1.

Úvod

2.	Vysvětlení základních pojmů

2.1.	Pojem menšina

2.2.	Etnocentrismus

2.3.	Xenofobie, rasismus

3.	Historie menšin v České republice

4.	Nejvýznamnější menšiny v ČR v letech 1993-2011

4.1.	Romská menšina

4.1.1.

Romové a kriminalita

4.2.	Vietnamská menšina

4.2.2.

Vietnamská kriminalita

4.3.	Ukrajinská menšina

4.3.1.

Ukrajinská kriminalita

5.	Extremistické rasisticky zaměřené skupiny a politické strany

5.1.	Neregistrované organizace

5.1.1.

Národní odpor

5.1.2.

Autonomní nacionalisté

5.2.	Registrované organizace

5.2.1.

Dělnická strana sociální spravedlnosti

8.

Závěr

"4.1.1 Romové a kriminalita
„V současnosti policie nevede evidenci trestných činů a přestupků, v které by sledovala etnický původ pachatelů. Podle Československých údajů z roku 1992 byl podíl Romů na trestné činnosti v ČR 16%, tj. třikrát až pětkrát vyšší než jejich podíl v populaci, pokud se přihlédne k věku pachatelů (nejčastěji do 30 let), v absolutním srovnání byl podíl Romů zhruba osmkrát vyšší. Říčan (1998) uvádí, že 20-30% ekonomicky aktivní romské populace získává prostředky k obživě nelegálně (prostitucí, překupnictvím a jinou majetkovou trestnou činností). Vězení pro dospělé jsou více než ze 60% romská. Podíl recidivistů je u Romů vyšší. Podle Říčana se Romové dopouštějí velkého množství trestných činů a přestupků, jež se nestíhají pro liknavost policie a mezery v zákonech. Na počátku 90. let byly pro Romy charakteristické následující typy trestné činnosti: mravnostní (podíl na celkové kriminalitě v ČSFR 25%, ČR 20%), násilná (ČSFR 17%, ČR 13%), krádež vloupáním (ČSFR 27%, ČR 22%) a krádež prostá (ČSFR 24%, ČR 19%.“
4.2 Vietnamská menšina
V České republice představuje vietnamská menšina jednu z nějvětších národnostních menšin.
Za příslušníky vietnamské menšiny v České republice jsou považováni občané ČR hlásící se k vietnamské národnosti, a občané Socialistické republiky Vietnam mající v ČR krátkodobý, či trvalý pobyt. Podle údajů z 1. března 2001 žije v ČR 17 462 občanů České republiky hlásících se k vietnamské národnosti a 61 012 občanů Vietnamu s krátkodobým, či trvalým pobytem. Je to 3. největší menšina na území ČR. Nejvíce obyvatel hlásících se k vietnamské národnosti žije v Praze a v Karlovarském kraji, převážně v Chebu.
Příslušníci vietnamské národnosti se začali usazovat na území dnešní ČR již za dob komunistického režimu; konkrétně mezi lety 1956–1967 a dále zejména po r. 1973. Jednalo se o státní program přizvání obyvatel Vietnamu, jakožto země se stejným politickým přesvědčením, do tehdejší ČSSR za prací a na studia. Tato migrace byla podporována vietnamskou vládou (ta si dokonce pozvání svých lidí do ČSSR „naléhavě vyžádala“), která tím sledovala zlepšení pracovní kvalifikace svých občanů. Počty stážistů a dělníků postupně stoupaly, takže v polovině 80. let už v celém Československu bylo kolem 28 000 Vietnamců. Ke konci tohoto období se projevovala snaha čs. vlády o omezení „internacionální pomoci“, takže v době ukončení mezistátní smlouvy (1990) zde pobývalo kolem 10 000 vietnamských občanů.

4.2.2 Vietnamská kriminalita
Vietnamci netvoří v ČR oficiálně uznanou národnostní menšinu. Vietnamská komunita je často charakterizována jako velmi uzavřená, samostatná a izolovaná komunita bez výrazné potřeby integrovat se do života české populace, která stojí na významné vnitřní provázanosti. Hlavu vietnamské komunity tvoří nejčastěji majitelé velkotržnic, kteří poskytují pronájmy menším prodejcům, provozují v nich i restaurace, herny, kasina a apod. Velkotržnice jsou uzavřeným světem, ze kterého Vietnamci nemusí vůbec vycházet: najdou zde prodejny s asijskými potravinami, kadeřníka, prodejnu letenek, právní služby, redakce časopisů, obchodní partnery atd., tedy někteří nejsou vůbec motivováni učit se česky a rozumět českému prostředí.
Největší a nejznámější velkotržnicemi v Praze jsou velkoobchod Sapa v Praze Libuši a HKH v Malešicích. Další velkotržnice jsou v Brně, Chebu, Ostravě. S životem na velkotržnicích je spojeno i organizování různých komunitních akcí. Vietnamští podnikatelé většinou prodávají dovezené levné textilní, obuvnické a elektronické zboží, nyní také ve velkém množství provozují večerky, potraviny, prodávají zeleninu a ovoce a dále tabák a lihoviny. V pohraničí jsou nepřehlédnutelným fenoménem jejich tržiště a stánky, kam jezdí nakupovat němečtí a rakouští sousedé. Mnoho Vietnamců v ČR žije v relativně náročných poměrech: dlouhá denní pracovní doba, častá práce o víkendech, na ČR často podstandardní pracovní podmínky. V komunitě není výjimkou ani lichva nebo vykořisťování. Vietnamci pracují v nelegálních výrobnách například na tabákové výrobky, v šicích dílnách či výrobnách alkoholu, často jsou i využíváni k práci v bohatších vietnamských domácnostech v ČR za neuspokojivých podmínek. Nejproslulejším místem těchto činností je již zmiňovaná Malá Hanoj jak je označována asijská tržnice TTTM Sapa v Praze. Vyskytují se zde drogy, „perou“ špinavé peníze a dochází i k velkým daňovým únikům. Na denním pořádku je i organizovaný zločin. Již několikrát zde policisté zakročili, ovšem nikdy jejich akce nedopadla dle představ. Může za to především velká korupce, díky které se přední vietnamští „podnikatelé“ o kotrolách informují dopředu. Navíc díky jejich uzavřené komunitě se na první pohled nezdá, že by zde měl nějaký organizovaný zločin, ovšem jde o dění pod povrchem."

Práce obsahuje tabulku. Čistý text je cca 11 stran.