1.	Myšlení a jazyk

1.1.	Pojmy a kategorie

1.1.1.

Prototypy

1.1.2.

Jádro

1.1.3.

Hierarchie pojmů

1.2.	Osvojování si pojmů

1.2.1.

Učení se prototypům a jádrům pojmů

1.2.2.

Učení se ze zkušenosti

1.2.3.

Spojování pojmů

1.2.4.

Hypotéza lingvistické reality

1.3.

Usuzování

1.3.1.

Deduktivní usuzování

1.3.2.

Induktivní usuzování

1.4.	Jazyk a komunikace

1.4.1.

Úrovně jazyka

1.4.2.

Jazykové jednotky a procesy

1.4.3.

Vývoj řeči

1.4.4.

Mohou se jiné živočišné druhy naučit lidskou řeč?

1.4.5.

Mozková lokalizace

1.5.	Imaginativní myšlení

1.5.1.

Vytváření představ a vnímání

1.5.2.

Imaginativní operace

1.5.3.

Zraková kreativita

1.6.	Myšlení v činnosti: řešení problému

1.6.1.

Strategie řešení problému

1.6.2.

Reprezentace problému

1.6.3.

Počítačová simulace

2.

Motivace

2.1.	Motivy přežití a homeostáza

2.1.1.

Podstata homeostázy

2.1.2.

Rozdíl mezi potřebou a pudem

2.1.3.

Regulace tělesné teploty

2.1.4.

Žízeň

2.1.5.

Hlad

2.1.6.

Obezita

2.1.7.

Anorexie

2.1.8.

Bulimie

2.2.	Dospělá sexualita

2.2.1.

Hormonální vlivy

2.2.2.

Nervové vlivy

2.2.3.

Rané zkušenosti

2.2.4.

Kulturní vlivy

2.2.5.

Homosexualita

2.3.	Raný sexuální vývoj

2.3.1.

Prenatální hormony

2.3.2.

Hormony vs. prostředí

2.3.3.

Transsexualita

2.4.	Mateřské chování

2.4.1.

Biologické determinanty

2.4.2.

Instinkty a chování mezi matkou a dítětem

2.4.3.

Determinanty prostředí

2.5.	Motivy zvědavosti

2.5.1.

Zkoumání a manipulace

2.5.2.

Senzorická stimulace

2.6.	Společné principy různých motivů

3.

Emoce

3.1.	Fyziologické základy

3.2.	Intenzita emocí

3.3.	Diferenciace emocí

3.4.	Využití aktivace k odhalování lží

3.5.	Poznání a emoce

3.6.	Intenzita a diferenciace emocí

3.7.	Dimenze emoce

3.8.	Některé klinické důsledky

3.9.	Emoce bez poznání

3.10.

Výraz a emoce

3.11.

Mozková lokalizace

3.12.

Intenzita a diferenciace emocí

3.13.

Obecné reakce na emoční stav

3.14.

Aktivizace a narušení činnosti

3.15.

Pozornost a učení

3.16.

Hodnocení a odhad

3.17.

Agrese jako emoční reakce

3.18.

Agrese jako pud

3.19.

Biologické základy agrese u zvířat

3.20.

Biologické základy agrese u lidí

3.21.

Agresivní instinkty a jejich inhibice

3.22.

Vyjádření agrese a katarze

4.	Měření duševních schopností

4.1.	Testy schopností

4.1.1.

Schopnost vs. výkon

4.1.2.

Obecnost vs. specifičnost

4.2.	Vlastnosti kvalitního testu

4.2.1.

Reliabilita

4.2.2.

Validita

4.3.	Inteligenční testy

4.3.1.

Historie inteligenčních testů

4.3.2.

Binetova metoda: škála mentálního věku

4.3.3.

Stanford-Binetova škála

4.3.4.

Wechslerovy inteligenční škály

4.3.5.

Skupinové testy

4.3.6.

Prediktivní validita testů

4.3.7.

Testové skóry a studijní výkon

4.3.8.

Skupinové rozdíly v testovém výkonu

4.3.9.

Kritická diskuse: mohou být testy nezávislé na kulturních vlivech?

4.4.	Podstata inteligence

4.4.1.

Faktorový přístup

4.4.2.

Přístup zaměřený na zpracování informací

4.4.3.

Aspekty inteligence

4.4.4.

Teorie mnohočetné inteligence

4.5.	Genetické vlivy a vlivy prostředí

4.5.1.

Genetická příbuznost a inteligence

4.5.2.

Vlivy prostředí

4.5.3.

Rasa a inteligence

4.5.4.

Intelektuální stimulace dětí

4.5.5.

Realistický pohled na testy schopností

5.

Osobnost

5.1.	Dětství: utváření osobnosti

5.1.1.

Genetické vlivy

5.1.2.

Minnesotská studie odděleně vychovávaných dvojčat

5.1.3.

Vlivy prostředí

5.1.4.

Zaměstnanost matek a péče o děti v jeslích

5.1.5.

Korelace mezi genotypem a prostředím

5.1.6.

Nerozřešené záhady

5.1.7.

Kulturní vlivy

5.2.	Adolescence: budování identity

5.3.	Dospělost: kontinuita osobnosti

5.3.1.

Doklady pro kontinuitu

5.3.2.

Longitudinální výzkum osobnosti

5.3.3.

Zdroje kontinuity

5.3.4.

Kontinuita maladaptivních vzorců osobnosti

5.3.5.

Zdroje diskontinuity

5.4.	Teorie a hodnocení osobnosti

5.5.	Rysový přístup

5.5.1.

Typy osobnosti

5.5.2.

Rysy osobnosti

5.5.3.

Rysové teorie

5.5.4.

Faktorově analytické teorie

5.5.5.

Hodnocení rysového přístupu

5.6.	Psychoanalytický přístup

5.6.1.

Sigmund Freud

5.6.2.

Struktura osobnosti

5.6.3.

Dynamika osobnosti

5.6.4.

Vývoj osobnosti

5.6.5.

Modifikace Freudových teorií

5.6.6.

Erikson

5.6.7.

Ego psychologie

5.6.8.

Psychoanalytický portrét osobnosti

5.6.9.

Hodnocení psychoanalýzy

5.7.	Teorie sociálního učení

5.7.1.

Sociální učení a podmiňování

5.7.2.

Osobní proměnné

5.7.3.

Portrét osobnosti podle teorie soc. učení

5.7.4.

Hodnocení teorie soc. učení

5.8.	Fenomenologický přístup

5.9.	Humanistická psychologie

5.9.1.

Carl R. Rogers

5.9.2.

Abraham Maslow

5.9.3.

Teorie osobních konstruktů

5.9.4.

Fenomenologický portrét osobnosti

5.9.5.

Hodnocení fenomenologického přístupu

5.10.

Hodnocení osobnosti

5.11.

Obecné úvahy

5.12.

Hodnocení z hlediska teorie rysů

5.12.1.

hodnocení osobnosti pomocí posuzovacích škál

5.12.2.

Q-třídění

5.12.3.

Osvědčující validita

5.12.4.

Osobnostní inventáře

5.12.5.

Minnesotský vícefázový osobnostní inventář MMPI

5.12.6.

Kalifornský psychologický inventář CPI

5.12.7.

Rorschachův test

5.12.8.

Tematický apercepční test TAT

5.13.

Hodnocení z hlediska teorie sociálního učení

5.14.

Fenomenologické hodnocení

5.14.1.

Q-třídění

5.15.

Paradox konzistence

5.15.1.

Intuitivní vnímání konzistence řešení

5.15.2.

Řešení zaměřené na osobu

5.15.3.

Shlukové řešení

5.15.4.

Interakční řešení

6.	Stres a jeho zvládání

6.1.	Charakteristiky stresových událostí

6.1.1.

Traumatické události

6.1.2.

Neovlivnitelnost

6.1.3.

Nepředvídatelnost

6.1.4.

Výzva pro hranice našich možností

6.1.5.

Vnitřní konflikty

6.1.6.

Sexuální zneužití jako závažný stresor

6.2.	Psychické reakce na stresor

6.2.1.

Úzkost

6.2.2.

Vztek a agrese

6.2.3.

Apatie a deprese

6.2.4.

Teorie naučené bezmocnosti

6.2.5.

Oslabení kognitivních funkcí

6.3.	Fyziologické reakce na stresor

6.3.1.

Fyziologická stresová reakce

6.3.2.

Stres a nemoc

6.3.3.

Jak stres ovlivňuje zdraví

6.3.4.

Interakční cesta

6.3.5.

Cesta nezdravého chování

6.3.6.

Cesta nemocného chování

6.4.	Hodnocení a osobnostní styly jako mediátory stresových reakcí

6.4.1.

Psychoanalytická teorie

6.4.2.

Behaviorální teorie

6.4.3.

Osobnostní styl

6.5.	Dovednosti zvládat stres

6.5.1.

Zvládání zaměření na problém

6.5.2.

Zvládání zaměřené na emoci

6.5.3.

Obranné mechanismy jako zvládání zaměřené na emoci

6.6.	Ovládání stresu

6.6.1.

Behaviorální techniky

6.6.2.

Kognitivní techniky

7.	Psychopatologie

7.1.	Abnormální chování

7.1.1.

Definice abnormality

7.1.2.

Vymezení normality

7.1.3.

Klasifikace abnormálního chování

7.1.4.

Duševní poruchy z jednotlivých hledisek

7.2.	Úzkostné poruchy

7.2.1.

Generalizovaná úzkostná porucha a panická porucha

7.2.2.

Fobie

7.2.3.

Obsedantně kompulzivní poruchy

7.2.4.

Výklad úzkostných poruch

7.3.	Poruchy nálady

7.3.1.

Deprese

7.3.2.

Deprese a suicidium

7.3.3.

Bipolární poruchy (maniodeprese)

7.3.4.

Výklad poruch nálady

7.3.5.

Iluze a pocit blaha

7.4.	Schizofrenie

7.4.1.

Charakteristiky schizofrenie

7.4.2.

Výklad schizofrenie

7.4.3.

Vulnerabilita a stres

7.5.	Poruchy osobnosti

7.5.1.

Výklad asociální poruchy osobnosti

8.	Metody terapie

8.1.	Historický vývoj

8.1.1.

Útulky

8.1.2.

Moderní léčebná zařízení

8.2.	Techniky psychoterapie

8.2.1.

Psychoanalýza

8.2.2.

Behaviorální terapie

8.2.3.

Kognitivně behaviorální terapie

8.2.4.

Humanistické terapie

8.2.5.

Eklektický přístup (integrativní psychoterapie)

8.2.6.

Jiné druhy psychoterapie

8.2.7.

Hodnocení psychoterapie

8.2.8.

Faktory společné jednotlivým druhům psychoterapie

8.2.9.

Placebo efekt

8.3.	Biologická terapie

8.3.1.

Psychofarmaka

8.4.	Péče o duševní zdraví

8.4.1.

Komunitní zařízení a paraprofesionálové

8.4.2.

Péče o vlastní duševní zdraví

9.	Sociální chování: přesvědčení a postoje

9.1.	Intuitivní věda o sociálních přesvědčeních

9.1.1.

Sbírání dat

9.1.2.

Schémata

9.1.3.

Objevování kovariance

9.1.4.

Sebenaplňující se stereotypy

9.1.5.

Dedukce kauzality

9.1.6.

Základní atribuční chyba

9.1.7.

Základní atribuční chyba při sebepercepci

9.1.8.

Zkreslení při zpracování informací: kognitivní nebo motivační?

9.2.

Postoje

9.2.1.

Funkce postojů

9.2.2.

Postoje a chování

9.2.3.

Teorie kognitivní disonance

9.3.	Interpersonální přitažlivost

9.3.1.

Náklonnost

9.3.2.

Láska

9.3.3.

Jak probudit vášeň

10.	Sociální interakce a vliv

10.1.

Přítomnost druhých

10.1.1.

Sociální facilitace

10.1.2.

Deindividualizace

10.1.3.

Zásah přihlížejícího

10.1.4.

Teorie sociálního vlivu

10.2.

Interpersonální vliv

10.2.1.

Konformita s většinou

10.2.2.

Poslušnost vůči autoritě

10.2.3.

Etické otázky Milgramových experimentů s poslušností

10.2.4.

Síla situačních vlivů

10.2.5.

Vzpoura

10.2.6.

Vliv menšiny

10.2.7.

Teorie kognitivní reakce

10.2.8.

Hlavní a vedlejší způsob přesvědčování

10.3.

Skupinové rozhodování

10.3.1.

Skupinová polarizace

10.3.2.

Skupinové myšlení

"XI. MYŠLENÍ A JAZYK

- myšlení může být pojímáno jako vnitřní řeč
1. propozicionální myšlení - ve větách, vyjadřuje tvrzení
2. imaginativní myšlení - odpovídá zejména zrakovým představám
3. motorické myšlení - představy pohybů v mysli

hlavní zájem vědců se soustředí na propozicionální myšlení, o něco méně na imaginativní
myšlení

• Pojmy a kategorie

- pojem reprezentuje celou skupinu objektů, je představován souborem vlastností, které jsou
spojeny s touto skupinou
- pojmy podporují kognitivní ekonomii, protože rozdělují svět na zvládnutelné jednotky
- kategorizace - proces přiřazování objektu k pojmu; pokud objekt kategorizujeme, bereme ho,
jako by měl mnoho vlastností, které jsou spojeny s pojmem, vč. vlastností, které nelze vnímat
přímo
>> další důležitá funkce pojmů - umožňují nám předpovídat informace, které nelze bezprostředně vnímat
- pojmem může být jedno slovo i sousloví

Prototypy

- jsou tvořeny sadou vlastností, které popisují nejlepší příklady daného pojmu (např. jablko = červené, pravidelné, dobré)
- pojem obsahuje více než pouze vlastnosti prototypu; dalším obsahem je:

Jádro

- obsahuje vlastnosti nejdůležitější pro příslušnost k danému pojmu (jablko - ovoce, jedlé)
- rozlišují se klasické pojmy (starý mládenec), rozhodující jsou jádrové vlastnosti pojmu, které můžeme snadno určit; a
neurčité pojmy (pták), důležitá je podobnost s prototypem pojmu (jádrové vlastnosti jsou např.
jeho genetická výbava, fakt, že jeho rodiče jsou taky ptáci, nedají se snadno určit)
- to, do jaké míry je příslušník daného pojmu typický, má velký vliv na jeho kategorizaci
- podstatou kategorizace není vždy zjišťování, zda má objekt vlastnosti jádra nebo je podobný
prototypu, někdy představuje usuzování o objektu (např. veselého člověka považujeme za opilce)"

Možno využít jako přípravu k přijímacím zkouškám na obor psychologie.
Zpracováno formou odrážek. Důležité informace jsou tučně vyznačeny.
Značné pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.