1.	Předmět psychologie

2.	Přístupy v psychologii

3.	Psychologické metody

3.1.	Experimentální metoda

3.2.	Korelační metoda

3.3.	Pozorování

3.4.	Etické problémy

4.	Oblasti psychologie

5.	Biologický základ psychiky

5.1.	Nervová soustava

5.1.1.

Neurony, nervy

5.1.2.

Iontové pumpy, synaptický přenos

5.1.3.

Neurotransmitery a neuroreceptory

5.1.4.

Molekulární psychologie

5.1.5.

Organizace nervového systému

5.1.6.

Struktura mozku

5.1.6.1.

Jádro

5.1.6.2.

Limbický systém

5.1.6.3.

Mozkové hemisféry

5.1.6.4.

Korové oblasti a jejich funkce

5.1.6.5.

Asymetrie mozku, rozdělený mozek

5.1.6.6.

Specializace hemisfér

5.1.7.

Počítačové zobrazování mozku

5.1.8.

Autonomní nervový systém

5.2.	Endokrinní systém

5.3.	Vliv genetiky na chování

5.3.1.

Chromozomy a geny

5.3.2.

Dominantní a recesivní geny

5.3.3.

Geny vázané na pohlavní chromozomy

5.3.4.

Chromozomální abnormality

5.3.5.

Genetické studie chování

5.3.6.

Vlivy prostředí na činnost genů

6.	Psychologický vývoj

6.1.	Dědičnost a prostředí

6.2.

Zrání

6.3.	Vývojová stadia a kritická období

6.3.1.

Novorozenec

6.3.1.1.

Zkoumání novorozenců

6.3.1.2.

Senzorické schopnosti

6.3.1.3.

Učení, paměť, temperament

6.3.2.

Kognitivní vývoj v dětství – Piagetova teorie vývojových stadií

6.3.2.1.

Piagetův výzkum

6.3.2.2.

Senzomotorické stadium

6.3.2.3.

Preoperační stadium

6.3.2.4.

Stadium konkrétních operací

6.3.2.5.

Stadium formálních operací

6.3.2.6.

Hodnocení Piagetovy teorie

6.3.3.

Lawrence Kohlberg – úrovně morálního usuzování

6.3.4.

Sociální vývoj v dětství

6.3.4.1.

Rané sociální chování

6.3.4.2.

Pohlavní identita a přijetí sexuální role

6.3.4.2.1.

Psychoanalytická teorie

6.3.4.2.2.

Teorie sociálního učení

6.3.4.2.3.

Kognitivně vývojová teorie

6.3.4.2.4.

Teorie pohlavního schématu

6.3.4.2.5.

Může sexuální výchova zabránit rozlišování mezi pohlavími v dětství?

6.3.5.

Vývoj v adolescenci

6.3.5.1.

Puberta a adolescence

6.3.5.2.

Konflikt mezi adolescenty a rodiči

6.3.6.

Vývoj jako celoživotní proces – Eriksonova teorie psychosociálních stadií

7.

Vnímání

7.1.	Počitek a vjem

7.2.	Společné vlastnosti smyslů

7.3.	Senzorické kódování a kódování podnětů

7.4.

Zrak

7.4.1.

Vytváření obrazu, transdukční systém

7.4.2.

Vnímání světla

7.4.3.

Barvy a jejich vnímání

7.5.

Sluch

7.5.1.

Sluchové vlny

7.5.2.

Sluchová soustava

7.5.3.

Vnímání intenzity a výšky zvuku

7.6.

Čich

7.6.1.

Základní informace

7.6.2.

Čichová soustava

7.6.3.

Vnímání intenzity a kvality

7.7.

Chuť

7.7.1.

Chuťová soustava

7.7.2.

Vnímání intenzity a kvality podnětu

7.8.	Kožní čití

7.8.1.

Tlak

7.8.2.

Teplota

7.8.3.

Bolest

7.9.	Tělové smysly

7.9.1.

Kinestezie

7.10.

Funkce vnímání

7.11.

Lokalizace, odlišování objektů

7.12.

Objekt a pozadí

7.13.

Sdružování objektů

7.14.

Vnímání vzdálenosti

7.15.

Přímé vnímání

7.16.

Vnímání pohybu

7.17.

Rozpoznávání

7.17.1.

Detektory rysů

7.17.2.

Narušené rozpoznávání

7.17.3.

Propojování a konekcionistické modely propojování

7.17.4.

Sítě s aktivací shora dolů

7.17.5.

Rozpoznávání trojrozměrných objektů a zpracování shora dolů

7.17.6.

Procesy postupující zdola nahoru a shora dolů

7.18.

Úloha pozornosti

7.19.

Percepční konstanty

7.20.

Vývoj vnímání

7.20.1.

Rozlišování u nemluvňat

7.20.2.

Chov v podmínkách řízené stimulace

8.

Vědomí

8.1.	Vědomí a jeho funkce

8.2.	Předvědomé vzpomínky, nevědomí

8.3.	Rozdělené vědomí

8.4.	Spánek a sny

8.4.1.

Spánek a spánkový režim

8.4.2.

Poruchy spánku

8.4.3.

Sny

8.4.4.

Teorie spánku se sny

8.5.	Psychoaktivní látky

8.5.1.

Charakteristika

8.5.2.

Centrálně tlumivé

8.5.3.

Opiáty

8.5.4.

Stimulanty

8.5.5.

Halucinogeny

8.5.6.

Konopí

8.6.

Meditace

8.7.

Hypnóza

8.7.1.

Indukce hypnózy

8.7.2.

Hypnotické sugesce

8.7.3.

Věková regrese

8.8.	Psí-fenomény

9.

Učení

9.1.	Typy učení

9.2.	Přístupy ke zkoumání učení

9.3.	Klasické podmiňování

9.3.1.

Charakteristika

9.3.2.

Pavlovovy experimenty

9.3.3.

Podmiňování u různých živočišných druhů

9.3.4.

Další jevy a jejich použití

9.3.5.

Předpověditelnost

9.3.6.

Modely klasického podmiňování

9.3.7.

Biologická omezení

9.4.	Operantní podmiňování

9.4.1.

Charakteristika

9.4.2.

Zákon účinku

9.4.3.

Skinnerovy experimenty

9.4.4.

Důsledky pro výchovu dětí

9.4.5.

Jevy a jejich aplikace

9.4.6.

Schémata posilování

9.4.7.

Averzivní podmiňování

9.4.8.

Propojení

9.4.9.

Biologická omezení

9.5.	Komplexní učení

9.5.1.

Charakteristika

9.5.2.

Kognitivní mapy a abstraktní pojmy

9.5.3.

Učení se vhledem

9.5.4.

Prvotní přesvědčení

9.6.

Paměť

9.6.1.

Stadia, druhy

9.6.2.

Krátkodobá paměť

9.6.2.1.

Kódování

9.6.2.2.

Uchovávání

9.6.2.3.

Zapomínání

9.6.2.4.

Vybavování

9.6.2.5.

Krátkodobá paměť a myšlení

9.6.2.6.

Přenos z krátkodobé do dlouhodobé paměti

9.6.3.

Dlouhodobá paměť

9.6.3.1.

Kódování

9.6.3.2.

Vybavování

9.6.3.3.

Interference

9.6.3.4.

Modely vybavování

9.6.3.5.

Uchovávání

9.6.3.6.

Interakce mezi kódováním a vybavováním

9.6.3.7.

Emoční faktory v zapomínání

9.6.3.8.

Konekcionistické modely paměti

9.6.4.

Implicitní paměť

9.6.4.1.

Paměť při amnézii

9.6.4.2.

Dovednosti a podnícení

9.6.4.3.

Implicitní paměť u normálních osob

9.6.4.4.

Rozdíly mezi uchováváním a vybavováním

9.7.	Zlepšování paměti

9.8.	Konstruktivní paměť

9.8.1.

Jednoduché úsudky

9.8.2.

Stereotypy

9.8.3.

Schémata

"I. Předmět psychologie

= vědecké studium chování a duševní činnosti

Příklady, čím vším se psychologie zabývá:

• Život s rozděleným mozkem
Při léčbě epilepsie jsou někdy uměle přerušena neuronální vlákna, spojující mozkové hemisféry. Osoby, které podstoupily tento zákrok, jsou zkoumány, aby se zjistilo, jaký deficit u nich nastal.
• Napodmiňovaný strach
Z podnětu, který byl dříve neškodný, získává subjekt napodmiňovaný strach (např. z tónu, který předchází elektrickému šoku)
• Dětská amnézie
Proč si nepamatujeme události z prvních tří let života?
• Obezita
Psychologové zkoumají, proč jedí někteří lidé hodně a někteří málo, tedy proč se objevuje něco takového jako obezita a anorexie. Jedním z faktorů může být minulá potravová deprivace.
• Vyjadřování agrese
Obecně se věří tomu, že agresivní pocity lze oslabit tím, že se přímo nebo skrytě vyjádří, ale podle
psychologických výzkumů je tomu spíše naopak.

II. Přístupy v psychologii

Kořeny psychologie lze najít v dílech Sokrata, Platona a Aristotela, jejichž pojetí je předchůdcem kognitivního přístupu. Základy k biologickému přístupu položil ve stejné době Hippokrates.
Moderní psychologie začala vznikat v 19. století. Hlavní myšlenkou byl názor, že myšlení a chování mohou být předmětem vědecké analýzy stejně jako cokoli jiného. Kognitivní přístup
těžil hlavně z introspekce.

Moderní přístupy

Biologický přístup
-principiálně má každá psychologická událost souvislost s činností mozku a NS
-dává do souvislosti chování s elektrickými a chemickými událostmi, které se odehrávají uvnitř těla
Behaviorální přístup
-jedinec je zkoumám studiem jeho chování
-poprvé se objevil na počátku 20. století, zakladatel J.B. Watson.
Watson nesouhlasil s introspekcí v tom smyslu, že má-li být psychologie pokládána za
vědu, její údaje musí být pozorovatelné kterýmkoli kvalifikovaným vědcem, zatímco o
introspekci může referovat jediná osoba - ta, která ji provádí.
-v současné době je vlivnou větví behaviorismu psychologie podnět – reakce
Kognitivní přístup
Moderní kognitivní přístup je zčásti reakce na behaviorismus a zčásti návrat ke kognitivním
kořenům
-studuje duševní procesy - vnímání, zapamatování, úsudek, rozhodování…
-v moderní formě není už založen na introspekci
- behavioristé studují vstup a výstup, kognitivisté studují, jak, čím, kde je vstup zpracován"

Možno využít jako přípravu k přijímacím zkouškám na obor psychologie.
Zpracováno částečně formou odrážek. Důležité pojmy a orientační body textu jsou tučně zvýrazněny. Značné pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.