1.	Společné charakteristiky návykových a impulzivních poruch

2.	Příčiny vzniku návykových a impulzivních poruch

3.	Jednotlivé návykové a impulzivní poruchy

3.1.	Patologické hráčství (gamblerství)

3.2.	Patologické zakládání požárů (pyromanie)

3.3.	Patologické kradení (kleptomanie)

3.4.	Trichotillomanie

3.5.	Intermitentní explozivní porucha

3.6.	Možnosti léčby

4.

Shrnutí

"SPOLEČNÉ CHARAKTERISTIKY NÁVYKOVÝCH A IMPULSIVNÍCH PORUCH
Impulz znamená stav napětí, často narůstajícího, který se může, ale nemusí projevit nějakým konkrétním činem nebo jednáním.
Nutkání je stav napětí, který je vždy spojen s určitým činem nebo akcí.
Oba stavy mohou vyústit do závislostního chování.
Návykové a impulzivní poruchy jsou poruchy schopnosti jedince vzdorovat impulzivním činům nebo chování, které poškozuje samotného jedince nebo jeho okolí. Jde o činy, které nejsou předem plánované a promyšlené a v jejichž průběhu má nad nimi jedinec jen malou nebo žádnou kontrolu. N+I poruchy mohou mít za následek rovněž ilegální nebo dokonce kriminální jednání (krádež v obchodě, založení ohně...)
Dle mezinárodní klasifikace MKN-10 patří do této skupiny následující poruchy:
patologické hráčství, patologické zakládání požárů, patologické kradení, trichotillomanie, jiné návykové a impulzivní poruchy
Obecně je charakteristická dlouhodobá, osobnostně hluboce zakotvená behaviorální porucha. Konkrétně mají všechny poruchy zařazené do této kategorie tři společné charakteristiky, na jejichž základě je možné je oddělit od jiných poruch. Jedná se o:
- Neschopnost odolat impulzu nebo pokušení přesto, že si jedinec uvědomuje, že se jedná o společensky i pro něho nežádoucí jednání.
- Jedinec si uvědomuje narůstajícího napětí před provedením činu. Toto napětí lze eliminovat realizací činu.
- Jednání je spojeno s pocitem vzrušení, uvolnění a uspokojení ve chvíli realizace tohoto činu. Později mohou postižení zažít i periodu pocitu viny a výčitek.

PŘÍČINY VZNIKU NÁVYKOVÝCH A IMPULZIVNÍCH PORUCH
Příčiny vzniku jsou multifaktoriální, pravděpodobnost vzniku a rozvoje mohou zvyšovat a ovlivňovat biologické faktory (geneticky podmíněné dispozice) v interakci s faktory psychologickými a sociálními.

K nejčastějším uváděným faktorům patří:
Biologické: abnormality v nálezech EEG, raná poškození CNS, vrozené rysy temperamentu, impulzivita, dobrodružnost, zvýšená potřeba nových podnětů, egocentrismus, nízká míra empatie, zvýšená závislost na odměně, dysfunkce v mozkových centrech.
Psychologické: následky citového strádání v dětství, izolace, odmítání okolím, frustrovaná sexuální infantilita, existence hlubšího nevyřešeného psychického konfliktu, nevědomá nenávist k rodičům, neuspokojené potřeby sounáležitosti, lásky a seberealizace, únik ze zátěžové situace. "

Vypracováno jako otázka pro předmět Sociální patologie.
Klíčové informace jsou tučně vyznačeny.