1.	Dlouhodobý majetek

1.1.	Způsoby pořízení dlouhodobého majetku

1.1.1.

Pořízení dodavatelským způsobem (nákupem)

1.1.1.1.

Příspěvková organizace

1.1.1.2.

ÚSC, DSO, OSS, RRRS, SF

1.1.2.

Bezúplatné nabytí

1.1.2.1.

Příspěvková organizace

1.1.2.2.

ÚSC, DSO, OSS, RRRS, SF

1.1.3.

Převzetí od zřizovatele

1.1.4.

Pořízení vlastní činností

1.1.5.

Inventarizační rozdíl – přebytek

1.1.5.1.

Příspěvková organizace

1.1.5.2.

ÚSC, OSS, SF

1.1.5.3.

Pravidla

1.1.5.4.

Příklady

1.1.6.

Pořízení dlouhodobého majetku prostřednictvím záloh

1.1.7.

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

1.1.8.

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

1.2.	Způsoby vyřazení dlouhodobého majetku

1.2.1.

Rozdělení

1.2.2.

Vyřazení z důvodů likvidace před skončením doby odpisování

1.2.2.1.

Příspěvková organizace

1.2.2.2.

ÚSC, OSS, SF – účtování v roce 2011

1.2.2.3.

ÚSC, OSS, SF – účtování v roce 2012

1.2.3.

Vyřazení z důvodu úplného opotřebení

1.2.3.1.

Příspěvková organizace

1.2.3.2.

ÚSC, OSS, SF

1.2.4.

Vyřazení prodejem

1.2.4.1.

Příspěvková organizace

1.2.4.2.

OSS, ÚSC, DSO, RRRS, SF – r. 2011

1.2.4.3.

OSS, ÚSC, DSO, RRRS, SF – r. 2012

1.2.5.

Bezúplatné předání

1.2.5.1.

ÚSC, OSS, SF – r. 2011

1.2.5.2.

ÚSC, OSS, SF – r. 2012

1.2.6.

Vyřazení z důvodu manka nebo škody

1.2.6.1.

Příspěvková organizace

1.2.6.2.

ÚSC, OSS, SF

2.	První účtová třída: zásoby a opravné položky

2.1.	Členění zásob

2.2.	Oceňování zásob

2.3.	Způsoby pořízení – způsob A

2.3.1.

Dodavatelský způsob pořízení

2.3.2.

Pořízení materiálu ve vlastní režii

2.3.3.

Ostatní způsoby pořízení materiálu

2.3.3.1.

Pořízení materiálu za hotové

2.3.3.2.

Bezúplatně získaný materiál

2.3.3.3.

Inventarizační rozdíl – přebytek

2.3.3.4.

Materiál získaný z opotřebovaného dlouhodobého majetku při likvidaci

2.3.3.5.

Materiál získaný z poškozeného dlouhodobého majetku

2.3.3.6.

Nespotřebovaný materiál

2.4.	Způsoby vyřazení

2.4.1.

Spotřeba materiálu

2.4.2.

Prodej materiálu

2.4.3.

Bezúplatný převod materiálových zásob – dar

2.5.	Manka a škody na materiálu

2.6.	Zásoby vlastní výroby – způsob A

2.7.	Způsoby pořízení – způsob B

2.7.1.

Účtování v průběhu účetního období

2.7.2.

Účtování ke dni sestavení účetní závěrky

2.8.	Zásoby vlastní výroby – způsob B

2.9.	Účtování o zásobách při uzavírání účetních knih

2.9.1.

Nevyfakturované dodávky

2.9.2.

Vyfakturovaná, nepřevzatá dodávka

2.10.

Opravné položky

2.10.1.

Právní východiska

2.10.2.

Příklady

3.	Reforma účetnictví státu

3.1.	Základní cíl

3.2.	Projevy účetní reformy

3.3.	Základní východiska

3.4.	Inventarizační vyhláška č. 270/2010 Sb.

3.5.	Konsolidační vyhláška

3.6.	Technická vyhláška

3.7.	Centrální systém účetních informací státu

3.7.1.

Základní informace

3.7.2.

Způsob přenosu účetních záznamů

3.7.3.

Vyhláška č. 383/2009 Sb.

3.8.	Právní předpisy v roce 2011

3.9.	Účetnictví OSS, ÚSC, SF a PO

3.9.1.

Základní právní předpisy

3.9.2.

Připravované předpisy

3.10.

Vyhláška č. 410/2009 Sb.

3.10.1.

Součásti

3.10.2.

Směrná účtová osnova

4.	Druhá účtová třída: účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky

4.1.	Účtové skupiny

5.	Rozpočtová skladba

5.1.	Vymezení a principy

6.	Účtová třída 0: dlouhodobý majetek

6.1.	Právní úprava a členění

6.2.	Dlouhodobý nehmotný majetek

6.3.	Dlouhodobý hmotný majetek – odpisovaný

6.4.	Dlouhodobý hmotný majetek – neodpisovaný

6.5.	Analytická evidence k účtu 021

6.6.	Analytická evidence k účtu 031

6.7.	Způsoby pořízení dlouhodobého majetku

6.8.	Odpisování dlouhodobého majetku

6.9.	Zákon o účetnictví

6.10.

Vyhláška č. 410/2009 Sb. (§ 66)

6.11.

Odpisování dlouhodobého majetku

6.11.1.

Obecná pravidla

6.11.2.

Způsoby odpisování

6.11.2.1.

Zjednodušený způsob

6.11.2.2.

Rovnoměrný způsob

6.11.2.3.

Výkonový způsob

6.11.2.4.

Komponentní způsob

6.11.3.

Účtování odpisů u příspěvkové organizace

6.11.4.

Daňové odpisy

6.11.5.

Vzorce

6.11.5.1.

Rovnoměrné odpisování

6.11.5.2.

Zrychlené odpisování

6.11.6.

Daňové odpisy dlouhodobého nehmotného majetku

6.11.7.

Způsoby vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

6.11.8.

Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

7.	Účtování o transferech

7.1.	Obecné informace

7.2.	ČÚS 703 – Transfery

7.3.	Podrozvahová evidence

7.3.1.

Účtování o podmíněných pohledávkách – příjemce transferu

7.3.2.

Účtování o podmíněných závazcích – poskytovatel transferu

7.3.3.

Kdy se neúčtuje na podrozvahových účtech

7.3.4.

Průtokový transfer

7.3.5.

Poskytnuté transfery

7.3.6.

Přijaté transfery

7.3.7.

Transfery na úhradu provozních výdajů podléhající a nepodléhající vyúčtování

7.3.8.

Transfery provozní bez vyúčtování – příklad

7.3.8.1.

Poskytovatel – ÚSC

7.3.8.2.

Příjemce – příspěvková organizace

7.3.9.

Transfery provozní s vyúčtováním v rámci účetního období – příklad

7.3.9.1.

Poskytovatel – ÚSC

7.3.9.2.

Příjemce – příspěvková organizace

7.3.10.

Transfery provozní s vyúčtováním v následujících účetních obdobích – příklad

7.3.10.1.

Poskytovatel – ÚSC

7.3.10.2.

Příjemce – příspěvková organizace

7.3.11.

Průtokový transfer

8.	Fondy u územních samosprávných celků

8.1.	Právní východiska

8.2.	ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky

8.3.	Zřízení peněžního fondu

8.4.	Příklad – Fond rozvoje

8.5.	Příklad – Fond z nájemného

8.6.	Příklad – Sociální fond

9.	Fondy u příspěvkových organizací

9.1.	Fondy účetní jednotky

9.2.	Právní východiska

9.3.	Fond odměn – příklad

9.4.	Rezervní fond

9.4.1.

Způsoby tvoření a použití rezervního fondu

9.4.1.1.

Příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je organizační složka státu – příklad

9.4.1.2.

Příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je ÚSC – příklad

9.4.2.

Další příklady tvorby a užití fondů

10.	Zúčtování výsledků hospodaření

10.1.

Příklady

10.2.

Účetní uzávěrka a účetní závěrka

10.3.

Přípravné práce pro účetní závěrku

10.4.

Uzavírání účetních knih

10.5.

Technické zhodnocení – rekapitulace účtování

10.6.

Reálná hodnota

10.7.

Časové rozlišení nákladů a výnosů

10.8.

Opravné položky k pohledávkám

10.9.

Opravné položky – rozvahový způsob

10.10.

Rezervy

10.11.

Povinná podrozvahová evidence

10.12.

Podrozvahová evidence

10.13.

Zařazení oceněného majetku

10.14.

Inventarizace 2011

10.15.

Účetní závěrka

10.15.1.

Zákon o účetnictví

10.15.2.

Novela zákona o účetnictví

10.15.3.

Vyhláška č. 410/2009 Sb.

10.15.4.

Předávané výkazy

10.15.5.

Vyhláška č. 383/2009 Sb.

10.15.6.

Srovnávací období

10.15.7.

Význam informací v mezitímní účetní závěrce

10.15.8.

Mezitímní účetní závěrka

10.16.

Přehled o peněžních tocích

10.16.1.

Funkce

10.16.2.

Peníze a výkazy

10.16.3.

Transakce

10.16.4.

Transakce finančně účinné

10.16.5.

Transakce ziskově účinné

10.16.6.

Transakce ziskově i finančně účinné

10.16.7.

Peněžní toky z provozní činnosti

10.16.8.

Zobrazení změn ve finanční situaci na bázi peněžních toků

10.16.8.1.

Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků

10.16.8.2.

Peněžní toky z dlouhodobých aktiv

10.16.8.3.

Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek

"REFORMA ÚČETNICTVÍ STÁTU
 základní cíl - vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a o příslušných účetních jednotkách
 zkvalitnit používání účetních metod ve veřejném sektoru – přiblížit vedení účetnictví podnikatelům
 získat pro řízení na státní i nižší úrovni informace o
 potenciálních pohledávkách a
 potenciálních závazcích
 získat důvěryhodné informace pro účely vykazování, a to jak na úrovni státu tak na úrovni dílčích konsolidačních celků

Základní důvod reformy - nedostatečná vypovídací schopnost účetnictví a to zejména u OSS a ÚSC (účetní metody aplikované do konce roku 2009 nevedly k tomu, aby účetnictví podávalo reálné informace o majetkové a finanční situaci jednotlivých účetních jednotek)

Projevem této složky účetní reformy je zejména:
 aplikace nové struktury výkaznictví s důrazem na posílení vypovídací schopnosti celé účetní závěrky ve vztahu k uživatelům
 kategorizace jednotlivých položek výnosů a nákladů s cílem získání relevantní informace o dosaženém hospodářském výsledku (je třeba hodnotit efektivitu ÚSC)
 posílení akruálního principu – tj. účtování nákladů a výnosů ve věcné a časové souvislosti
 zreálnění hodnot vykazovaného majetku a to zejména prostřednictvím metod odepisování, opravných položek a vykazování reálné hodnoty majetku
 umožnění promítnutí veškerých budoucích rizik do účetnictví v podobě tvorby rezerv

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKO REFORMY
 usnesení vlády č. 561 ze dne 23. 5. 2007 – vytvoření účetnictví státu od 1. 1. 2010
 novelizace zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., - zákon č. 304/2008 Sb., ze dne 19. srpna 2008,
 nové prováděcí vyhlášky (do konce r. 2009)
 nová vyhláška č. „505/2002 Sb.“  č. 410/2009 Sb.
 vyhláška o inventarizaci majetku a závazků (inventarizační vyhláška)  č. 270/2010 Sb.
 vyhláška o podmínkách způsobu sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška),
 vyhláška o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do CSÚIS a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška)  č. 383/2010 Sb.

Inventarizační vyhláška č. 270/2010 Sb.
 zákon o účetnictví - § 29 a § 30
• průběžná a periodická inventarizace
• obecné způsoby provádění inventarizace
• termíny provádění fyzické inventury
 účinnost vyhlášky od 5. 10. 2010
 vyhláška se nevztahovala na inventarizace zahájené před 1. 1. 2011
 ustanovení této vyhlášky bylo možno přiměřeně použít pro inventarizace prováděné během r. 2010"

Součástí práce je řada tabulek a schémat, rozsah čistého textu činí cca 32 stran.
Zpracováno formou odrážek. Důležité orientační body textu jsou tučně vyznačeny.