1.	Moderní román

2.	Literatura Milana Kundery

3.	Milan Kundera - životopis

4.

Žert

4.1.	Hlavní hrdina a jeho charakteristika

4.2.	Výpisky z díla

"ŽERT
(1967)
Na začátku románu je nevinný vtip studenta Ludvíka Jahna - pošle Markéte, idealistické svazacce, která ho vytrvale odmítá, pohlednici s úmyslne provokativním textem: "Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. At žije Trockij!" Markéta ale pohled predá fakultní svazácké organizaci a svazáci usporádají s Ludvíkem soud. Ludvík je teatrálne vyloučen ze studií, čímž se mu obrací na ruby celý jeho život. Jahn skončí jako tzv. pétépák, zamiluje se do frustrované Lucie, ale pak ji ztratí. Nyní, po létech, již politicky rehabilitovaný, přijíždí do rodného moravského mesta na slavnost Jízdy králu. Jahnpripravuje plán, jak svést manželku bývalého spolužáka Zemánka, ve kterém vidí hlavního strujce svého vyloucení ze školy. Jahnovi se povede manželku Zemánka svést, ale je mu to k nicemu, protože ona se svým mužem již intimne nežije. Jahn tím
tedy pouze poslouží Zemánkovi, který se chce se svou manželkou rozvést a má již mladou obdivovatelku. Navíc Zemánek již není stalinista, ale liberální komunista a obhajuje stejné názory jako Jahn.

Osvětluje novým zpusobem existenciální témata – mstu, zapomnení, vážnost/nevážnost, vztah dejin a cloveka, odcizení vlastnímu cinu, rozpolcení sexu a lásky. Témata: vtip, žert historie nebo boha spáchaný na cloveka, msta, zapomenutí, identita, krize jazyka, rodište (pozn.: a i to mu muze dat ve chvílích uplne krize jen cástecnou podporu, ježto i zde jest arogance oficiálního racionalismu a lyricismu).
Historická situace není vlastním predmetem románu.
Žert = politika a spolecnost + základ lidské existence.
Život jako obrovský vtip spáchaný na lidstvo.
Žert psán v souladu s postmoderním náhledem na román: i isšták má pocit, že intelektuální cetba je mu vlastní. (predpoklad autorovy poutavé samotné dejové linie a jasného vysvetlení, jež však skýtá skulinku a za ní velké pole neorané).
Rozvinul: nemozne jest kontrolovat realitu a rozumet jí – vliv deziluze ideou komunismu (viz dále). Žert je výzva
optimistickému „postoji“ komunistu 50. let: „cloveci intelekt zvladne realitu a ovladne, clovek je tvurcem svého osudu.“
S kunderovskou ironii MK říká, ze víra komunistu ve všemoc člověka ( = kulminace racionalistického optimismu
osvicenskeho) prinesla kompletni destrukci, negaci světa.
Ludvík je hrd na své analytické schopnosti: racionalne kontroluji svuj zivot. Avsak ve skutečnosti je pod vlivem emoci stejně jako ostatni (helena, zemánek – ti jsou uplne emocionalni, lyrical, zretelne lzivi).
Nejhorší Ludvíkova zkušenost je zjištení je, že nejbližší neváhali hlasovat pro jeho vyloucení, protože jim to rekla strana. Zvule skupiny."

Významné pojmy jsou zvýrazněny tučně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ