1.

Úvod

2.	Poloha destinace

3.

Horopis

4.

Vodopis

5.

Podnebí

6.

Flóra

7.

Fauna

8.	Kulturní a historické památky

8.1.	Zámek Kladno

8.2.	Zámek Nižbor

8.3.	Feldekovský zámek

8.4.	Zámek Buštěhrad

8.5.	Zámek Smečno

8.6.	Hrad Křivoklát

8.7.	Zřícenina hradu Týřov a Krakovec

8.8.	Souhradí Žebrák a Točník

8.9.	Zámek Lány

8.10.

Hamousův statek ve Zbečně

9.	Hlavní střediska cestovního ruchu

9.1.

Kladno

9.1.1.

Základní informace

9.1.2.

Historické památky

9.1.3.

Lidice

9.2.

Rakovník

9.3.

Beroun

10.	Význam destinace

"Horopis

Většinu oblasti pokrývá Křivoklátská vrchovina, na severovýchod CHKO zasahuje výběžek Plaské pahorkatiny. Nejvyšším vrcholem Křivoklátska je vrch Těchovín (616 m n.m.), nejnižším bodem je údolí Berounky (223 m n. m.). Na okolním terénu v kaňonovitém údolí řeky vystupují osamocené skalní suky, v jihovýchodní části území se nachází několik úzkých křemencových skalních hřbetů. Po levém břehu Berounky se rozkládá Lánská pahorkatina, která je charakterizována mírně členitým reliéfem.

Vodopis

Křivoklátsko je chudé na podzemní vody, což vyplývá z nízké srážkové aktivity. Berounka, někdy označována jako Černá řeka, je pro Křivoklátsko hlavním povrchovým tokem, vzniká soutokem Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže v Plzni. Za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu vodní tok Berounky vymodeloval hluboké, místy až kaňonovité údolí. Přítomnost řeky zde způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen stěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Křivoklátsko nabízí podmínky pro vášnivé vodáky např. vodáckou stezku Berounka (od Zvíkovce do Zadní Třebáně o délce 60 km). Rybníky Bartoňský, Olešenský a Žákův, které jsou vhodné ke koupání.

Podnebí

Řeka Berounka se na Křivoklátsku projevuje na mezoklimatu, které způsobuje teplejší podnebí, zvláště v zimních mesících.
• Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7,5 – 8,5 C°
• Průměrné roční srážky 530 mm
Křivoklátsko spadá do mírně teplé a mírně suché oblasti, charakteristika – dlouhé, teplé a suché léto, krátký přechod mírně teplého jara a podzimu a krátká, mírně teplá a suchá zima. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Pro Křivoklátsko je velmi typickým jevem teplotní inverze, díky níž se zde vyskytuje vysoká druhová rozmanitost přírody a nízká srážková aktivita.

Flóra

Lesními společenstvy je pokryto 62% plochy, což vysoko překračuje celostátní průměr lesnatosti v pahorkatině a vrchovině. Lesy tvoří převážně listnaté a smíšené porosty. Na skalnatých vrcholech se vyskytují zakrslé doubravy a skalní stepi. Strmé svahy jsou hojně porostlé červeným tisem. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin a nejméně 52 druhů dřevin. Na Křivoklátsku nalezneme přírodní parky Jesenice a Džbán, chráněná naleziště vzácných rostlin Vůznice, Markův mlýn, Čičovický kamýk a ojedinělou ornitologickou lokalitu Záplavy."

Součástí práce je mapa a fotografie, čistý text dosahuje cca 6 stran.