1.

Úvod

2.	Sdělovací schopnost hudby

2.1.	Definice sdělovací schopnosti hudby

2.2.	Prožívání hudby

3.	Útvarové vlastnosti hudby

3.1.	Aspekt časový

3.2.	Aspekt tónovýškový

3.3.	Aspekt smíšený

4.	Neútvarové vlastnosti hudby

5.

Závěr

"Sdělovací schopnost hudby

Chceme-li se zabývat sdělovací schopností hudby, definujme nejdříve pojem sdělení.
O SDĚLENÍ se jedná, pokud:
1. nějaký jev poukazuje k něčemu
2. poukazuje k něčemu, co je odlišného druhu od tohoto jevu
Schematicky můžeme tento vztah vyjádřit následovně:
1. A poukazuje k X
2. X je odlišného druhu od A
A je sdělovací prostředek, X je obsahem sdělení.
Uveďme si nyní dva příklady, kdy jednou se jedná o sdělení a jednou nikoliv.
Př.1:Posloucháme-li například árii Halleluja z Haendlova Mesiáše, působí na nás slavnostně, vznešeně či majestátně. Hudba poukazuje k něčemu, co je odlišného druhu od ní samé, obě podmínky jsou splněny a jde tedy o sdělení.
Př.2:Při poslechu Smetanovy Vltavy se nám vybavuje lidová písnička Kočka leze dírou, hudba tedy odkazuje znovu na hudbu, tím pádem není splněna druhá podmínka a o sdělení nejde.
Po uvedení a pochopení příkladů se nyní dostáváme k tomu, jaká je definice sdělovací schopnosti hudby (dále SSH): SSH je schopnost sdělit nám něco z mimohudební (životní, přírodní) skutečnosti. Můžeme také říci, že jde o schopnost navodit v nás chápání určité skutečnosti. Tato skutečnost či realita může být vnější (konkrétní) –například dunění kotlů nám může evokovat bouři, anebo vnitřní (duševní) – stejně tak si toto dunění můžeme spojit s hněvivou náladou. Je také třeba říci, že nezáleží na míře konkretizace sdělení (např. stačí, že hudba zní tajemně, není už důležité, proč zní tajemně).

Při zkoumání SSH bychom měli vyloučit případy, kdy se hudba slučuje ve smyslovém vjemu s nějakým jiným uměním. Když tak neučiníme, musíme se soustředit na to, ať nepřipisujeme hudbě sdělovací schopnost toho druhého umění. Je nutné zaměřit se pouze na ryze hudební prostředky.
Nejběžnější jsou následující dva druhy sloučenin:
1. Hudba spojená s literárním uměním – tak vzniká hudba vokální
2. Hudba spojená s hereckým uměním – hudba dramatická
Existují i jiné sloučeniny (např. filmová hudba), ale všechny souhrnně lze zkoumat jen za uvedeného předpokladu.
Zkoumáme-li ovšem hudbu programní (tj. takovou, která nám podává mimohudební podněty), zkoumáme ji v celé své komplexnosti (je to jen hudba).
Již na příkladu hudebních slučenin je možné všímat si SSH, např. při špatném otextování písně cítíme, že se hudba nehodí k textu či naopak → nesoulad nám dokazuje, že hudba nám je schopna něco sdělit. Tímto však ještě nelze vytyčit, jak v obecnosti funuje SSH a jaké má hranice.

SSH poznáváme prožíváním hudby. Je to duševní pochod, probíhající v nás při jejím vnímání. Začíná to smyslovým vjemem, kdy vnímáme zvuk, který se ale neustále mění a tím se mění i naše duševní pochody.
V hudbě se soustřeďujeme na určité útvary, podle nichž můžeme její vlastnosti rozdělit na útvarové a neútvarové.
A.Útvarové vlastnosti hudby vycházejí z existence hudebních útvarů, které obecně jsou opět dány souběhem hudebních lokalit a jsou dány jejich vlastnostmi a vzájemnými vztahy. Hudba se pohybuje ve dvou rozměrech – časovém a tónovém. Její vlastnosti pak zkoumáme z těchto aspektů"