a
- chronickou.
Obecně je však vždy možné rozlišit dva fenomény: selhání oxygenace a selhání ventilace.
Respirační selhání je stav navozený závažnou plicní poruchou transportu kyslíku, která nedovoluje dostatečnou dodávku kyslíku do tkání (selhání oxygenace - respirační selhání hypoxické, parciální) a stejně tak i adekvání eliminaci oxidu uhličitého (selhání ventilace - respirační selhání hyperkapnické). Respirační selhání je provázeno narůstající energetickou potřebou vyvolanou postupným nárůstem dechové práce.
V klinické praxi je hyperkapnické selhání provázené i selháním oxygenace. Proto hovoříme o respiračním selhání globálním, globální respirační nedostatečnosti či o selhání hypoxicko-hyperkapnickém.
Za hypoxemii je možno označit stav, který je provázen poklesem parciální tenze kyslíku pod 9 kPa.
Hypoventilace je spojena se vzestupem parciálního tlaku oxidu uhličitého nad 6,0 kPa.
Obecně je obtížné stanovit kritéria pro stav označovaný jako akutní respirační nedostatečnost.
Definice je zpravidla vázána na klinickou symptomatologii a hodnoty arteriálních krevních plynů. Za limit oxygenační považujeme pokles parciální tenze kyslíku v arteriální krvi pod 6,7 kPa při spontánním dýchání vzduchu v kombinaci s navýšením dechové frekvence nad 35/min. Stejně významným indikátorem tohoto stavu je vzestup hladin PaCO2 nad 7,3 kPa.
Arteriální hypoxemie může být způsobena nízkou koncentrací kyslíku v inspirované směsi (FiO2), hypoventilací, poruchou difúze kyslíku, poruchou ventilačně-perfúzní, zkratem nebo desaturací smíšené žilní krve.
- selhání centrální - intoxikace sedativy, opiáty, krvácení do mozku, trauma atd.,
- postižení mozkového kmene a míchy - tetanus, trauma, onemocnění postihující motorické neurony
- nervosvalová postižení - syndrom Guillain-Barré, polyneuropatie,
- postižení hrudní stěny a její svaloviny - vlající hrudník, podání některých léků - nervosvalové blokátory
- postižení dýchacích cest - obstrukce horních dýchacích cest - epiglotitis, laryngitis, obstrukce distálních dýchacích cest - astma,
- postižení parenchymu - pneumonie, akutní syndrom dechové tísně, fibróza, tumory plicní,
- postižení mimoplicní - pneumotorax, hemotorax
- postižení oběhu - plicní embolie, srdeční selhání.
Vyšetření a ošetření pacienta v akutní dechové tísni
Okamžité zabezpečení ABC: dýchací cesty (airway), dýchání (breathing) a krevní oběh (cirkulation).
V případě selhání přivolání pomoci a zahájení kardiopulmonální resustitace. Povšimni si pozitivních a negativních faktorů, začni s těmi, které ohrožují na životě (ABC) a postupuj k těm méně závažným.

3. ARDS, ALI

Definice
ARDS: Syndrom dechové tísně dospělých, šoková plíce. ARDS bývá reakcí na těžké onemocnění dýchacího ústrojí či na celkové stavy (šok, septické stavy, toxické poškození). Narušena je tvorba surfaktantu, jsou poškozeny pneumocyty, plicní kapiláry a dochází k zánětlivým změnám s tvorbou hyalinních blanek, vzniká edém plic a kolaps alveolů.
Akutní respirační distress syndrom (ARDS) je definován jako difuzní buněčná dysfunkce plicního parenchymu vyvolaná faktory, které jsou součástí celkové zánětlivé reakce organismu na přímé či nepřímé poškození (inzult). Vlastní syndrom je pak charakterizován
- abnormálním nálezem v hodnotách krevních plynů
- typickým RTG obrazem plic.
Na základě kvantifikace těchto abnormálních nálezů jsou dnes definovány dvě základní klinické jednotky:
- acute lung injury (ALI)
- acute respiratory distress syndrome (ARDS).
Insults
- šokové stavy
- trauma
- aspirace
- inhalace toxických látek
- systémová intoxikace
- DIC, transfuze masivní
- jiné - pankreatitis, malignity, eklampsie
příznaky
- dušnost
- tachypnoe
- hypoxemie
- cyanoza
- změny na RTG
- známky selhávání dalších orgánů
časový průběh ARDS
časná fáze (fáze akutní zánětlivé reakce)
- doba trvání: hodiny, dny
- stimulace makrofágů k produkci TNF a interleukinů
- agregace neutrofilů v plicních kapilárách, stimulace produkce proteáz
- edém, zvýšení plicní permeability, vznik plicní hypertenze"

Práce je psaná formou odrážek. Klíčové informace jsou zvýrazněny tučně, kurzívou, barevně či podtržením. Součástí textu jsou obrázky, schémata a tabulky. Čistý text je v rozsahu cca 85 stran. Jednotlivé otázky jsou v rozmezí 1 - 2 stran. Text obsahuje pravopisné chyby a překlepy. K porozumění textu je zapotřebí latiny a znalostí z oboru medicíny. Je zde velké množství zkratek. Otázky jsou určeny pro zkoušku z anesteziologie a resuscitace a intenzivní péče na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy v Praze.