1.

Úvod

2.	Řízení proti uprchlému

2.1.	Využitelnost řízení proti uprchlému

2.2.	Zahájení řízení proti uprchlému

2.3.	Ukončení řízení proti uprchlému

2.4.	Ukončení řízení proti uprchlému po pravomocném odsouzení

3.

Závěr

"2. Řízení proti uprchlému
Řízení proti uprchlému upravuje trestní řád v druhém oddílu dvacáté hlavy třetí části, tj. v § 302 – 306a.

Jedná se o jeden ze zvláštních způsobů řízení, který trestní řád upravuje. Ve srovnání se standardním trestním řízení, vymezuje řízení proti uprchlému zásadní rozdíl spočívající v průběhu trestního řízení bez přítomnosti obviněného.

2.1. Využitelnost řízení proti uprchlému
V případě, že se osoba důvodně podezřelá ze spáchání trestného čni skrývá, nebo se pobytem v cizině vyhýbá trestnímu stíhání, trestní řád umožňuje v takovém případě vést trestní řízení bez přítomnosti této osoby. Dochází tak k tomu, že taková osoba je postavena před soud ve své nepřítomnosti a bez výslechu a tudíž možnosti se k věci vyjádřit. Postupovat v řízení proti uprchlému je možné ve všech fázích trestního řízení, neboť důvody k takovému řízení mohou nastat kdykoliv v průběhu řízení. Stejným způsobem mohou důvody pro postup řízení proti uprchlému kdykoliv během trestního řízená pominout. V takovém případě, se dále v trestním řízení postupuje podle obecných ustanovení trestního řádu.

V § 302 tr.ř. se hovoří o vyhýbání se trestnímu řízení dvěma způsoby, jedním je pobyt v cizině a druhým je skrývání.

K prvnímu případu a to skrývání se v cizině je třeba uvést, že pachatel se pobytem v cizině vyhýbá trestnímu řízení v případě, že v tomto úmyslu opustí území ČR. V takovém jednání pachatele kdy tento odjede mimo území ČR je třeba zjistit, zda takto jednal skutečně s úmyslem uprchnou a vyhnout se trestnímu stíhání. V tomto případě není rozhodující zda jde o občana ČR, nebo o cizince. Řízení proti uprchlému však nelze vést v případě, že bude zjištěno, že pachatel na území mimo ČR nemůže svobodně rozhodovat o svém pobytu, příp. že uvede kontaktní adresu v cizině kde bude zaslanou korespondenci přebírat.
V druhém případě se hovoří o skrývání. K tomuto může dojít zejména se pachatel ukrývá na územní ČR a brání tak svému dopadení, příp. zajištění. O skrývání však nepůjde v případě, že obviněný často mění místo svého pobytu či zaměstnání za předpokladu, že při tom plní zákonem uložené povinnosti, např. přihlášení k trvalému pobytu, apod.) Stejně tak o skrývání nepůjde v případě, že se pachatel zdržuje střídavě v místě trvalého pobytu a v místech přechodného pobytu. V takových to případech tedy nestačí pouhé zjištění, že se pachatel nezdržuje na místě svého bydliště a nepřebírá si poštu.1)

Takový průběh řízení, který do jisté míry omezuje právo na spravedlivý proces je nutno užít jen ve výjimečných případech a ne za účelem rychleji ukončeného procesu.
Řízení proti uprchlému podle § 302 tr.ř. je závažným zásahem do jeho zákonných práv, kdy mu není umožněno je v plné šíři uplatnit, a proto je nezbytné, aby před rozhodnutím o takovém způsobu řízení byly vyčerpány všechny možnosti a zákonné nástroje pro objasnění otázky, proč se obviněný na předvolání nedostavuje.
Rozhodně nemůže pro zahájení řízení proti uprchlému postačovat pouhé konstatování, že se obviněný nezdržuje v místě svého bydliště, byť by taková úvaha mohla vycházet z opakovaně nevyzvednutých obsílek či předvolání zasílaných mu policejními orgány nebo soudem.2)"

V textu se objevují pravopisné chyby.